2012: The Year in Graphics

Post-vánoční dárek od New York Times pro H.S. Rok 2012 graficky. Tak, jak to umí jen NYT. Od exklusivního srovnání časů běžců na 100 metrů za posledních sto let, přes 512 scénářů vývoje posledních amerických prezidentských voleb nebo prognózy vzniku nových států až po mapy sucha v USA za posledních 117 let.

Celá paráda je zde.

Why has post-war reconstruction in Afghanistan not succeeded?

In this paper it is demonstrated that the reconstruction of Afghanistan has failed. The author illustrates this point by a number of examples and argues that the cause of this failure can be identified as framing that applies prefabricated and universal recipes to particular cases and situations. It is argued that not reflecting particular needs of post-war areas inevitably leads to reconstruction failures. In the last section some particular frames are outlined which can be seen in the reconstruction work in Afghanistan.

Autorem textu je Tomáš Váňa. Najdete jej na webu Global Politics.  
Photo: Wiki

Zheng Yongnian: The Chinese Communist Party as Organizational Emperor (recenze)

Čína a její politika patří v současnosti mezi jedno z nejprominen­tnějších témat ve výzkumu mezinárodní politiky. Mezi různými otázkami, které se v souvislosti s Čínou velmi často probírají, však do určité míry chybějí analýzy Čínské komunistické strany (Chinese Communist Party, CCP), které se nezaměřují pouze na vnitrostátní a vnitrostranickou politiku, ale mají ambici analyzovat CCP jako specifický a unikátní politický útvar.

Navíc někteří pozorovatelé čínské politiky mohou mít pocit, že CCP není ničím neznámým díky tomu, že jsme velmi dobře obeznámeni se sovětskou komunistickou stranou či dalšími komunistickými stranami z doby nedemokratických režimů ve východní Evropě. Recenzovaná kniha zaplňuje zmíněnou mezeru ve výzkumu a snaží se také ukázat, že CCP není možno vnímat pouze jako kopii sovětského modelu, ale spíše jako produkt čínské kulturně-politické tradice.

Autorem knihy je čínský profesor politologie Zheng Yongnian, který v současnosti působí na univerzitě v Singapuru. Zheng se ve své dosavadní kariéře věnoval čínské zahraniční i domácí politice, kde se zaměřoval na otázky demokratizace a nacionalismu. I v této jeho nejnovější publikaci na téma možností demokracie a demokratizace Číny naráží. 

Autorem recenze je Aleš Karmazin, celou ji najdete na webu Global Politics.

Otevřenost je pro levici

Vánoční volno jsem využil k mírné redukci restů, což vedlo mj. k čelnímu nárazu s rozhovorem s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem v Lidovkách ze začátku prosince. Tazatelé T. Němeček a V. Drchal podali tradičně přesvědčivý výkon, takže hned v první odpovědi (ohledně Blažkova podání stížnosti pro porušení zákona ve prospěch "odkláněče" Martina Kocourka) musel ministr použít tuto bravurní odpověď:

"Ministerská stížnost k Nejvyššímu soudu by možná vůbec v zákoně neměla být, beru ji jako anachronismus. Ale já nejsem oprávněn nevyužívat kompetence, které mám, jen proto, že je třeba nemám rád." Jinými slovy, pokud existuje možnost, existuje dle Blažka i povinnost...

Pár odpovědí mě ale po tomto chytrém pokusu trochu zaskočilo:

"Je vidět, že dáte spíš na mezilidské vztahy a osobní rozhovory než na čísla a statistiky. 

Když to stavíte takto, tak ano -snažím se ty lidi nejdřív poznat. Čísla jsou nutná, ale ze statistiky nevyčtete, že papírově je soud plný, a v reálu má několik soudkyň na mateřské." Je rozdíl mezi statistikou a nekompletními daty. 

"V projevu na kongresu ODS jste ohlásil změnu informačního zákona a pravidel pro spory na ochranu osobnosti... 

Prosím vás, musíte rozlišovat. Já považuji za úplně neuvěřitelné, když se stranický projev na sjezdu ODS začíná zkoumat po právní a filozofické stránce. Existuje jediné hodnocení: jestli za něj dostanete hlasy, nebo ne. Já jsem je dostal." ???

"Jak konkrétně chcete měnit zákon o přístupu k informacím? 

Já pouze tvrdím, že kolem "sunshine law" se někdy odehrává tyranie menšiny, jak tomu říká odborná literatura. Přece není správné, že vám někdo třeba na deset let zbrzdí nějakou stavbu. V Americe, když se zveřejní jednání volených orgánů, za dveřmi už stojí lobbisté, kteří okamžitě diskreditují toho, kdo si dovolil hlasovat proti. Jestli vlády neveřejně rozhodovaly stovky let všude na světě, tak nevěřím, že zveřejněním pomáháme demokracii. Naopak, v něčem ji můžeme brzdit. Levice sní o informační demokracii, kdy budeme zveřejňovat úplně všechno a budeme šťastně žít. To tedy nebudeme. Já neříkám - uzavřeme to, neříkejme nic. Ani náhodou. Jen varuji před nezamýšlenými důsledky." Ona taky stovky let v drtivé většině států nebyla demokracie, nebylo účinných prostředků, jak zveřejňovat a komu zveřejňovat, protože většina obyvatelstva neuměla číst. Ale k pro mě nové věci - nepostřehl jsem, že by se ohledně transparentnosti vedl boj na ose pravice - levice. Aspoň u nás ne. Vnímá to tak celá ODS nebo se jedná o ministrův soukromý dojem? Tak nějak doufám, že jen Blažek uvízl v minulé době nebo stovky kilometrů na východě. 

Podpis pod článkem o jisté špetce byzantismu říká své:

JUDr. Pavel Blažek

ministr spravedlnosti

místopředseda strany

člen místní rady

předseda oblastního sdružení

zastupitel statutárního města

Výtečné povídání se podařilo ve víkendových Hospodářkách, respondentem byl egyptolog Miroslav Bárta, jenž nemluvil o Egyptu, ale obecněji o zánicích civilizací a souvisejících průvodních jevech, o zhoršující se kvalitě vzdělání a vědomostí, NERVu či o nesmyslnosti dovozu španělského másla do ČR. Na své si přijdou i ty, kteří pochybují o přínosu společenských věd. Ne že bych se vším souhlasil, ale četlo se to krásně.

