Konzervativní Sex Pistols

U mnohých českých konzervativců mi vždy přišel zajímavý určitý kontrast mezi tím, jak na jedné straně deklarují konzervativní postoj k různým politickým otázkám (a mohli bychom se také bavit o tom, nakolik je skutečně konzervativní, ale to zde teď nepatří), zatímco jejich kulturní preference zahrnují hudební skupiny, spisovatele apod., jejichž hodnotové zakotvení se jeví být dost odlišné. Oproti tomu američtí konzervativci nezřídka vnímají "kulturní válku" jako nedílnou součást politického boje, např. současné Obamovo prezidentství může být z této perspektivy nahlíženo jako dědictví "ducha Woodstocku".
Jedno možné vysvětlení tohoto zdánlivého rozporu nabízí několik let starý článek z neokonzervativního časopisu National Review, který sestavil žebříček top 50 "konzervativních rockových písní". Při pohledu na seznam interpretů, kteří se do žebříčku probojovali, to člověku dojde: vždyť oni ti rockeři jsou vlastně mnohdy taky konzervativci, jen si to neuvědomují! Co by na to asi řekl Sid Vicious?

Studujte lidská práva v Benátkách - uzávěrka prodloužena

Uzávěrka pro podávání přihlášek prodloužena! Až do 28. dubna 2011 je možné se hlásit do jednoletého European Master in Human Rights and Democratisation (E.MA), který probíhá ve spolupráci více než čtyřiceti evropských univerzit. Studium je rozloženo do dvou semestrů, přičemž první studenti stráví v italských Benátkách (září 2011 až leden 2012) a druhý pak na jedné ze zúčastněných vysokých škol (únor až červenec 2012). Mezi ty patří mimo Masarykovy univerzity například i prestižní univerzity v Leuvenu, Utrechtu, Kodani, Grazu, Dublinu, Padově, Bilbau či Uppsale.

Program E.MA poskytuje posluchačům multidisciplinární přístup, jenž nahlíží problematiku lidských práv a demokratizace optikou práva, filosofie, antropologie, politologie a sociologie. Program je orientován na získání jak teoretických, tak i praktických dovedností. V roli přednášejících působí akademikové z oboru, experti a zástupci mezinárodních i neziskových organizací. Absolventi se mohou uplatnit zejména v mezinárodních organizacích, veřejné správě či v akademické sféře.

Součástí programu je i týdenní studijní pobyt v post-konfliktním regionu, v minulých letech se jednalo o Kosovo, kde se studenti osobně seznámili s působením mezinárodních organizací (OSN, NATO, OBSE a EU) v této problematické oblasti.

Uchazeči o přijetí musí mít splněno alespoň 240 ECTS kreditů včetně ukončeného bakalářského vzdělání v oboru příbuzném lidským právům (sociální vědy, právo). Program je tedy vhodný zejména pro studenty magisterského či doktorandského stupně. Zájemci by vedle výborné angličtiny měli být schopni porozumět občasným přednáškám a textům ve francouzštině. Nicméně znalost francouzštiny není požadována jako podmínka přijetí ke studiu. Poplatek za studium činí 4000 EUR a navíc registrační poplatek 130 EUR, omezený počet posluchačů obdrží částečné stipendium.

Bližší informace naleznete na internetových stránkách http://www.emahumanrights.org/, popřípadě kontaktujte Huberta Smekala, asistenta ředitele E.MA pro Českou republiku, na e-mailové adrese hsmekal@fss.muni.cz.

"Železná opona nezanikla, jen se posunula dál na východ"

Rozhovor s velvyslankyní ČR při OSN a OBSE ve Vídni Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou o transatlantických vztazích, íránském jaderném programu, Bělorusku a o tom, proč by Muhammad Baradej nebyl dobrým prezidentem Egypta.

RNDr. Veronika Kuchyňová Šmigolová může díky svým zkušenostem v české diplomacii hodnotit takřka každé téma mezinárodní politiky. Původně sice vystudovala Fakultu přírodních věd UK a odborně působila například na „břečťanové" Cornell University v USA, ale po vstupu na Ministerstvo zahraničí ČR v Praze vedla odbor analýz a plánování a později i odbor bezpečnostní politiky. Působila na velvyslanectví ve Varšavě nebo v českém zastoupení při NATO. Dva roky vyjednávala s USA o podmínkách umístění radaru v Brdech a od roku 2009 je velvyslankyní ČR při OSN, OBSE a ostatních mezinárodních organizacích ve Vídni.

Vyšel březnový Bulletin Centra pro lidská práva

Březnový Bulletin je nabitý články, aktualitami, recenzí knihy o ESLP, rozhovorem s australskou studentkou práv, zprávou z mexické konference a tentokrát obsahuje i nikoliv jednoduché grafy. V titulním článku, jehož autorem je Hubert Smekal, v současné době Fulbrightův stipendista na prestižní UC Berkeley v USA, je rozebírán rozsudek Soudního dvora EU v případu Test-Achats. Tento judikát o diskriminaci dle pohlaví v pojišťovnictví byl v českém tisku nepřesně rozebírán a Hubert Smekal tak vyvrací mýty s rozsudkem spojených.

