pátek 16. srpna 2013

FPI Resources on the Crackdown in Egypt

Aktuální odkazy think-tanku Foreign Policy Institute na texty ohledně Egypta. Autory jsou v rámci americké politiky spíše pravicoví komentátoři.

středa 7. srpna 2013

Pár rad na cestu autem do Iráku

Výstraha! V Turecku i Iráku platí blízkovýchodní standardy. Při cestě zpět do Evropy je třeba se připravit, že 150 km/h na padesátce či stotřicítka na třicítce nemusí být pro tuzemské policisty lehce akceptovatelná. Výmluva, že v Arbilu to nikomu zas tak nevadilo, neobstojí. To stejné platí pro předjíždění na dálnici v protisměru, jízdu na červenou, couvání na dálnici, protijízdu v jednosměrce a podobné drobnosti. Aspoň v ČR tak často po dálnici neběhá dobytek a nejezdí koňské povozy.
1) Nedbejte na ujišťování půjčovatele auta a ověřte si, že máte platnou zelenou kartu. Projeli jsme Českem, Slovenskem, Maďarskem, Srbskem, Bulharskem a až bdělí turečtí celníci tuto drobnost odhalili. Naštěstí to pro tuto chvíli zpravila čerstvě nafaxovaná platná zelená karta. Ta nás dostala i z Turecka do Iráku, ale již ne zpět z Iráku do Turecka. Tam si celníci postavili hlavu a museli jsme si koupit jakési turecké pojištění. V Iráku pak neplatí zelená karta vůbec a musíte si pořídit cosi jejich, finta je, že platíte až na výjezdu z Iráku (jinak vás ven nepustí). Samozřejmě to netušíte a poslední peníze jste vrazili pár kilometrů před hranicemi do levného benzínu. Na iráckých hranicích nikdo neumí anglicky a nic není vysvětleno. Budete běhat ve více než 40 stupních tam a zpátky, nevíte kam a nevíte proč, nakonec vám zavolají mechanika, který otevře motor, pokývne hlavou a můžete začít běhat znovu. Pak se vás, zcela bezradných, ujme nějaký kuchař, který kdysi dělal v Německu a vy děkujete, že si něco pamatujete z Wir wiederholen fürs Abitur. Má oblíbená Der Die Das učebnice se slovíčky jako kombajn, JZD či žňová brigáda se ukázala méně použitelná. Nakonec to nějak vyjde.
2) Pokud si půjčujete auto, potřebujete na projetí do Turecka originál smlouvy nebo notářskou kopii. Ani jedno jsme samozřejmě neměli. Vzhledem k mému 0,1 úvazku na právnické fakultě ani nechtějte vědět, jak jsme se tam nakonec dostali... Iráčany, ani nikoho jiného, takové ptákoviny nezajímají. 
3) Všude kupujete dálniční známky. Máte-li půjčené auto, podívejte se pro jistotu na okno. Těsně po nákupu slovenské dálniční známky můžete zjistit, že už jednu roční máte. Naštěstí hodný pán na kase vám ji při troše štěstí vezme zpět. 
4) Dálnice na Slovensku a Maďarsku v pohodě, Srbsko a Bulharsko slabota, naštěstí Turecko nádhera. Takovou infrastrukturu mezi velkými městy můžeme Osmanům jen závidět. Jo, taky se tam dálnice nějak platí, patrně na principu fotobuňky, která čte vaši nálepku na skle. My jsme zaplatili za tu nejlevnější a jaksi to chvíli fungovalo.
5) Netušíte, proč je v Turecku tak drahý benzín? Běžně stojí litr v přepočtu cca 45 korun, v Iráku vyšel na třetinu.
6) To, že v Iráku na benzínce mají na stojanu obrovská loga Visa a MasterCard ještě neznamená, že tam platební kartu nevidí poprvé v životě. To, že vezmete kartu do ruky a ukážete na logo Visa a pak na logo Visa na stojanu, neznamená, že z intelektuálního souboje odcházíte jako vítěz. Kartou v Iráku nikde nezaplatíte... 
7) To, že v Iráku je na určitém místě silnice jak podložka pod myš, ještě neznamená, že za 100 metrů nebude šotolinová hrůza. A také to neznamená, že za dalších 100 metrů si nepřejete, aby se ta šotolinová hrůza brzy vrátila. Infrastruktura je v Iráku strašně nevyrovnaná, krásné silnice bez varování střídá velmi nepovedený bratříček D1 po tankovém cvičení. 
8) Nebojte se, že v Iráku nenarazíte na Čecha. V koloně na hranicích na nás vybafla plachta tiráku ČSAD Rakovník, viděli jsme jeden billboard Pilsner Urquell a v Dohuku slyšíme při cestě z města křik "Ahoj, Brno!". Nějaký kluk z Čech na severu Iráku staví pro nadnárodní společnost lanovku...
9) Nepůjčujte si auto, jemuž nefunguje klimatizace. Ve 43 stupních ve stínu ani větrání nepomáhá. Navíc zjistíte, že s permanentně otevřeným oknem mluvit můžete maximálně s člověkem vedle vás a vydržíte to tak 5 minut, na víc vaše hlasivky nemají.
10) Pro dnešek zakončím ódou na svéráz příhraničních městeček. Irácké Zakho, kousek za tureckými hranicemi, se může směle ucházet o titul nejneobyvatelnější obce na Blízkém východě. Stovky kamiónů parkujících či popojíždějících, šedo, smog, vedro, silnice přecházející volně v obchod, stoku nebo pastvinu. Hotový ráj prokletých básníků. Už jsem na hranicích zažil a viděl kde co, třeba loni při cestě do Íránu jsme cestovali s pašeráky (posléze odhalenými) nebo na cestě zpět z Íránu do Arménie jdete v noci po jakémsi zcela spoře osvětleném mostě, kde na vás doráží toulaví psi. Nebo kdysi před sedmi lety v chiapaské Tapachule, kde kolem nás při kartách večer před ubytovnou běhala krysa velikosti menšího pudla. Pak nás s autem nepustili do Guatemaly, načež jsme se tam vydali přes přechod Talisman aspoň na pár hodin pěšky. Kousek za hranicemi ležel uprostřed cesty chlap celý omotaný páskou z videokazety, nejevil známky života a kolemjdoucí se netvářili, že by se mělo jednat o něco nestandardního. (Už vidím, že o pohraničních městech napíšu samostatný poetický příspěvek!) Tak i v této konkurenci Zakho se ctí obstálo.