Tomáš Znamenáček: Hledání inflexe vánoční pohody

Vzhledem k vánočním svátkům a obtížím při hledání optimálního bodu vánoční pohody se editoři Politica Mundi rozhodli oslovit Tomáše Znamenáčka, odborníka na statistiku a chaffismus, aby pro náš blog připravil příspěvek, kde čtenářům ukáže možnosti kvantitativních a kvalitativních metod při výzkumu sociální reality a při řešení praktických vánočních problémů. 

Přírodním i sociálním vědám se začasté vyčítá přílišná odtažitost od skutečného světa; obraz roztržitého matematika patří k pevně zavedeným kulturním stereotypům. A přesto se matematika umí trefně vyjádřit k palčivým problémům našich každodenních životů, o čemž svědčí i následující graf:  

Pomocí diferenciálního počtu je zde zachycena společenská dynamika takzvaného Rohlíčkového problému (v orig. das Kipferlproblem). Jak jistě mnohý čtenář Politica Mundi pocítil na vlastní kůži, mlsání vanilkových rohlíčků vyžaduje léta zkušeností a leckterý začínající přeborník narazil, když problém uspěchal, nebo k němu naopak přistoupil příliš liknavě. Sníme-li napečené rohlíčky příliš brzy (nedejbože snad přímo v den napečení), býváme kuchařkou krutě pokáráni a leckdy si zaděláváme na několikadenní tichou domácnost. Ovšem prováháme-li naopak vhodný okamžik, opět se dostáváme na tenký led („pro koho myslíš, že jsem to pekla?!“).

Nechme ovšem promluvit jasnou řeč matematiky. Na vodorovné ose máme čas, na ose svislé je vynesena míra rozladění, jež nastane po snězení podstatného počtu rohlíčků. Nulový bod vodorovné osy označuje okamžik upečení, nulový bod osy svislé odpovídá neutrální rodinné situaci. Jak vidno, těsně po upečení se neradno rohlíčků dotýkat, nechceme-li se dostat do nesnází. Křivka rozladění pak prudce klesá k červeně označenému bodu vánoční pohody. Podaří-li se vystihnout velmi krátký bod inflexe, je dokonce možno mlsáním pečiva nasbírat kladné body – tento kousek se ovšem daří jen vybraným mistrům oboru po létech dřiny a odříkání. Krátce poté křivka opět začíná strmě stoupat a spotřebiteli bývá předhazováno, že pohrdaje pečivem plive i na tvrdou práci, která do něj byla vložena.  

Matematicky orientovaný čtenář jistě postřehl, že svislá osa netvoří asymptotu, což se v běžné řeči dá snadno interpretovat tak, že k rozladění zhusta dochází již před okamžikem pečení. Jistě není třeba dodávat, že tímto je pozice konzumenta značně stížena, a o to více se musí snažit co nejlépe vystihnout zmíněné optimum bodu vánoční pohody.  

Až se tedy v nadcházejících dnech bude vaše ruka vznášet nad šiky hrdě vyrovnaných vanilkových rohlíčků, vzpomeňte si, že vhodné načasování hraje velikou roli nejen při šermu, jednání o osudu vlády a burzovních spekulacích, ale i na zdánlivě dokonale zmapovaném poli rodinné pohody.

Autor působí v Chaffistickém ústavu českém.

Pokud budete mít vlastní podněty k tématu, pište do komentářů. Text bude upraven do podoby článku pro The Journal of Irreproducible Results a v případě úspěchu i do podoby video-studie v rámci Journal of Visual Experiments. 

Graph: Zoul

Rozhovor s Jamesom Hoarem o situácii na Kórejskom polostrove

Kórejský polostrov sa stal opäť objektom záujmu počas uplynulých dní. Najskôr to bol úspešný test rakety, ktorá na orbit vyniesla satelit a.k.a. "neznámy objekt", nasledovaný prvým výročím smrti Kim Jong Il-a a tesne po tom prezidentské voľby v Južnej Kórei. Bývalý veľvyslanec Veľkej Británie v Pchongjangu a predný expert na Kóreu James Hoare zodpovedal pre Global Politics na niekoľko otázok o tom, čo tieto udalosti znamenajú a ako vidí ďalší vývoj v Severnej Kórei.

James Hoare predpokladá, že momentálne prebiehajú v rámci severokórejského režimu určité vnútorné procesy, ktoré je však veľmi ťažké sledovať a je preto prakticky nemožné predpovedať budúci vývoj. Napriek tomu vidí postupné uvoľňovanie atmosféry po nástupe Kim Jong Un-a, čo samo o sebe vníma ako pozitívnu skutočnosť. Samotný fakt, že James Hoare sa nepúšťa do prezentovania rozličných scenárov demonštruje fakt, ako ťažko je jednať so Severnou Kóreou a malo by to nabádať k ostražitosti.

Celý rozhovor je dostupný na stránkach Global Politics.

Vyšel listopadový Bulletin o lidských právech

V hlavnim članku aktuálního čisla Bulletinu píše Petr Přibyla, stažista u T. M. C. Asser Instituut v Haagu, o nové zahraničně-politické aktivitě Evropské unie v oblasti lidských práv. Dozvíte se, že Evropská nadace pro demokracii má před sebou velmi klikatou cestu a bude záviset na mnoha okolnostech, jestli se Unii podaří jít ve šlépějích amerického vzoru. Překvapí i zákulisní zmínka o pochybách diplomatů členských zemí ohledně připravenosti celého projektu.

 

Hostujicí redaktor Štěpán Výborný se zúčastnil nedávno proběhnuvšího lidskoprávniho „grilování“ České republiky v Radě OSN pro lidská práva a k popisu průběhu celé akce připojuje i několik dobře mířenych glos. Radě pro lidska prava se věnuje také speciálni článek k volbam jejích nových členů.

 

V Bulletinu je například i článek o tom, zda máme právo být zapomenuti (na internetu) nebo texty z oblasti mezinárodní trestní spravedlnosti.

