Zobrazují se příspěvky se štítkemHillary Clinton. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemHillary Clinton. Zobrazit všechny příspěvky

středa 12. srpna 2015

Jeb Bush: Praha atd.

Jeb Bush vstoupil na horkou půdu války v Iráku a ve svém prvním velkém zahraničněpolitickém projevu obvinil Hillary Clinton z toho, že se o Irák nezajímala. Výsledky tzv. surge byly ztraceny a výsledkem je ISIS. Jako příklad uvedl, že Hillary byla v Iráku jen jednou.



Na toto téma doporučuji výborný článek z Politico: CHRISTOPHER R. HILL - How the Obama Administration Ignored Iraq

středa 12. června 2013

@HRClinton hasn't tweeted yet

Zatím co všichni čekáme na první tweet od Hillary, připomeňme si jednu vlnu, kterou vyvolala její přísná fotka while texting... aneb http://textsfromhillaryclinton.tumblr.com. Já bych to asi nazval crowd-joking... teda democrats style. Kdo první pozná a do komentů napíše jméno osoby, která sedí za pravým ramenem Hillary, dostane diplom. A o čem bude první tweet? A kdo ví, co je to HBIC?







středa 24. dubna 2013

George Is Back

Jak jsem psal v lednu 2009, George W. Bush mnohým bude chybět a chybí... jeho "approval rating" pomalu, ale jistě, roste. Od odchodu z úřadu byl mimo světla ramp a zítra se vrací - otevírá se jeho prezidentská knihovna. Předehru této události dnes obstaral za poslední dvě dekády již tradiční souboj Bush v. Clinton - v Dallasu promluvil jednak Jeb Bush (World Affairs Council) a o pár hodin dříve i Hillary Clinton (National Multi-Housing Council), která se stala jedním z nejlépe placených řečníků, prý inkasuje 200 tisíc dolarů za projev.

Dojde v roce 2016 opět na tradiční souboj Bush v. Clinton?

sobota 7. února 2009

Oblíbená kniha ministryně zahraničí USA

Hillary Clinton sice v nedávné době údajně přečetla knihu Team of Rivals, což má být prý součástí inspirace současné administrativy vládou prezidenta Lincolna , která se skládala z velkých individualit, nicméně mezi své oblíbené knihy zařadila i román dánského spisovatele dnes již světového jména Petera Høega Cit slečny Smilly pro sníh. Tento román z roku 1992, přirovnávaný svým stylem k magickému realismu latinskoamerických autorů, ukazuje na tajemném příběhu smrti malého chlapce obsáhlý a mnohovrstevnatý pohled na dánskou společnost, rozdíly mezi mentalitou Eskymáků a Evropanů, zvyky, strachy, magickou Kodaň nebo v souladu s názvem i po knize rozesetý výklad o sněhu, ledu a odstínech bílé barvy.

Kniha je zajímavá z mnoha pohledů. Nejen stylem psaní, v první polovině připomínající těkavé myšlenkové pochody a psychologizující epizody, aby se postupně přetvořil v tradičně lineárním vyprávění a detektivku. Nejen tím, že autor (muž) mluví skrze hlavní hrdinku (ženu). Ale z mého pohledu je kniha zajímavá především využíváním rozpolceného původu hlavní hrdinky (napůl Eskymačka a Dánka) ke kontrastnímu pohledu na Evropany, v mnoha věcech tolik rozdílné od „přírodních“ Gróňanů a tolik ovlivněné svým pohodlím, konzumem, racionalitou a technikou.


Malinový dort je na korpusu z mandlového těsta. Chutná ovocem, praženými mandlemi a hustou smetanou. … to pro mě je střední a horní vrstva západní civilizace ve zkratce: vybraně rafinované špičkové výkony spojené s přepjatou a nesmyslnou nadměrnou spotřebou.

O Evropanech a Gróňanech:


Člověk může skrývat depresi různými způsoby. Může poslouchat Bacha … Nebo si na kapesním zrcátku žiletkou roztáhnout trochu veselé nálady… Nebo volat o pomoc. Například do telefonu, aby si byl jistý, kdo že to slyší. Tak na to jdou Evropané. Doufají, že se z problémů dostanou činem. Já se dávám grónskou cestou. To znamená, že se člověk obklopí chmurnou náladou. Položí si svou prohru pod mikroskop a dívá se a dívá.

Politice se kniha nevěnuje, ale alespoň k marxismu pár slov:


… četli jsme Kapitál Karla Marxe. Měla jsem pak tu knihu moc ráda, pro její chvějivý, ženský soucit a pro její mocné rozhořčení. Neznám žádnou jinou knihu s tak silnou vírou v to, jak daleko člověk může dojít, jen když má vůli věci změnit.

Tak třeba někdy uvidíme, co si z knihy odnesla Hillary Clinton. Střízlivý pohled na stav západní „civilizace“, eskymácké pitvání sebe sama nebo třeba (marxistickou:) vůli ke Změně?