Zkur... přednáška

Dnes jsem měl velmi podnětnou cestu busem z kanclu domů. V 10 večer se mi už nechtělo nic číst, tak jsem vedle trestu smrti (mám napsat článeček) přemýšlel o tom, jestli mluvit na přednáškách sprostě nebo ne. Chodím poslouchat do kurzu Prof. Martina Shapira, mého zdejšího školitele, a ten se s tím moc nepáře. Jednou za hodinu výklad opepří nějakým slovíčkem, že Číňané jen mrkají. V jeho letech (tipl bych mu něco kolem 75) a hlavně s jeho renomé (jeden z nejvýznamnějších světových odborníků v oblasti Law and Politics) si to může dovolit. Třeba dneska na semináři o strategiích právníků, kteří pro své klienty chtějí oddálit přijetí nějaké regulace, a proto předkládají odborné studie, na něž úřady musí odpovědět, čímž se proces prodlužuje, z něj zcela přirozeně vypadlo: "Even if there are ten thousands scientists who agree, you will find at least one fucking idiot who disagree."

Já na přednáškách mluvím tak nějak normálně, nepoužívám ani žádnou hoch-brněnštinu, ale ani nejsem sprostý, možná maximálně zařadím nějaké to citově zabarvenější slůvko typu připosraný. Co s tím? Osolit to, nebo ne? Je akademická půda něco extra? Je důležitější forma než substance? Jde to vůbec oddělit? Mám čekat 40 let? Doporučení vítána...

All Stars Game ve Stanfordu

Dnes (11. dubna) se ve Stanfordu sešla taková sestava, že jsem prostě nemohl odolat a vypravil se na území největšího rivala. Silicon Valley stále nese, takže soukromá Stanford University působí vedle veřejné UC Berkeley jako rozmazlený nenažranec. V době, kdy UC jako celek musí strávit stamiliónové škrty (v dolarech), Stanford může v oblasti nauky mezinárodních vztahů vyrukovat na seminář v následující sestavě: Francis Fukuyama (nový článek z Foreign Affairs zde), Larry Diamond (osobní stránky na Stanfordu obsahují i plné verze článků), Barry Weingast a Ian Morris. O formátu profesorů svědčí i fakt, že je naleznete - až na Weingasta - slušně rozpracované na Wiki - FF, LD, IM.

Hvězdný tým stáje Freeman Spogli Institute for International Studies se samozřejmě nezjevuje pro nic za nic, ale s jasným cílem, který zněl - podebatovat o nové knize Francise Fukuyamy s názvem "The Origins of Political Order" (mimochodem, ceny na Amazonu opravdu nechápu, kniha vyjde zítra, ale dostanete ji tam za 20 USD, já jsem za ni vysolil dvakrát tolik, ale zato ji mám s osobním věnováním od velkého FF!).

Opus magnum autora Konce dějin mapuje období od dávných časů do francouzské revoluce, následující období by měl pokrýt druhý svazek, na němž americký profesor s japonskými předky právě pracuje. Kniha je to bytelná, skoro 600 stran, každopádně se už těším a myslím, že se budu se čtenářskými zážitky postupně dělit. Všichni diskutující smekli před intelektuální hloubkou a šíří záběru, sám Fukuyama své dílo připodobnil k J. Diamondovu Guns, Germs, and Steel, jen je prý komplexnější. Pokud byste se chtěli s Fukuyamou seznámit, zde je skvělá příležitost, docela mě pobavilo jeho hodnocení republikánů: “All of the Kissinger-era realists have gone away, like Robert Zoellick, James Baker, and Brent Scowcroft. Today, the party is just a wasteland. They are total amateurs on foreign policy.” Jinak ale asi největší hvězda současné politologie (či mezinárodních vztahů) vystupuje velmi sympaticky, působí dojmem skutečně neobyčejně chytrého a vzdělaného člověka.