Celý Bulletin je na webu Centra.
Obrázek: European External Action Service

Michael Brtnický: Egypt - krize uprostřed krize

Politickou krizi v Egyptě, provázenou početnými demonstracemi a občasnými střety příznivců a odpůrců prezidenta Muhammeda Mursího, odstartoval prezidentský dekret z 22. listopadu, kterým si nástupce Husního Mubáraka nárokoval větší pravomoci než měl jeho předchůdce, svržený masovými protesty před dvěma lety. Atmosféru navíc vyostřil kontroverzní návrh nové ústavy. Současná krize odráží dlouhodobý proces hledání nové identity Egypta po pádu minulého režimu.

Text M. Brtnického, který v současnosti pobývá v Káhiře, najdete zde.

Jeho starší zprávu z Damašku najdete na Politica Mundi a další texty na Global Politics.

Drum Major

Po několika měsících sporů o nápis slov Martina L. Kinga na jeho pomníku ve Washingtonu, které byly zkráceny a dle kritiků nevyjadřovaly Kingův záměr, došlo k rozzuzlení (o sporu jsem psal zde). Nápis se nebude opravovat, ale rovnou se celý odstraní. Prý aby byla ochráněna "strukturální integrita" celého objektu. O věci reportuje Wash Post zde.

 

A co tedy King pronesl během svého posledního kázání v Atlantě v roce 1968? Mluvil o tom, co by o něm mělo být řečeno na jeho pohřbu, pokud by zemřel. Kázání pronesl dva měsíce před svou smrtí. Kritizovaný úryvek na pomníku zazněl původně takto:

Yes, if you want to say that I was a drum major, say that I was a drum major for justice. Say that I was a drum major for peace. I was a drum major for righteousness. And all of the other shallow things will not matter.

Rozhovor s Jonathanom Holslagom o vzťahoch EU-Čína

Minulý týždeň som mal príležitosť robiť rozhovor s Jonathanom Holslagom, ktorý je jedným z najznámejších európskych "China watcherov". Témou rozhovoru bola samozrejme Čína a jej vzťah s Európou. Jonathan sa ukázal ako celkom euro-optimista, podporoval silnú európsku globálnu pozíciu, na druhej strane sa však vyjadril, že Európa sa nemá púšťať do veľkých adventúr na druhom konci sveta a mala by sa zamerať na svoje pohraničné priestory. Celý rozhovor je publikovaný na webe Global Politics.

Obhajoba amerického četníka

Upadá moc USA? A má se z toho Česká republika radovat? Texty na toto téma se na ČESKÉ POZICI během roku 2012 shodly, že svět čeká multipolární uspořádání a že díky tomu malé a středně velké země konečně získají svůj hlas ve světové politice. Úpadek USA nebo i ústup do pozadí této velmoci by však nebyl v českém národním zájmu.

USA se pomocí svého globálního „koncertu velmocí" pokoušejí udržet nejen vlastní status nejsilnější mocnosti, ale zároveň i stabilitu, která již více než 60 let znamená liberální světový obchod a dříve nepředstavitelný mír mezi velmocemi. Pro malé země obklopené silnými státy, jejichž hospodářství je orientováno na export a které brzy zřejmě nebudou schopné si ani zajistit bezpečnost vlastního vzdušného prostoru, jde o luxusní zboží. Existuje snad nějaká lepší alternativa?  

Drobně provokativní text viz na České pozici. Včetně přísné debaty pod článkem.

Mezinárodní trestní soud: politické a právní limity

Centrum pro lidská práva a demokratizaci ve čtvrtek 6. prosince 2012 v 18:00 v místnosti č. 038 Právnické fakulty MU pořádá odborný seminář "Mezinárodní trestní soud: politické a právní limity efektivního fungování"

Je Mezinárodní trestní soud po 10 letech fungování efektivní? Jaké jsou problémy a limity jeho úspěšného působení? Lze řešit problémy s financováním, omezenou pravomocí soudu vůči nečlenským státům či selektivností ve výběru soudem řešených situací? O těchto i dalších otázkách s vámi budou diskutovat:

Robert Fremr - soudce Mezinárodního trestního soudu, předseda senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR a ad litem soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.
Kateřina Uhlířová - odborná asistentka na Katedře mezinárodního a evropského práva PrF MU, dříve působící u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Soudu pro válečné zločiny v Bosně a Hercegovině.

Dvě pozvánky

Rád bych čtenáře pozval na přednášku soudkyně Nejvyššího správního soudu Dr. Kateřiny Šimáčkové, která se uskuteční v pondělí 3. prosince od 14.00 na FSS v uč. P51 a bude věnována problematice lidských práv.

Dále, ve čtvrtek 6. prosince od 18.00 se na PrF MU v uč. 038 uskuteční seminář pořádaný Centrem pro lidská práva se soudcem ICTR a ICC Robertem Fremrem a Kateřinou Uhlířovou z PrF MU, která dříve působila u ICTY.

Budu se těšit na viděnou!

Šťastné a předvolební: pod stromeček dostaneme nový žánr

Letošní Vánoce budou ve znamení televizních reklam a internetových klipů kandidátů na třetího českého prezidenta. Poprvé v historii si budeme moci vyzkoušet, jaké to je být masírováni žánrem, který v USA letos slaví šedesáté narozeniny. Dočkáme se nějaké originality? A kam se od padesátých let předvolební klipy posunuly?

 

Více na Finmag.

Michal Vít: Nefunkční SZBP Evropské unie

Evropská unie se stává v globálním kontextu minoritním aktérem, a to už i ve smýšlení samotných evropských představitelů. Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU není žhavým politickým tématem na evropské a národní úrovni, což ukazuje, nakolik se vzletná integrační rétorika z devadesátých let (nejen) v oblasti společné zahraniční politiky EU posunula do vleku problémů značících zásadní principiální nesoulad ve fungování EU.

Více na Česká pozice.

