Pěkný grafík z the Economist - aneb něco na té supervelmoci bude...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
skip to main |
skip to sidebar
Blog o mezinárodních vztazích
Partneři blogu:
Archiv blogu
-
▼
2011
(159)
-
▼
června
(16)
- Radana Kubová: Lobbing v České republice
- Turecko: novináři za mřížemi
- Zaměřeno na EU č. VI
- Kalifornské novinky
- Obrana a strategie, 1/2011
- Mezinárodní politika, 6/2011
- Nové evropské vládnutí
- "A rejection letter I would like to receive from a...
- Zrcadlo Evropě
- Joch vs. Smekal - není vs. jako vs.
- Výdaje na zbrojení
- Walt: Mezinárodní vztahy jsou americká věda
- Kde byste měli žít?
- Democracy in the Middle East?
- Vyšel květnový Bulletin Centra pro lidská práva
- Nové knihy v knihovně FSS MU
-
▼
června
(16)
Příspěvky
1 komentář:
Je to tak, často se říká - a asi to tak bude -, že USA dávají na obranu více než činí součet dalších 20 států v pořadí dohromady.
Na grafu je pak možná nejzajímavější procento GDP. Pamatuju si z dlouhých hodin hraní her u počítače, nějaký ten rok zpátky, že když člověk třeba v Civilizaci, ale obecně snad ve všech strategických hrách, přepálil výdaje na armádu, zaostala mu ekonomika a rozvoj. Walt tohle dilema popisuje jako volbu mezi krátkodobou připraveností a dlouhodobou silou.
Při tomhle grafu pak člověku dojde skoro až absurdita toho, že jedním z hlavních témat světové politiky (alespoň ze západního pohledu) je po léta Írán, který dává na obranu asi 2 % toho, co USA. A pokud někdy nakonec tu jadernou bombu vyrobí - ač to určitě světovému míru a naději na svět bez jaderných zbraní neprospěje -, bude to pořád ta jedna, dvě, možná pět bomb, nesrovnatelných s výbavou Izraele, USA, natož NATO jako celku. Nestarat se o to, co Írán (nebo jakýkoli jiný stát tohoto typu) dělá, to určitě není dobrý nápad. Ale permanentně "hypovat" hrozbu (terorismus se taky nabízí), komu to prospívá? Krom Ministerstva obrany USA, samozřejmě :)
Okomentovat