úterý 22. dubna 2014

Snowden, Stalin, Wells, Putin

Martin M. Šimečka a jeho kvalitní ost-blog pro Respekt. Tentokrát o Snowdenovi:
Dopadlo by to stejně, jako když se Edward Snowden ze svého ruského azylu zeptal přes video minulý týden Putina, zda jsou občané Ruska masově sledováni. Putin mu blahosklonně odpověděl, že nic takového se neděje, protože to neumožňují ruské zákony.  Snowden se pak divil výtkám, že svou otázkou dělal Putinovi jen užitečného idiota a legitimizoval diktátora. Prý chtěl přinutit Putina k prohlášení, které teď můžou novináři vyvrátit a usvědčit ho ze lži. 
No není ten Snowden opravdu idiot? On si opravdu myslí, že právě jeho potřebujeme k tomu, abychom zjistili, že Putin lže? Poučení pro příští nešťastníky, kteří budou mít stejně jako Wells či Snowden chuť proslavit se debatou s diktátorem: pokud nejste ochotni vmést jim do očí pravdu o jejich zločinech, mlčte.

neděle 13. dubna 2014

Co tam dělá Řebíček?


pátek 11. dubna 2014

Google Translator?


Ľubomír Majerčík: Interights končí. Přežijí české nevládky?

Tento týden mě nepříjemně zaskočilo oznámení britské nevládní organizace Interights, že koncem května zavírají. Interights nemusí být tak známá jako jiná britská organizace – Amnesty International, přesto stojí za mnoha mezinárodními projekty, úspěšnými soudními spory či vyhranými kompenzacemi pro oběti porušení lidských práv. Fungovala už od roku 1982 a stážovala u ní i řada českých lidskoprávních nadšenců.

Celý post viz blog Centra pro lidská práva.

Miroslav Knob: Federalismus - program pro globalizující se svět

Odpolední čtení přináší vzletné myšlenky – například takovou, jaká je uvedena v titulku tohoto blogu. Znáte to: brzké odpoledne v práci, na stole voní poobědové kafé. A pomalá, uspávací nálada vás vede k četbě zajímavých odkazů, blogů, komentářů a podobných nepracovních textů, v marné snaze vrátit se do reality pracovního procesu. A tak se stalo, že jsem začal číst výbornou esej od redaktorů časopisu The Economist What’s gone wrong with democracy.

Celý post viz blog Centra pro lidská práva.

úterý 1. dubna 2014

Füle a hodnocení politiky sousedství

Díky Lukemu za udržování blogu při životě, konečně jsem splnil již asi půl roku trvající neodkladné povinnosti a mohu se zase trochu smysluplněji zapojit. 
Včera vystoupil na půdě Evropského parlamentu (konkrétně jeho výboru pro zahraniční záležitosti) Štefan Füle se zhodnocením politiky sousedství za uplynulý rok. Člověk by se až lekl, že vzhledem ke všemu, co se odehrálo, by se snad mohlo jednat o zajímavé čtení, ale ne, nemusíte se obávat. Náš i váš komisař pro rozšíření a politiku sousedství vystoupil s oficiózním, typicky evropským projevem. Je tam trochu poštěkávání proti Rusku, lehce podpory Ukrajině, trocha sebechvály EU a pár těch výzev do budoucnosti. V zásadě bych měl dojem, že vše jakž takž funguje, s několika přiměřenými zádrhely. Situace v některých oblastech sousedství je hodnocena jako "difficult", což je asi největší odvaz co do intenzity celkového hodnocení.
Jinak Füle začíná pochvalou Unie, co všechno se podařilo - reformní úsilí v Gruzii, Moldávii, Maroku a Tunisku; taky se Evropa ještě zlepšila, v čem už vynikala - tedy v placení, teď jsme ještě lepší - 1.7 miliardy euro v bilaterální asistenci za rok (moc se nezdržujeme zkoumáním, jestli to k něčemu je); Východní partnerství frčí, Gruzie a Moldávie podepsaly ještě hlubší a komplexnější dohody (o vilniuském úprku Ukrajiny a Arménie za Ruskem se nepíše) a zintenzivňuje se spolupráce v rámci Unie pro Středomoří. Zkrátka jeden mega-úspěch stíhá druhý. Je tu ale taky pár čelindžis - třeba že různé země jsou různé, proto mají různé problémy. Nechci Füleho nějak zbytečně kritizovat, celé je to napsáno solidně, pár věcí si člověk domyslí. Třeba když se zdůrazňuje, že je potřeba vybavit Unii rychlejšími a flexibilnějšími nástroji, aby mohla adekvátněji reagovat. Kdo by je asi měl dostat? Komise, kdo jiný. Jedno zásadní sdělení ale mezi závěrečnými řádky najdeme: "If we want to be serious about the European aspirations of a number of our partners, then we have to use the most powerful transformative tool the European Union has at its disposal." Nejen podle mnoha výzkumů se jedná o rozšíření...