Petr Přibyla: The EU’s Human Rights and Democracy Promotion Strategy Introduced

Two and a half years after the Treaty of Lisbon, the EU showed up with a new human rights face for its external relations. The often repeated words of Catherine Ashton, the High Representative of the Union for Foreign Affairs and Security Policy, stating that human rights have to be a “silver thread” that runs through everything the EU does in foreign policy, gained more realistic shapes. In order to achieve those goals, the EU came up with 3 steps over the last 11 months aiming to stitch the patchwork of the EU’s foreign policies and beef up the human rights and democracy promotion. The task is clear: strengthen, guarantee and promote human rights within the matrix of the EU external policies and push human rights further up the Brussels agenda despite the on-going economic crisis.

Více na Foreign Policy Blogs.

Jan Daniel: Kde vládne organizovaný zločin

Tvrdit, že kam nemůže stát, tam nastrčí gangstery, by bylo zbytečně troufalé a hlavně nepřesné. Zkušenosti ale ukazují, že mocenské vakuum v místech, kde se stát není schopen dlouhodobě prosazovat, si velmi záhy začíná nárokovat někdo jiný. Třeba tedy organizovaný zločin...

Více na Finmag.

Changes of Power in Global Context

Since the end of the Cold War, there have been many debates and attempts to conceptualize, analyze or explain global change(s) of power from various perspectives. GP essay competition gives students of bachelor's or master's programs an opportunity to contribute to the debate.

 

The goal of the competition is to interpret changes of power at the global level which may include using different approaches to study of global politics (security/strategic studies, international political economy, approaches inspired by political sociology etc.). Participants' papers may be theoretical investigations or empirical analyses, but need to reflect or relate to global distribution of power in world politics since the end of the Cold War.

 

Papers will be assessed according to their originality, precision, and quality of argumentation. They must use a consistent referencing style and the length should be no longer that 3,000 words (including footnotes, excluding bibliography). Quallity of an essays will be assessed by anonymous reviewing.

 

The best essays will be published in the Global Politics magazine and rewarded 2,000 CZK (about 80 EUR); 1,500 CZK (about 60 EUR) and 1,000 CZK (about 40 EUR) in the form of voucher for buying academia literature.

 

Deadline of submissions: 31th December 2012.

 

Please send your papers or queries to: redakce@globalpolitics.cz.

Klidně se ptejte...

Hlasující v naší anketě ukázali tentokrát výborné predikční schopnosti a plných 82 % respondentů se strefilo, že Barack Obama zvítězí v amerických prezidentských volbách. Gratulace!

Obdobným výsledkem dopadlo i komentované tipování členů učitelského sboru z kateder MVES a politologie. Tu s větší či menší libostí se většina shodla na obhájení Obamova mandátu. Jediný výstřel zcela vedle vyslal největší odborník na danou problematiku - Petr Vilímek. Ale v jeho případě zřejmě zvítězily  preference či přání nad úsudkem.

Česká republika a Evropský soud pro lidská práva v roce 2011

Další kousek na světě! Hrabálkovic Alžbětku doprovodilo na světlo naše dítko - spolu s Ľubormírem Majerčíkem a Annou Matušinovou jsme publikovali kapitolu "The Czech Republic and the European Court of Human Rights in 2011", která vyšla v Czech Yearbook of Public and Private International Law. 

Počíst si můžete zde, gratulovat je k čemu spíše Hrabíkovi...

R. Turcsányi: Chceme „európskeho“ amerického prezidenta?

Dá sa s určitým nadnesením povedať, že staronový americký prezident Barack Obama je asi najmenej populárny práve vo svojej krajine, kde vyhral iba pomerne tesnou väčšinou. Naopak, podľa prieskumov ho preferuje rozhodná väčšina obyvateľov v iných častiach sveta, Európu nevynímajúc. Práve na starom kontinente sa teší Obama neutíchajúcej podpore, keď podľa niektorých prieskumov by ho volilo až 90 % Európanov. Niektorí komentátori a média túto skutočnosť nazývajú „paradoxom“, keď podľa nich je Obama najmenej „európskym“ americkým prezidentom za dlhú dobu. Otázka však znie – chceme aby bol americký prezident naozaj viac zameraný na Európu? 

Pozrime sa na niektoré z tém, ktoré víria vzduch v medzinárodných vzťahoch v poslednom čase. Konflikt v Sýrii, Iránsky jadrový program a reakcie Izraelu, ekonomická situácia v Grécku a iných krajinách Eurozóny, bezpečnostná situácia v Iraku/Afganistane/Pakistane, situácia v Juhočínskom a Východočínskom mori, prevrat v Mali, bezpečnostná a humanitárna kríza vo Východnej Afrike. Pri pohľade na dlhodobejšie top témy môžeme pridať rast Číny, Blízkovýchodný konflikt, severokórejský jadrový program, „veľkú hru“ v energetickom regióne strednej Ázie, problematiku globálnej zmeny klímy, alebo ešte stále prebiehajúce (?) obchodné jednania WTO. 

Svetová politika sa dnes väčšinou nehrá v Európe a jej bezprostrednom okolí, a tam, kde sa hrá, zase Európa nemá dôležité postavenie. Kým prvá skutočnosť je fakt, ktorý sa ťažko dá zmeniť, no zároveň nemusí byť vnímaný negatívne, druhý bod je tým skutočným dôvodom, prečo Amerika Európu často ignoruje. Riešenie je však v rukách Európy. To by ale musela najskôr vyriešiť svoje vnútorné problémy, a(lebo) vytvoriť skutočnú spoločnú zahraničnú politiku, podporenú konkrétnymi nástrojmi, inými ako iba pasívne vysielanie svojej soft power. Očakávať od amerického prezidenta, že bude pomáhať riešiť Európe vlastné problémy, alebo ju bude zapájať do svetového diania, tak ako by to mal robiť správny starší brat, je trochu nemiestne.

Foto: euromed 

Proč nevyhrál?

Asi více důvodů:

1) "It's economy, stupid." Zdá se, že relativní oživení ekonomiky přišlo včas. "Yes, unemployment remains high at 7.9%, and the recovery has been slow. But slow growth and no growth sit worlds apart."

2) Latináři... :) "Polls of Latino voters show that Obama probably will get 70% or more of their vote."

3) Ground game: "Obama campaign officials have said for more than a year that the organization they were building to identify, register, mobilize and turn out supporters would provide the difference in a close election. ... The campaign has benefited from new techniques in identifying and targeting supporters and motivating them to show up at the polls."