V březnovém Bulletinu najdete kromě tradičních rubrik a zmíněné recenze, rozhovoru či zprávy Ladislava Vyhnánka z mexické konference také přehled aktuálních lidskoprávních publikací v českém odborném tisku. Bulletin si můžete prohlédnout zde.

Pár nesouvislých a nesouvisejících poznámek

Poslední dobou jsem se odmlčel, protože mou pozornost zaměstnávalo aprílové vystoupení na konferenci v San Franciscu. Den co den, včetně víkendů, jsem tak přemýšlel, četl a cosi psal o zvířeti jménem soudy. Chvílemi mně to přišlo dobré, chvílemi ne, ale na konferenci to naštěstí obstálo nad očekávání. Takže si teď s klidnou hlavou a pár deci Zinfandelu mohu dovolit několik dalších postřehů k semestru a životu v Berkeley.

• Politická korektnost tu pokročila natolik, že i v přátelské komunikaci s basketbalovou tématikou se pro označení Afroameričana používá termín "n-word". Jsem zvědav, jestli se v českém prostředí chytnu s výrazem "cé-slovo".
• Pár definic: Číňan je člověk, který se rád schází u stolu, běhá, pinká míčkem přes síťku, hrozně řve a jedl před tím česnek.
• Američan je člověk, který se rád schází u stolu a dívá se, jak někdo běhá. Dost u toho řve a jí.
• Navštěvuji nějaké semináře, tak se cítím povolán vyřknout ortel nad průměrnou sympatičností studentů jednotlivých oborů. Práva - jako u nás - nosánky bezdůvodně trochu nahoru, ale v zásadě sympatičtí, navíc studium v Berkeley je tak trochu diagnóza - pomáhat, být aktivní a aktivistický, což se daří i právníkům. Postgraduální politologická statistika je výrazně maskulinní záležitost, freak index posluchačů výrazně vyšší než u nás, řekněme až skoro průměrný informatik. Například se zasvěceně baví o soutěži Eurovize. Jednou jsem se vydal i na phd statistiku na ekonomii, ale když jsem u vchodu potkal Barryho Eichengreena a šinul se kolem dveří s cedulkami jako Akerlof nebo Williamson, tak jsem věděl, že jsem špatně. Freak index v seminární učebně se proboural stropem, víckrát jsem se tam neukázal. Public Policy - sympatičtí, hlavně dámy, jen asi až zbytečně moc chtějí zachraňovat svět. Všeho s mírou... Jednoznačně nejsympatičtější jsou lidé, co studují právo a společnost (politiku).
• V pozdně večerním busu jsem co do vzhledu rarita. Ale spolucestující mě respektují, je totiž jasné, že na linku Oakland - Richmond by žádný místní běloch nevlezl.
• Příště asi napíšu něco na téma Individualita. Tou je tu totiž každý, počínaje řidičem busu nebo prodavačkou v supermarketu. Jak jsem už některým zvěstoval, na výměnu 150kilové usměvavé odredované pokérované 50leté černošky, která mě oslovuje honey nebo sweetie, za 150kilovou paní s fialovými vlasy v beruškovitých silonových šatech, která mně rozkáže, ať jí těch 54 korun dám v drobných, ještě nejsem připraven.

Call for Papers: Ochrana sociálních, ekonomických a kulturních práv ústavními soudy

Centrum pro lidská práva a demokratizaci IIPS MU připravuje odborný seminář na téma „Ochrana sociálních, ekonomických a kulturních práv ústavními soudy". Seminář se bude konat 21. dubna 2011 na půdě Právnické fakulty MU v Brně. Jestli se rozhodnete prezentovat vlastní příspěvek na níže uvedená témata, zašlete prosím krátkou anotaci na e-mailovou adresu lidskaprava@iips.cz do 14. dubna 2011. Příspěvky by měly mít délku cca. 15 minut.

Uvítáme příspěvky na následující témata:

- Je přístup ústavních soudů k těmto právům srovnatelný s přístupem k základním lidským právům (v užším slova smyslu)?
- Do jaké míry pronikají v této oblasti do judikatury ústavních soudů doktríny jako self-restraint, political question apod.?
- Nakolik je pro přístup soudů v této věci určující vůle ústavodárce a nakolik se soudy pouštějí na tenký led dotváření práva v této oblasti?
- Lze aplikovat princip proporcionality či je rozhodování vedeno jinými principy (např. toliko ochrana jádra práv)?
- Jaká je role lidské důstojnosti?
- Je přístup různých ústavních soudů srovnatelný či je tato problematika výrazně ovlivněna národními specifiky (zejména pokud jde o ústavní soudy, jež operují v systému, v němž jsou sociální práva v ústavě zakotvena)?