Celá kniha se pohybuje kolem tří hlavních různě propojených témat - budování státu, právního státu a odpovědnosti. Teprve se na četbu chystám, takže pár slov od povolanějších kritiků. Ian Morris by rád více vysvětlil vývoj světa pomocí geografie, podle něj se svět změnil okamžikem, kdy Evropané začali stavět kvalitní lodě, které zvládly cesty přes oceán. Rovněž mezi Indií a Čínou dle něj nebylo ve vývoji tolik disharmonie, jak naznačuje Fukuyama. S tím FF nesouhlasil a poukázal, že v Indii se s krátkými výjimkami nepodařilo nikomu pořádně vládnout, zatímco Čína často vykazovala znaky efektivního státu. Vládci brali půdu bohatým a dávali chudým (či naopak) podle aktuálních potřeb, taková akceschopnost je Indii historicky cizí. Osobnostně je Ian Morris velmi vtipný a zábavný, trochu protipól Barryho Weingasta, který vystupuje skutečně jako vážený univerzitní profesor. Odborník na politickou ekonomii vedle chvály Fukuyamovi vytkl, že se málo zabýval úlohou myšlenek a že neosvětlil, co si představuje pod pojmem politický vývoj. Taky Fukuyamovo chápání pojmu násilí se Weingastovi úplně nezdá.

Na závěr pár glos od velkého Franka k aktuálnějším záležitostem - v arabském světě nás nejdůležitější měsíce ještě čekají, teprve se bude lámat chleba a výsledná podoba institucí apod. rozhodne o vývoji následujících let. Nešlo se vyhnout ani otázce sílící Číny - Fukuyama poznamenal, že západnímu světu se povedlo rozvinout ve všech třech kategoriích (stát, právní stát a odpovědnost), Čína je silná pouze v kategorii první.

Europe's energy security

Na FSS MU se uskuteční přednáška Dr. Simona Piraniho z Oxford Institute for Energy Studies s názvem "Russian energy policy, Russian-Ukrainian 'gas wars', and Europe's energy security". Vše proběhne v úterý 19. 4. 2011 v 10 hodin v učebně P51.

Dr. Simon Pirani je specialistou na Rusko a ruskou energetickou politiku, autorem knih "Change in Putin's Russia: Power, Money and People" (Pluto Press, 2009) a "The Russian Revolution in Retreat 1920-1924: Soviet Workers and the New Communist Elite" (Routledge, 2008). Z nejnovějších analýz pod hlavičkou Oxfordského institutu jmenujme např. "The April 2010 Russo-Ukrainian gas agreement and its implications for Europe".

Sociální hnutí na Blízkém východě 2009–2011: Rebelové s příčinou

Katedra politologie a evropských studií FF UP v Olomouci zvou širokou veřejnost na přednášku a diskuzi o sociálních revoltách na Blízkém východě. Po delší době do Olomouce opět zavítá prof. Pavel Barša a spolu s ním na přednášce jako hosté vystoupí Michael Brtnický, Jan Čuřík a Blanka Bednářová. Moderátorem akce je Radim Kašpar. Diskuse se uskuteční 14. dubna v 17:30 v učebně 224 na KPES (Křížkovského 12, Olomouc).

Pořádá: Eutis, o.p.s, Katedra politologie a evropských studií FF UP v Olomouci, Europe Direct Olomouc a Eurocentrum Olomouc.

Konzervativní Sex Pistols

U mnohých českých konzervativců mi vždy přišel zajímavý určitý kontrast mezi tím, jak na jedné straně deklarují konzervativní postoj k různým politickým otázkám (a mohli bychom se také bavit o tom, nakolik je skutečně konzervativní, ale to zde teď nepatří), zatímco jejich kulturní preference zahrnují hudební skupiny, spisovatele apod., jejichž hodnotové zakotvení se jeví být dost odlišné. Oproti tomu američtí konzervativci nezřídka vnímají "kulturní válku" jako nedílnou součást politického boje, např. současné Obamovo prezidentství může být z této perspektivy nahlíženo jako dědictví "ducha Woodstocku".
Jedno možné vysvětlení tohoto zdánlivého rozporu nabízí několik let starý článek z neokonzervativního časopisu National Review, který sestavil žebříček top 50 "konzervativních rockových písní". Při pohledu na seznam interpretů, kteří se do žebříčku probojovali, to člověku dojde: vždyť oni ti rockeři jsou vlastně mnohdy taky konzervativci, jen si to neuvědomují! Co by na to asi řekl Sid Vicious?