čtvrtek 1. srpna 2013

konference Nedemokratické režimy a jejich studium v 21. století

Připravuje se konference „Nedemokratické režimy a jejich studium v 21. století“, kterou pořádá Ústav politologie Filozofické fakulty UK u příležitosti 40. výročí státního převratu v Chile.  Mezinárodní konference má za cíl poskytnout prostor pro všechny badatele, kteří se otázkami nedemokratických režimů ve svém výzkumu zabývají, tedy politologům, historikům, sociologům a dalším humanitním a sociálním vědcům. Tématem nebudou pouze autoritářské režimy, ale i hybridní režimy na pomezí demokracie a autoritářství a hrozby protidemokratických převratů v podobě různých organizací a hnutí. Regionálně ani dle typu nedemokratických režimů není zaměření konference omezeno.
Jako hlavní řečníci mezinárodní konference byli přizváni Richard Gott (Spojené království) a James Cheng z Soochow University (Tchaj-wan). Konference se koná 25. října a termín pro odeslání abstraktů je stanoven na 15. září. Call for papers zde.

úterý 2. července 2013

Global Politics: Teoretické perspektivy indicko-pákistánského jaderného soupeření

Nový článok časopisu Global Politics sa venuje jadrovej problematike v regióne južnej Ázie. Článok  "Teoretické perspektivy indicko-pákistánského jaderného soupeření" mapuje teoretické perspektívy pohľadu na vzťah dvoch de facto jadrových mocností Indie a Pakistanu a snaží sa prezentovať možný budúci vývoj podľa jednotlivých diskutovaných prístupov.

Celý text je dostupný na stránkach Global Politics.

neděle 23. června 2013

Nizozemsko na britské vlně

Docela ostrý vzkaz přišel do Bruselu od sousedů spoluzakladatelů poválečné evropské integrace. 
"The Netherlands is convinced that the time of an ‘ever closer union’ in every possible policy area is behind us. (..). With this initiative, the Netherlands aims to initiate a process in the EU, based on the principle: ‘European where necessary, national where possible’." Pokračování na stránkách nizozemské vlády.
Mnohem podrobnější "uniklý" materiál se ukrývá zde, jedná se o memo poslancům, které specifikuje pozici nizozemské vlády a ohrazuje se (nejen) proti plíživému rozrůstání unijních kompetencí. Komu se nechce číst 19 stran s 54 body k pozdvižení obočí, ten vezme zavděk zhuštěnou podobou zprávy.
V současné době asi nelze po české vládě (?) chtít, aby se evropskými tektonickými posuny jakkoliv zatěžovala.
Četbu doporučuji podbarvit poslechem sklady Schiphol.

středa 19. června 2013

Security Challenges in Contemporary Central Europe

Web journal Global Politics, associated with the Department of International Relations and European Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic and supported by the International Institute of Political Science in cooperation with security web magazine Sekuritaci.cz announces a call for paper proposals for our second Special Issue on the topic:



Even though most Central European countries have been successfully integrated into Atlantic and/or European international organizations for nearly a decade, the region still faces security challenges that are in many ways distinctive from those of other countries on the continent. Due to the region's unique historical experience, we can observe for instance heightened securitization of energy security issues and relations with the Russian Federation in general, or various „internal“ challenges as well, such as far rights movements, transnational organized crime or exclusion of Roma minority. However, the Central European security experience is by no means limited only to these topics, and there are also very interesting developments in other areas, be it transnational cooperation on security issues or adaptation of security sector to contemporary security challenges (i.e. migration, terrorism, proliferation of WMD etc.).

