neděle 13. června 2010

V Paříži o akademickou svobodu


Přestože se doba prázdnin nezadržitelně blíží, několik zajímavých případů na nás čeká i v příštích týdnech. V Paříži proběhne 25. června stání se známým profesorem Josephem HH Weilerem kvůli publikaci nemilosrdné recenze na odbornou knihu. Weiler jakožto šéfredaktor internetové recenzní stránky Global Law Books odsouhlasil zveřejnění krátkého kritického posudku Thomase Weigenda na spis o řízení před Mezinárodním trestním soudem z pera Karin N. Calvo-Gollerové.
Calvo-Gollerová požádala Weilera o bezodkladné stažení recenze ze stránek, protože kritika podle ní překročila meze vyjádření názoru a férového komentáře. Navíc obsahuje nepravdivá tvrzení a jako celek působí nactiutrhačně, tudíž může poškodit autorčinu odbornou reputaci a akademickou kariéru.
Celé nešťastné situaci dodává šťávu skutečnost, že Weiler se s Calvo-Gollerovou dlouhá léta zná a tituloval ji zpočátku jako přítelkyni. Přesto ale žádosti nevyhověl a kritickou recenzi na stránkách ponechal s tím, že viděl už mnohem horší kritiky, a to i na vlastní knihy. Profesor z New York University doplnil, že se s obdobnou žádostí za svou dlouholetou kariéru šéfredaktora respektovaných odborných žurnálů setkal poprvé a podle jeho názoru vybočuje z obvyklého akademického diskurzu. Kdyby o(ne)publikaci recenze měli rozhodovat sami autoři knihy, znamenalo by to konec tradice nezávislého posuzování odborných prací. Weiler dále označuje žádost za „velmi extrémní“ a stanovuje stěží dosažitelnou hranici, kdy by jí byl ochoten vyhovět – pouze v případě do nebe volající nesmyslnosti („egregious unreasonableness“), což však není aktuální případ. Weiler nicméně nabídl autorce knihy jistou úlitbu – když bude profesor Weigend chtít svou recenzi poupravit, může Weiler zvážit publikaci revidované verze. Případně by Calvo-Gollerová mohla využít možnosti komentovat recenzi přímo na internetových stránkách Globallawbooks.org.
Jenže Weigend si stál za původní kritickou verzí a komentář se zdál autorce málo, tudíž svou žádost zopakovala, načež Weiler neústupně setrval na své pozici. Skutečně přiostřovat se začalo v září 2008, kdy se Weiler dostavil k identifikaci u francouzské soudkyně kvůli nařčení z urážky na cti. První slyšení u trestního soudu proběhne 25. června 2010, proto upřete zrak do Paříže, konečné rozhodnutí by svým způsobem mohlo zafungovat jako přinejmenším evropské vodítko, kterak s obdobnými případy nakládat.
Weiler se obává, že neúspěch v procesu by znamenal tvrdou ránu akademické svobodě a změnil by tradici nestranného hodnocení knih. Jihoafrický profesor dále konstatuje, že samotné zahájení trestního řízení kvůli recenzi představuje pro editory odstrašující efekt a ohrožuje svobodu projevu, o finančních nákladech ani nemluvě. Na závěr vyjadřuje výhradu vůči francouzskému právu, které tak snadno dokáže „přetavit“ soukromou stížnost v trestní řízení. Zajímavý příspěvek na téma, proč se vlastně aférou zabývají francouzské soudy, vnáší do problematiky jurisdikce další otázky.
Osobně stojím za JHHW, a to nejen proto, že jeho erudované a jazykově barvité texty rád čtu a mám jej z Budapešti v paměti vrytého jako autoritu s velkým A, ale prostě z přesvědčení, argumentoval bych obdobně jako on. Jen doufám, že mi to přesvědčení vydrží, až na mou knihu vyjde recenze á la Calvo-Gollerová...
Pokud byste chtěli Weilera podpořit, vizte s. 975 na této adrese.
Douška na závěr - recenzní spor mi trochu připomíná scénář Stauder, který nechtěl, aby se jeho jméno vyskytovalo na kupónech na zlevněné máslo, a nakonec se proti své vůli stal evergreenem všech úvodů do evropského práva. Dr. Calvo-Gollerové se obávala ohrožení akademické prestiže, po stávajícím extempore už nevím, kam by se její prestiž mohla snížit...

Konverzaci mezi Weilerem a Calvo-Gollerovou naleznete tu: WEILER, Joseph HH (2010). Editorial. The European Journal of International Law, roč. 20, č. 4, s. 967–976.

Zdroj fotek: osobní stránky Weilera a Calvo-Gollerové.

2 komentáře:

Lubomir Majercik řekl(a)...

Pěkně napsané. Podle mě s tím nemůže autorka v sebemenším uspět, možná je to proto až zbytečně nafouklé.

Hubert Smekal řekl(a)...

Přinejmenším si ale Weiler musí minimálně dvakrát odskočit do Paříže. Snad jsou francouzští soudcové rozumní. Opravdu zajímavá je otázka jurisdikce, doporučuji ten odkaz.