Podrobnější výsledky prezidentských voleb viz např. zde.

Romney will win

Even though conventional wisdom holds that Obama will win this year's presidential elections, it might not be the case...

1) Karl Rove knows things... "Romney has a small but persistent polling edge, leading in 19 of the 31 national surveys released in the last week... the GOP candidate was at or above 50 percent in 10 polls, Obama in none. President Barack Obama was ahead in seven of the polls and five were tied."

2) Independents are favoring Romney. And independents decide.

3) Young people are not really excited about this elections. Not a good sign for President Obama. "Young voters were a decisive ingredient in President Barack Obama's election bid in 2008. But the millennials appear to be missing in action this cycle."

4) Romney will probably win crucial swing-states Florida and Virginia, maybe also Wisconsin and Ohio.

Four more years?

Foto: Romneycampaign

Důležité volby?

Anne Applebaum sice pochybuje, ale kovaní straníci nikoliv...

Za republikány Krauthammer, který letošní prezidentské volby nazývá nejdůležitějšími od roku 1980. Obama dle něj demontuje konzervativní revoluci Reagana a buduje welfare state. "Reagan was an ideological inflection point, ending a 50-year liberal ascendancy and beginning a 30-year conservative ascendancy... Obama enacted liberalism’s holy grail: the nationalization of health care. His $830 billion stimulus, by far the largest spending bill in U.S. history, massively injected government into the free market — lavishing immense amounts of tax dollars on favored companies and industries in a naked display of industrial policy... An Obama second term means that the movement toward European-style social democracy continues, in part by legislation, in part by executive decree."

v.

Za demokraty E. J. Dionne Jr., který souboj dokonce přirovnává k boji mezi historickou epochou zastávanou zaslepenými zpátečnickými republikány a Tea Party na jedné straně a demokraty 21. století na straně druhé. "And so, beneath the attacks, the counterattacks, and the billions invested by small numbers of the very rich to sway the undecided, we face a choice on Tuesday that is worthy of a great democracy. My hunch is that the country will not go backward, because that’s not what Americans do."

More than ever, Nixon now! For you and me!

V létě byla ve washingtonském Newseum ("museum of news") skvělá video-výstava o amerických předvolebních televizních reklamách, které slaví 60ti leté výročí (viz foto výše). Od jednoduchých reklam, které chtěly díky nekonečnému opakování jména kandidáta vtisknout klíčové slovo do mysli voliče (viz video na konci postu), až po drsně útočné kampaně z 80. let a později. Příkladem byl například spot Bushe sr., který zničil kandidáta demokratů Dukakise poukazováním na jeho slabost ve věcech národní bezpečnosti (viz dřívější post na PM) a v otázkách boje proti zločinu. Viz níže. 

Pomalost Dukakisovy reakce na tento útok je pak považována za jeden z důvodů jeho prohry. Později se útočné reklamy ještě zintenzivnily, například v případě kampaně tzv. "Swift Boat Veterans for Truth", která svérázně zpochybňovala válečné zásluhy demokratického kandidáta Kerryho v kampani v roce 2004. Od té doby se také předvolebním podpásovkám říká "swiftboating".

Poslední ročník prezidentských kampaní máme za sebou a asi opět bude z čeho vybírat. Média se většinou nepozastavovala nad trapnými výpady Obamy vůči Romneyho majetku, nicméně příznivci GOP demokraty taky nešetřili. Co se týče historického srovnání, exklusivní je web Museum of the Moving Images, kde najdete většinu presidentských reklam a spotů, včetně báječného kousku "Nixon Now For You and Me".



Pro stručný "supercut" přehled všech kampaní, viz toto pěkné video z YouTube...

Nová anketa

Opět si můžete ověřit vaše predikční schopnosti - ptáme se, kdo vyhraje americké prezidentské volby. Tedy ne, komu fandíte, ale kdo stane v čele USA na příští čtyři roky. Hlasovat lze v aplikaci napravo od tohoto textu.

www.centrumlidskaprava.cz

Centrum pro lidská práva a demokratizaci má nový web

Centrum dříve působilo v rámci Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity, nicméně od roku 2012 se osamostatnilo, takže byly potřeba vlastní webové stránky. Od svého založení Centrum uspořádalo řadu konferencí, přednášek či diskusí, a kromě studií či analýz vydává měsíční Bulletin (v češtině) a každoroční Czech Republic Human Rights Review (v angličtině). Vše najdete na novém webu.

Česká verze: www.centrumlidskaprava.cz.

Anglická verze: www.center4hrd.org.

Boření mýtů o daních

The Economist prezentuje výsledky výzkumu OECD o daňové zátěži, který  přinesl velmi zajímavé výsledky. Ukázalo se, že daňová zátěž (jako podíl na HDP) ve vyspělých státech má tendenci oproti roku 1995 spíše klesat. 

Dva další důležité závěry, které politikové na obou stranách ještě nepostřehli, cituji:

"First, all the countries that were members of the European Economic Community in 1975 pay a smaller share of their GDP in dues to the European Union than they did then, suggesting talk of a ravenous Leviathan in Brussels is overdone. 

Second, in much of the rich world there is a trend towards taxes being spent in state and local government, rather than central government. America's politicians, who spend much time railing against federal bureaucracy, have yet to notice this."

Konference Judicializace politiky

Srdečně zveme vážené čtenářstvo na velkou konferenci, kterou ve spolupráci s Ivem Pospíšilem a IIPS organizujeme k problematice vztahu justice a politiky. Docela nechtěně jsme trefili dost aktuální téma... Podařilo se nám sehnat na tuzemské poměry hvězdnou sestavu právních praktiků, které doplní odpolední kulatý stůl politiků.
Pro aktuálnější informace, včetně organizačních pokynů, sledujte web IIPS. Prozatím se tu například píše:
"Pozvání přijal mimo jiné Pavel Zeman, Vojtěch Šimíček, Marian Kokeš, Jiří Kmec, Martin Smolek a také mnozí další."
Asi už víte, kde 14. listopadu budete...