The accepted papers are to be published as a peer-reviewed collective monograph. We welcome proposals employing both well-established and innovative methods of research and related to the security challenges and practices in contemporary Central Europe including but not limited to:
• Securitization in Central Europe
• Security policies of Central European countries
• Security cooperation in Central Europe
• Central European energy security issues
• Security sector reform and europeanization
• Central European response to transnational security challenges
• Internal security challenges and politics of coping
• New security practices in Central Europe (risk management, biopolitics,...)

Please send your paper proposals, in the form of maximum 250 words long abstract, by 15th July 2013 to redakce@globalpolitics.cz.

We especially encourage advanced students of Master's or PhD programmes to submit their abstracts. Please add brief information about your affiliation and level of studies. The final deadline for 20 - 30 pages long papers will be in late October/early November.

pátek 14. června 2013

Kdo nahradí Ahmadínežáda?

V první řadě je potřeba uvést, že íránský prezident je sice důležitým prvkem íránské politiky, zdaleka však ne nejdůležitějším. Íránská islámská republika je zcela specifický druh politického systému, který kombinuje demokratickou a teokratickou moc podle předlohy vypracované ajatolláhem Chomejním. Zároveň platí, že moc teokratická, ztělesněná nejvyšším duchovním vůdcem země - rahbarem (od roku 1989 až do dneška jím je ajatolláh Chameneí) - a některými dalšími specifickými orgány, mívá v případě konfliktu mezi principy demokracie a teokracie poslední slovo.
Přesto nemusí být íránské prezidentské volby jen zmanipulované dle přání rahbara a jeho okruhu. Osoba prezidenta může vnést do politiky výraznější změny - což ostatně předvedl jak proreformní šíitský duchovní Chátamí (prezidentem byl v letech 1997-2005), tak i odcházející prezident Ahmadínežád (který však duchovním nebyl), jenž se stal vyjádřením tvrdého zahraničněpolitického kurzu Íránu a pro mnohé i ztělesněním prostořekého populismu či přímo agrese.
Nadcházející prezidentské volby, které zvolí v pořadí sedmého íránského prezidenta, se konají po jedenácté a budou se konat 14. června. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční počet hlasů, bude se 21. června konat druhé kolo. Současný prezident Ahmadínežád v nich již kandidovat nemůže, protože podle íránské ústavy vyčerpal svá dvě volební období. Zároveň proběhnou i volby do místních rad a Rady dohližitelů, což je další z důležitých teokratických orgánů. Má dohromady 12 členů, z nichž šest jsou právníci z různých oblastí íránského práva a šest faqíhové (odborníci na islámské právo). Rada dohližitelů může mj. interpretovat ústavu, vetovat volební kandidáty, vetovat zákony přijaté parlamentem a potvrzovat volební výsledky.
Na schválené kandidáty, z nichž jeden bude íránským prezidentem, se můžete podívat v přehledné tabulce ZDE.
Velký počet konzervativních kandidátů a naopak pouze dva "reformisté" může pro zastánce změny znamenat jistou výhodou, protože se proreformní hlasy nebudou tak štěpit. Je také zajímavé, že za jednoho z nejvíce proreformních kandidátů je považován opět duchovní (dokonce jediný, kterému bylo umožněno ucházet se o křeslo prezidenta) - Hassan Rúhání - přezdívaný "Šejch diplomat". Jinému duchovnímu - bývalému íránskému prezidentu Rafsandžánímu (1989-97) - establishment nakonec kandidaturu neumožnil vůbec.

středa 12. června 2013

@HRClinton hasn't tweeted yet

Zatím co všichni čekáme na první tweet od Hillary, připomeňme si jednu vlnu, kterou vyvolala její přísná fotka while texting... aneb http://textsfromhillaryclinton.tumblr.com. Já bych to asi nazval crowd-joking... teda democrats style. Kdo první pozná a do komentů napíše jméno osoby, která sedí za pravým ramenem Hillary, dostane diplom. A o čem bude první tweet? A kdo ví, co je to HBIC?







úterý 11. června 2013

Vyšel květnový Bulletin Centra pro lidská práva

V době posledních korektur aktuálního čísla Bulletinu se tuzemský mediální svět upíral do zaplavené České kotliny a referoval o semknutí jinak hluboce znesvářených fotbalových fanoušků velké istanbulské trojky proti autoritářským postupům premiéra Erdogana. Ani jedno z témat bohužel pokryto ještě nenaleznete, toužebně očekávaným právem na pěkné počasí se nezabýváme a místo Turecka se věnujeme zhodnocení vývoje v Sýrii, jehož se zhostil Lukáš Hoder.
Dále přinášíme rozbor zajímavého případu ze Štrasburku a přehled lidskoprávních novinek od Soudního dvora EU. A jako tradičně monitorujeme i další dění na domácí i zahraniční scéně.
Bulletin ke stažení zde.