Jedna ze zajímavých postav politického vývoje střední Ameriky, Manuel Noriega, by mohla opět skončit za mřížemi. Poté, co si tento generál panamské armády a samozvaný diktátor odpykal 17letý trest za obchodování s drogami v USA, hrozí mu nyní vydání do Francie, kde byl obviněn z praní špinavých peněz skrze francouzské banky a v nepřítomnosti již odsouzen k desti letům vězení. V týdnu americký soud potvrdil, že by mohl být vydán, může se však odvolat. Noriega patří k jedněm z nejzajímavějších postav v regionu za období studené války. Již od roku 1959 spolupracoval kariérní voják s USA jako spojka CIA a byl jedním z klíčových amerických spojenců v neklidném regionu. Ve stejné době však dokázal brát peníze též od Escobarova Medellínského kartelu a sehrával nejasnou úlohu v konfliktu v Nikaragui, kde měl sice pomáhat CIA v jejích tajných operacích, pravděpodobně však byl dvojím agentem s vazbou také na Kubu.
Právě drogy Noriegovi nakonec zlomily vaz a bývalý spojenec, v té době již diktátor Panamy, který měl za sebou také falšování prezidentských voleb, se stal nepřítelem. Spojené státy nejprve zavedly ekonomické sankce, situace se však začala prudce horšit a nakonec si pro něj došly v rámci intervence v prosinci 1989 (mimochodem odsouzené Organizací amerických států) a postavily jej na vlastní půdě před soud. Zajímavostí je, že ještě v Panamě našel Noriega diplomatický azyl u zastoupení Svatého stolce, kde se několik dní ukrýval.
Výsledkem byl čtyřicetiletý trest za zločiny související s pašováním drog, který byl nakonec zkrácen na sedmnáct let. Ty uplynuly již v roce 2007, přesto však je Noriega stále držen ve vazbě právě vzhledem k francouskému požadavku na extradici.
Samotná situace kolem extradice je velmi zajímavá. Kromě Francie byl Noriega odsouzen též v domovské Panamě, a to za vraždy politických odpůrců. Ve své domovině by si odpykal dvacet let, nicméně vzhledem ke svému věku nikoliv "natvrdo", ale v domácím vězení. Proto se jej jeho právníci snaží dostat právě tam, a to s ohledem na to, že se jedná o válečného zajatce a Ženevská konvence jeho vydání neumožňuje. Názor amerických soudců je jiný, totiž takový, že Noriegův status nemůže bránit tomu, aby byl souzen za své další zločiny, proto vydání možné je. Noriega se ale stále má kam odvolávat, takže celá kauza neskončila.
A co na to Panamci? Podle průzkumů jsou rozděleni na dvě poloviny, jedna by ho ráda měla pod zámkem doma, druhá je pro vydání do Francie, kde by pykal za horších podmínek.
1) Blízký východ v ohni, válka v Libyi, Sýrie, revoluce v Egyptě, Tunisku, ... 2) Palestinci připravují svoji státnost. Nedávno samostatný palestinský stát uznala Brazílie a většina latinskoamerických zemí. Palestinu uznává i většina afrických, asijských a východoevropských zemí včetně České republiky a na září 2011 je plánována snaha o uznání Palestiny přímo v OSN, která by tak přivítala nového člena a Izrael uvrhla do izolace. 3) V USA je na návštěvě izraelský premiér Benjamin Netanjahu i jordánský král Abdalláh a náměstek americké ministryně zahraničí jedná s palestinským vedením. 4) Nedávno rezignoval americký vyslanec pro blízkovýchodní mírový proces George Mitchell. Co s tím? Dnes má prezident Obama představit americký "master plan" ke všemu dohromady. Spojí opět z hlediska USA izraelsko-palestinský mírový proces s vývojem v celém regionu a odmítne tak Bushovu politiku? Co podpora demokratizace? A co Sýrie?
Jedna ze zajímavých postav politického vývoje střední Ameriky, Manuel Noriega, by mohla opět skončit za mřížemi. Poté, co si tento generál panamské armády a samozvaný diktátor odpykal 17letý trest za obchodování s drogami v USA, hrozí mu nyní vydání do Francie, kde byl obviněn z praní špinavých peněz skrze francouzské banky a v nepřítomnosti již odsouzen k desti letům vězení. V týdnu americký soud potvrdil, že by mohl být vydán, může se však odvolat. Noriega patří k jedněm z nejzajímavějších postav v regionu za období studené války. Již od roku 1959 spolupracoval kariérní voják s USA jako spojka CIA a byl jedním z klíčových amerických spojenců v neklidném regionu. Ve stejné době však dokázal brát peníze též od Escobarova Medellínského kartelu a sehrával nejasnou úlohu v konfliktu v Nikaragui, kde měl sice pomáhat CIA v jejích tajných operacích, pravděpodobně však byl dvojím agentem s vazbou také na Kubu.
Příspěvky