Interview with Andrew Linklater for Global Politics

Does the field of International Relations need to be more connected with other social studies? What are the main challenges for contemporary international system and are we still able to manage them with our „Western rationality“? Are we going to see the wider transformation of particular national political communities into international ones? These questions and many more were for Global Politics magazine answered by Andrew Linklater.  

Andrew Linklater is Woodrow Wilson Professor in International Politics in the Department of International, Aberystwyth University. In his research, Linklater has continually tried to connect International Relations, political philosophy, normative social theory (Critical Theory of the Frankfurt School above all), and historical sociology. The core issue of Linklater's re­search and intellectual interest, which permeates his entire work, is concentrated on possibilities of ethical progress in international politics.

Rozhovor vedl Aleš Karmazin, viz Global Politics.

Global Politics Briefing - četba k americkým volbám a zahraniční politice

Už o mesiac, v prvý novembrový utorok, prídu americkí voliči k volebným urnám rozhodnúť, či v Bielom dome ostane Barack Obama i na ďalšie volebné obdobie, alebo ho na poste najmocnejšieho muža planéty nahradí republikánsky vyzývateľ Mitt Romney.

GP Briefing zde.
Autor: Filip Šebok

Stáž v Centru pro lidská práva

Centrum pro lidská práva a demokratizaci

hledá pro akademický rok 2012/2013

STÁŽISTY / STÁŽISTKY

pro pořádání konferencí, řešení grantových projektů, přípravu informačního Bulletinu a odborných textů v oblastech

- Evropský systém ochrany lidských práv

- Mezinárodní trestní spravedlnost

- Česká republika a lidská práva
- Mezinárodní politika a lidská práva

Zájemci nechť pošlou do 24. října 2012 životopis a stručné odůvodnění zájmu na adresu hsmekal@fss.muni.cz.

V předmětu mailu uveďte slovo „Stáž“ a jednu ze tří výše uvedených tematických oblastí, která by vás zajímala. 

Koupím zlaté doly poblíž základny TOP GUN v Nevadě. Ok?

Ruský Lukoil s vazbami na Kreml může v ČR investovat do strategické energetické infrastruktury. Podobně v českých telekomunikacích investuje i čínský gigant Huawei, který je navázán na čínskou armádu. Jsou v Česku nějaké kontrolní mechanismy vůči rizikovým zahraničním investicím? Nejsou.  

V USA nedávno prezident Obama odmítl investici čínské firmy do parku větrných elektráren v Oregonu, protože stojí příliž blízko vojenské základny. Jak takový kontrolní proces funguje?    

Více v textu pro iHNed, včetně historky o základně TOP GUN v nevadské poušti.

Foto zde.

Regional Integration in Europe and Latin America

Comparative regional integration studies is an expanding subject. Its broad interdisciplinary nature has made it an eclectic and overstretched field that would gain from more cohesion. This essay therefore lays foundation for a like-with-like comparison of regional integrations that is inclusive and allows for interdisciplinary knowledge. This comparison (specifically focused on Europe and South America) directly expands Gardini’s (2010) framework and takes place within five categories. Eventually, by means of the method of induction, it provides brief insight into the common dynamics of regional integrations’ inception and development that can inspire further research efforts to create a comprehensive theory of regional integration building.

Článek od Petra Manouška na Global Politics.

Impakt faktor pro WashPost!

Deník Washington Post předvedl velkou parádu, u nás by asi autoři neměli problém projít v jakémkoliv oborovém časopise recenzním řízením. A obávám se, že kdyby se tahle data dostala v ČR do novin, tak by drtivá většina čtenářů nevěděla, co si z nich odnést.

Fulbright fotostories

Fotky z USA na Jiném právu.

Fotostory I - politika.
Fotostory II - Amerika.

Sponsored by the Fulbright Commission.

MU a světové žebříčky - stále nic

Vyšel nový světový žebříček univerzit "The Times Higher Education World University Rankings powered by Thomson Reuters" a z českých zástupců se do zařazené pětistovky dostala pouze Karlova univerzita, někde v kategorii 300. až 350. místo. Polské univerzity jsou v žebříčku dvě, ale až za UK. Slovensko a Maďarsko nemá žádného zástupce, naopak Rakousko hned šest, nejvýše na 162. místě Vídeňskou univerzitu. S námi velikostně jakž takž srovnatelné země Beneluxu a Skandinávie si vedly ještě lépe.

Nejlepší univerzitou světa na základě autory zvolených kritérií je stejně jako loni CalTech (kalifornská odpověď na MIT), Harvard se po anabázi Michala Kořana sesunul na čtvrtou pozici. O druhou pozici se dělí Oxford a Stanford. V první desítce najdete pouze univerzity z anglosaského světa, sedm z USA a tři z UK (hodnotitel pochází z UK). Nejvýše se z kontinentální Evropy umístil na 12. příčce ETH Zürich. 

Když si žebříček omezíme na pro nás zajímavou kategorii - Social Sciences - vyhledávač vyplivne následující výsledky: MIT, Chicago, Stanford. Zvláště první dvě jmenované jsou univerzity, kde se i ve společenských vědách hodně počítá... Dominance anglofonního světa je tu ještě výraznější, první "out-of-area" je až na 30. místě University of Hong Kong a čest kontinentální Evropy zachraňuje až padesátý Utrecht. Mimochodem, studenti, kteří jsou ochotni si za vzdělání zaplatit, se mohou těšit na velmi atraktivní překvapení. 

Fukuyama a stát

Francis Fukuyama ve svém krátkém článku The Strange Absence of the State in Political Science pro web The American Interest krátce vystihl, co si jaksi mlhavě myslím, ale neumím to tak pěkně říci:

"I of course am a big fan of democracy and rule of law and applaud all of those studying these institutions of constraint. But successful government is the product of a balance between a strong state that can deliver services and enforce laws, and checking institutions that insure that the state acts predictably and in accord with general interests. Many of the problems we see with democratic consolidation around the world has to do with absent state capacity on the part of countries that have recently made a transition to democracy. The moment the crowds bringing down the dictator have dispersed, the next question is always, Where am I going to get a job? or Why isn’t my child getting a decent education or health care? Unless democracies have the ability to deliver on these kinds of issues, unless they can deal with pervasive corruption, they will lose legitimacy fast. This is something that states accomplish, and not the institutions that check them."