Studujte lidská práva v Benátkách - uzávěrka prodloužena

Uzávěrka pro podávání přihlášek prodloužena! Až do 28. dubna 2011 je možné se hlásit do jednoletého European Master in Human Rights and Democratisation (E.MA), který probíhá ve spolupráci více než čtyřiceti evropských univerzit. Studium je rozloženo do dvou semestrů, přičemž první studenti stráví v italských Benátkách (září 2011 až leden 2012) a druhý pak na jedné ze zúčastněných vysokých škol (únor až červenec 2012). Mezi ty patří mimo Masarykovy univerzity například i prestižní univerzity v Leuvenu, Utrechtu, Kodani, Grazu, Dublinu, Padově, Bilbau či Uppsale.

Program E.MA poskytuje posluchačům multidisciplinární přístup, jenž nahlíží problematiku lidských práv a demokratizace optikou práva, filosofie, antropologie, politologie a sociologie. Program je orientován na získání jak teoretických, tak i praktických dovedností. V roli přednášejících působí akademikové z oboru, experti a zástupci mezinárodních i neziskových organizací. Absolventi se mohou uplatnit zejména v mezinárodních organizacích, veřejné správě či v akademické sféře.

Součástí programu je i týdenní studijní pobyt v post-konfliktním regionu, v minulých letech se jednalo o Kosovo, kde se studenti osobně seznámili s působením mezinárodních organizací (OSN, NATO, OBSE a EU) v této problematické oblasti.

Uchazeči o přijetí musí mít splněno alespoň 240 ECTS kreditů včetně ukončeného bakalářského vzdělání v oboru příbuzném lidským právům (sociální vědy, právo). Program je tedy vhodný zejména pro studenty magisterského či doktorandského stupně. Zájemci by vedle výborné angličtiny měli být schopni porozumět občasným přednáškám a textům ve francouzštině. Nicméně znalost francouzštiny není požadována jako podmínka přijetí ke studiu. Poplatek za studium činí 4000 EUR a navíc registrační poplatek 130 EUR, omezený počet posluchačů obdrží částečné stipendium.

Bližší informace naleznete na internetových stránkách http://www.emahumanrights.org/, popřípadě kontaktujte Huberta Smekala, asistenta ředitele E.MA pro Českou republiku, na e-mailové adrese hsmekal@fss.muni.cz.

"Železná opona nezanikla, jen se posunula dál na východ"

Rozhovor s velvyslankyní ČR při OSN a OBSE ve Vídni Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou o transatlantických vztazích, íránském jaderném programu, Bělorusku a o tom, proč by Muhammad Baradej nebyl dobrým prezidentem Egypta.

RNDr. Veronika Kuchyňová Šmigolová může díky svým zkušenostem v české diplomacii hodnotit takřka každé téma mezinárodní politiky. Původně sice vystudovala Fakultu přírodních věd UK a odborně působila například na „břečťanové" Cornell University v USA, ale po vstupu na Ministerstvo zahraničí ČR v Praze vedla odbor analýz a plánování a později i odbor bezpečnostní politiky. Působila na velvyslanectví ve Varšavě nebo v českém zastoupení při NATO. Dva roky vyjednávala s USA o podmínkách umístění radaru v Brdech a od roku 2009 je velvyslankyní ČR při OSN, OBSE a ostatních mezinárodních organizacích ve Vídni.

Vyšel březnový Bulletin Centra pro lidská práva

Březnový Bulletin je nabitý články, aktualitami, recenzí knihy o ESLP, rozhovorem s australskou studentkou práv, zprávou z mexické konference a tentokrát obsahuje i nikoliv jednoduché grafy. V titulním článku, jehož autorem je Hubert Smekal, v současné době Fulbrightův stipendista na prestižní UC Berkeley v USA, je rozebírán rozsudek Soudního dvora EU v případu Test-Achats. Tento judikát o diskriminaci dle pohlaví v pojišťovnictví byl v českém tisku nepřesně rozebírán a Hubert Smekal tak vyvrací mýty s rozsudkem spojených.

V březnovém Bulletinu najdete kromě tradičních rubrik a zmíněné recenze, rozhovoru či zprávy Ladislava Vyhnánka z mexické konference také přehled aktuálních lidskoprávních publikací v českém odborném tisku. Bulletin si můžete prohlédnout zde.

Pár nesouvislých a nesouvisejících poznámek

Poslední dobou jsem se odmlčel, protože mou pozornost zaměstnávalo aprílové vystoupení na konferenci v San Franciscu. Den co den, včetně víkendů, jsem tak přemýšlel, četl a cosi psal o zvířeti jménem soudy. Chvílemi mně to přišlo dobré, chvílemi ne, ale na konferenci to naštěstí obstálo nad očekávání. Takže si teď s klidnou hlavou a pár deci Zinfandelu mohu dovolit několik dalších postřehů k semestru a životu v Berkeley.