Nebráníme se přirozeně ani konkrétním případovým studiím či příspěvkům na další příbuzná témata. V případě jakéhokoli dotazu se rovněž prosím obraťte na výše uvedenou e-mailovou adresu. Vřelé pozvání platí i pro případ, že se rozhodnete konference zúčastnit bez vlastního příspěvku.

Muhammad Baradej by nebyl dobrým prezidentem Egypta

Díký svému pobytu ve Vídni jsem měl možnost udělat rozhovor s velvyslankyní ČR při OSN a OBSE RNDr. Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou o transatlantických vztazích, íránském jaderném programu, Bělorusku a o tom, proč by Muhammad Baradej nebyl dobrým prezidentem Egypta. Rozhovor vyjde v Revue Politika na začátku dubna. Teď alespoň malý teaser:

... jedna otázka k současné situaci na Blízkém východě. Ve své vídeňské pracovně máte na polici společnou fotku s bývalým šéfem MAAE Muhammadem Baradejem. Pokud byste měla spekulovat, jaký by to byl prezident Egypta?

Poznala jsem ho jen krátce, když končil v MAAE a já jsem právě nastupovala jako velvyslankyně ve Vídni, takže jsem mu předávala pověřovací listiny. Odtud tedy ta fotografie. Podle toho, co se o něm ve Vídni povídá, by Baradej asi nebyl dobrým prezidentem své země. Jednak je to mnohaletý mezinárodní úředník. Ve skutečnosti neví, co se v Egyptě děje. Neměl dlouhá léta žádný styk s egyptským vnitropolitickým děním. Navíc je to člověk, který si cení svého pohodlí a také toho, jak je mezinárodně hodnocen. To mi nepříjde jako vlastnosti lídra pro těžkou dobu.

Proti deficitu

"Rusko je klasický autoritativní režim"

To byla zpráva docenta Jana Holzera během jeho úterní přednášky„Porozumět politice v Rusku“ v rámci řízení ke jmenování profesorem v oboru politologie. Holzer vyjmenoval různé postupy, jak "rozumět" Rusku, od kremlologií přes studia stranického systému a odkázal na dlouhou řadu studií svého tématu. Centrálním sdělením bylo nejen zařazení současného režimu v Rusku, ale i hledání dalšího tématu výzkumu. Prof. Holzer se dále chce zabývat především opozicí v Rusku a tímto způsobem mu lépe "porozumět". Na konci své přednášky však řekl, že opozice v Rusku de facto neexistuje, ... Kreml spravuje jak "středovou", tak i "levicovou" a nově i "pravicovou" stranickou formaci v systému. Komunisté a Žirinovského "liberálové" nejsou silná opozice... Co tedy dál zkoumat, když opozice není? Není lepší se zaměřit na vnitřní opozici v rámci režimu a na různé mocenské skupiny? To byla moje otázka, nicméně se stejným dotazem mě předběhl doc. Mareš. Prof. Holzer otázku uznal, ale s tím, že zkoumat vnitřek režimu nelze ... příliš moc dojmů, dezinformací a nejasností. Nu, odpověď neuspokojivá, dle mého názoru. Uvidíme, jak se autor knih Politický systém Ruska: Hledání státu a Politické strany Ruska: Hledání identity s výzvou analyzovat "neexistující opozici" vyrovná.

Readinglist k Libyi

• A Day to Celebrate, But Hard Work Ahead – Anne-Marie Slaughter (FP; 18.3.2011)
• The Party of Freedom – William Kristol (The Weekly Standard; 19.3.2011)
  
• Mr. Obama hasn't overstepped on Libya – Editorial (Washington Post; 22.3.2011)
  
• How The Left Got Libya Wrong – John B. Judis (The New Republic; 22.3.2011)
  
• War by Global Committee – Editorial (Wall Street Journal; 21.3.2011)
  
• We Intervene – Leon Wieseltier (The New Republic; 21.3.2011)
• The White House's three worst assumptions on Libya – Will Inboden (SG; 21.3.2011)
  
• In Libya, Obama Finally Did the Right Thing – Editorial (The New Republic; 20.3.2011)
  
• A Very Liberal Intervention – Ross Douthat (New York Times; 20.3.2011)
  
• U.S.-backed measures may boost Libyan opposition – Editorial (Wash Post; 19.3.2011)
  
• Qaddafi Must Go – Max Boot (The Weekly Standard; 19.3.2011)
  
• No Substitute for Power – Gary Schmitt and Thomas Donnelly (The WS; 19.3.2011)
  
• The Slow-Motion President – Stephen F. Hayes (The WS; 19.3.2011)
  
• Confronting Gadhafi Is Not Enough – Tony Blair (Wall Street Journal; 19.3.2011)
  
• No-fly zone: Putting a leash on Kadafi – David Scheffer (LA Times; 18.3.2011)

V ČR například:

• Čad…na březích Středozemí – Michael Brtnický (Literárky; 22.3.2011)
• Potíže Západu s Libyí – Bohumil Doležal (Lidovky; 22.3.2011)