A velký Frankie přidává ještě ostrá slova k nauce o veřejné správě:

"It should be public administration departments that deal with these sorts of issues, but they have been falling down on the job. With all due respect, when is the last time you heard about an important, policy-relevant theory coming out of a public administration school? When was the last time that this field has had anything useful to say from a policy perspective about controlling corruption, either at home or in a developing country?"

Soutěž Global Politics

Časopis Global Politics ve spolupráci s PMG-CEE pod záštitou Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně vyhlašují soutěž o nejlepší odborný studentský text na téma:

VOLBY A POLITICKÝ MARKETING.

Více informací najdete na webu Global Politics.

Nesnesitelná lehkost testu „unwilling or unable“

Použití síly proti nestátním aktérům patří mezi nejkontroverznější a nejčastěji diskutovaná témata v rámci mezinárodního práva veřejného poslední dekády. Je to myslím dáno především možností pozorovat proměnu mezinárodního obyčejového práva takřka v přímém přenosu. Základním tématem těchto diskusí v rámci jus ad bellum je otázka, jak ospravedlnit použití síly proti nestátnímu aktérovi, který se skrývá na území jiného státu. Řada států (např. USA) a mnozí odborníci tvrdí, že takové použití síly je legální díky využití tzv. „unwilling or unable“ testu. Konkrétní parametry testu ale nikde nenajdete a nezbývá, než hledat inspiraci v archivech a test zkusit upřesnit, jako to udělala Ashley Deeks z Columbia Law. 

Více na Jiném právu.

Wake the F**K Up

Přísná volební básnička od Samuela L. Jacksona. NSFW (Not Safe For Work).

Íránská překvapení (1)

Následovati bude v příštích dnech pár překvapení, která jsme zažili při cestování po Íránu. 

První nás čekala hned na úvod na hranicích a v Tabrízu, kam jsme se s Tomem Šmídem doštrachali po 22hodinové cestě busem z gruzínského Tbilisi přes východní Turecko (normálně by cesta trvala asi "jen" 20 hodin, ale jelikož s námi cestovali pašeráci, které bdělí íránští celníci vyhmátli, tak se to trochu protáhlo). A ona slibovaná překvapení - na hraničním přechodu z Turecka do Íránu, ale už na íránské straně, tedy v oné médii démonizované západu nepřátelské zemi, na obrazovce v místnosti pro odbavené frčel v přímém přenosu fotbal Real - Barcelona. Ještě na hranicích jsme si chtěli vyměnit trochu peněz, abychom měli železnou zásobu místní měny, ale pracovník bankovní pobočky nás překvapil doporučením, ať si u nich neměníme, že ve městě ve směnárně dostaneme mnohem lepší kurs. A za třetí (viz obrázek, Tabríz) - tohle je jediné větší foto prezidenta Ahmadínežáda, které jsem v Íránu zaznamenal. Velcí ajatoláhové Chomejní i Chameneí se vyskytují na pouličních plachtách a billboardech v nadživotních ztvárněních poměrně často, světské postavy jim co do publicity nemohou konkurovat.

Bonus: momentka z fotbalového derby dvou isfahánských klubů, stojí za shlédnutí.

Looking to run the world?

Nejlepší magisterské programy v oboru mezinárodní vztahy dle hodnocení "Teaching, Research, and International Policy (TRIP)", které vypracovali Paul C. Avey, Michael C. Desch, James D. Long, Daniel Maliniak, Susan Peterson a Michael J. Tierney. Výsledky i s komentářem viz Foreign Policy.

1. Georgetown University

2. Johns Hopkins University

3. Harvard University

Richard Turcsányi: „China takes island dispute to the UN“

Rozhodne najzaujímavejšiu novinku o prebiehajúcich sporoch Číny a Japonsko o ostrovy vo Východočínskom mori priniesla anglická Al Jazeera. Podľa reportáže Čína oficiálne registrovala nárok na územie ostrovov Diaoyu/Senkaku k OSN. Reportáž rovnako uvádza, že takýto krok Číny je prekvapením pre mnohých politikov v regióne, keďže Čína dlhodobo odmieta angažovanie akejkoľvek tretej strany vo svojich teritoriálnych sporoch a zásadne preferuje bilaterálne jednania s druhou stranou. Tento ťah Pekingu spolu s niekoľkými sprievodnými javmi môže signalizovať hneď niekoľko skutočností.

Súčasné proti-japonské protesty po celej Číne sa pomaly vládnym predstaviteľom asi prestávajú páčiť (ak sa im niekedy páčili). Obávať sa môžu v prvom rade zhoršenia celkových vzťahov s Japonskom, ktoré by mohli ohroziť ekonomickú výkonnosť krajiny, čím by komunistická strana rozhodne stratila. Okrem toho sa však vláda môže nie úplne paranoicky obávať otočenia protestov proti sebe.

Možným vysvetlením kroku Číny môže byť súčasná zmena 40 ročného statu quo. Ostrovy sú od doby ich navrátenia Japonsku pod jeho kontrolou, pri čom USA sa vyjadrili, že na nich spadajú bezpečnostné garancie. Japonsko síce Číne dlhodobo umožňovalo využívať oblasť ostrovov k rybolovu, posledný vývoj v podobe ich znárodnenia však znamená posun k horšiemu. V tejto situácii si Čína môže myslieť, že obrátenie sa na OSN jej situáciu môže iba vylepšiť. Na mieste dokonca môže byť tvrdenie, že čínska vláda verí v priaznivý výsledok prípadného medzinárodného šetrenia a preto sa odvažuje k takémuto kroku.

Zaujímavým môže byť porovnanie tejto situácie s Juhočínskym morom, kde snaha ostatných štátov o multilaterálne riešenie zostáva ignorovaná. Je možné, že v tomto prípade Čína vidí opačný vývoj statu quo ako v prípade Východočínskeho mora, prípadne si svojim medzinárodne-právnym postavením nie je tak istá.