• Politická korektnost tu pokročila natolik, že i v přátelské komunikaci s basketbalovou tématikou se pro označení Afroameričana používá termín "n-word". Jsem zvědav, jestli se v českém prostředí chytnu s výrazem "cé-slovo".
• Pár definic: Číňan je člověk, který se rád schází u stolu, běhá, pinká míčkem přes síťku, hrozně řve a jedl před tím česnek.
• Američan je člověk, který se rád schází u stolu a dívá se, jak někdo běhá. Dost u toho řve a jí.
• Navštěvuji nějaké semináře, tak se cítím povolán vyřknout ortel nad průměrnou sympatičností studentů jednotlivých oborů. Práva - jako u nás - nosánky bezdůvodně trochu nahoru, ale v zásadě sympatičtí, navíc studium v Berkeley je tak trochu diagnóza - pomáhat, být aktivní a aktivistický, což se daří i právníkům. Postgraduální politologická statistika je výrazně maskulinní záležitost, freak index posluchačů výrazně vyšší než u nás, řekněme až skoro průměrný informatik. Například se zasvěceně baví o soutěži Eurovize. Jednou jsem se vydal i na phd statistiku na ekonomii, ale když jsem u vchodu potkal Barryho Eichengreena a šinul se kolem dveří s cedulkami jako Akerlof nebo Williamson, tak jsem věděl, že jsem špatně. Freak index v seminární učebně se proboural stropem, víckrát jsem se tam neukázal. Public Policy - sympatičtí, hlavně dámy, jen asi až zbytečně moc chtějí zachraňovat svět. Všeho s mírou... Jednoznačně nejsympatičtější jsou lidé, co studují právo a společnost (politiku).
• V pozdně večerním busu jsem co do vzhledu rarita. Ale spolucestující mě respektují, je totiž jasné, že na linku Oakland - Richmond by žádný místní běloch nevlezl.
• Příště asi napíšu něco na téma Individualita. Tou je tu totiž každý, počínaje řidičem busu nebo prodavačkou v supermarketu. Jak jsem už některým zvěstoval, na výměnu 150kilové usměvavé odredované pokérované 50leté černošky, která mě oslovuje honey nebo sweetie, za 150kilovou paní s fialovými vlasy v beruškovitých silonových šatech, která mně rozkáže, ať jí těch 54 korun dám v drobných, ještě nejsem připraven.

Call for Papers: Ochrana sociálních, ekonomických a kulturních práv ústavními soudy

Centrum pro lidská práva a demokratizaci IIPS MU připravuje odborný seminář na téma „Ochrana sociálních, ekonomických a kulturních práv ústavními soudy". Seminář se bude konat 21. dubna 2011 na půdě Právnické fakulty MU v Brně. Jestli se rozhodnete prezentovat vlastní příspěvek na níže uvedená témata, zašlete prosím krátkou anotaci na e-mailovou adresu lidskaprava@iips.cz do 14. dubna 2011. Příspěvky by měly mít délku cca. 15 minut.

Uvítáme příspěvky na následující témata:

- Je přístup ústavních soudů k těmto právům srovnatelný s přístupem k základním lidským právům (v užším slova smyslu)?
- Do jaké míry pronikají v této oblasti do judikatury ústavních soudů doktríny jako self-restraint, political question apod.?
- Nakolik je pro přístup soudů v této věci určující vůle ústavodárce a nakolik se soudy pouštějí na tenký led dotváření práva v této oblasti?
- Lze aplikovat princip proporcionality či je rozhodování vedeno jinými principy (např. toliko ochrana jádra práv)?
- Jaká je role lidské důstojnosti?
- Je přístup různých ústavních soudů srovnatelný či je tato problematika výrazně ovlivněna národními specifiky (zejména pokud jde o ústavní soudy, jež operují v systému, v němž jsou sociální práva v ústavě zakotvena)?

Nebráníme se přirozeně ani konkrétním případovým studiím či příspěvkům na další příbuzná témata. V případě jakéhokoli dotazu se rovněž prosím obraťte na výše uvedenou e-mailovou adresu. Vřelé pozvání platí i pro případ, že se rozhodnete konference zúčastnit bez vlastního příspěvku.