Nakoniec, prekvapujúcou skutočnosťou ohľadom celej diskutovanej správy je fakt, že si zatiaľ nezaslúžila prakticky žiadnu medializáciu. Napriek tomu, že praktický dopad takéhoto kroku bude pravdepodobne nevalný, jeho symbolická váha môže byť značná.  To, že sa správe nevenujú čínske noviny sa dá vysvetliť tak, že nie je určená pre domáce publikum (aj keď by mohla). Prečo správu ignorujú aj zahraničné média však zostáva nejasné.

"More Europe with stronger institutions"

Před pár dny se na serveru New York Times objevil zaznamenání hodný článek s přímočarým názvem "A New Vision of Europe". Zajímavé není primárně, co se v něm píše, ale kdo jej píše a jak. Z obsahového hlediska v krátkém textu žádnou převratnou myšlenku nenalezneme, vše už zaznělo, nicméně jasné a místy dost závažné návrhy formulují ministři zahraničí Polska a Německa Radek Sikorski a Guido Westerwelle. Pomalu se utvrzujeme, že Polsko bere svou evropskou roli vážně, snaží se dlouhodobě vstoupit mezi nejzásadnější hráče a aktivně konat. Zaujme samozřejmě skutečnost, že na takto zásadním sdělení se neúčastní Francie a Poláci formují novou vizi Evropy přímo a pouze s Německem. Dále, na článek k EU se jedná o nezvykle čtivý kousek se zřetelným emočním apelem. Načasování také není vůbec špatné, příští týden se totiž v americkém Medinah Country Club uskuteční asi jediná akce, kdy se člověk může odvázat a upřímně si zamávat modrou vlajkou s dvanácti hvězdami, aniž by byl považován za idiota - golfový Ryder Cup. Nosič sdělení - New York Times a International Herald Tribune také vypovídají leccos o tom, že Sikorski s Westerwellem psali text s ambicí globálního přesahu.

Článek stojí za přečtení, jeho hlavní vyznění jsem snad shrnul v nadpise. Ministři zahraničí navrhují institucionální posílení unijní roviny, přísnější rozpočty a dohled nad nimi, silnější unijní zahraniční politiku a společnou ochranu vnějších hranic.

Comeback Kid Strikes Again

Jeden z nejlepších politických projevů, které jsem kdy viděl... silný úvod, efektivní citace, vtipné a silné útoky na oponenty, jižanský přízvuk, gradace, efektní závěr a bombastický odchod ze scény. Trochu dlouhý (50 minut), ale druhý den ve zprávách stejně ukáží jen výstřižky... prostě Bill Clinton ve formě. Navíc, muž s jemnýma rukama přišel na pódium za zvuků své takřka oficiální hymny, která zněla na několika předvolebních sjezdech demokratů, vždy před jeho projevem... Yesterday's gone, yesterday's gone. Don't you look back... "Keep putting people first. Keep building those bridges. And don't stop thinking about tomorrow!"

Tyto a další detaily mi pomohla rozklíčovat Billova jižanská volička, se kterou jsem projev sledoval. Její kamarádky pracovaly na kampaních demokratů... jakoby člověk slyšel historky o Klausovi... nuž, 90. léta jsou už celkem daleko. Projev ale stojí za to, skoro dotahuje Obamův projev o ohýbání oblouků.

Takže, další postup... 1) Mrkněte na projev...

2) ... nebo alespoň na jeden Clintonův dobrý frk, navíc s hollywoodským úsměvem Joe Bidena a za dohledu Clintonovy dcery Chelsea, která jako sfinga na celý projev dohlíží.

3) A nebo na závěr celé show, který vzrušil komentátory televize ABC, aneb "After getting the best nomination a man could hope for."...

Vyšel letní Bulletin

Vyšlo letní dvojčíslo Bulletinu Centra pro lidská práva, které završuje již třetí akademický rok jeho vydávání. Ukončení třetího ročníku s sebou opět přineslo i jisté obměny v redakci. Rozloučili jsme se s Ľubomírem Majerčíkem, kterému tímto ještě jednou děkujeme za všechnu práci a podporu a přejeme hodně štěstí v novém působišti. Sekci Mezinárodní trestní spravedlnost převzala Linda Janků, která do nadcházejícího čtvrtého ročníku povede svou vlajkovou loď nepochybně minimálně se stejným úspěchem.

V Bulletinu najdete především pokračování skvělého rozhovoru Moniky Marekové s právním poradcem Radovana Karadžiće Peterem Robinsonem, který se zamýšlí například i nad tím, zda vývoj mezinárodního trestního práva přináší v postkonfliktních regionech očekávané výsledky, nebo zda by soudní stíhání mělo náležet spíše národním jurisdikcím.

Horké letní dny lákaly k vodě a do hor, avšak nejen za oddychem, ale i za dalším vzděláváním. Helena Bončková proto přiblíží, jak se studovalo evropské právo v srdci českých Krkonoš, Martin Bobák zase přináší zážitky z již tradiční letní školy organizované Evropským univerzitním institutem ve slunné Florencii, která kromě lidských práv a životního prostředí ožila v červnu i fotbalem. Uvnitř vydání dále najdete novinky od štrasburského soudu pro lidská práva nebo komentář, jak je to vlastně s neslavně proslulým procesem s Pussy Riots.

Bulletin si můžete stáhnout zde.

Nejdůležitější lekce ústavního práva USA poslední dekády

Jak vědí i pozorní diváci filmů o Batmanovi, jedním z hlavních dilemat boje s mezinárodním terorismem poslední dekády byl konflikt mezi svobodou a bezpečností. Tedy otázka, jak moc lidská práva omezíme v zájmu zajištění bezpečí. Jaký je v současnosti stav této debaty v USA? Lidskoprávní aktivisté sice před Nejvyšším soudem USA vyhráli případy jako Rasul a Boumediene, věznice na Guantánámu však stojí dál a už to vlastně ani nikomu moc nevadí. Jack Goldsmith, profesor na Harvard Law a bývalý vysoce postavený právník Bushovy administrativy, v tomto zdánlivě paradoxním vývoji vidí nejdůležitější lekci amerického ústavního práva poslední dekády.

Zdá se, že na začátku druhé dekády Války proti terorismu dosáhla americká odborná i laická veřejnost jisté rovnováhy v debatě ohledně boje s radikály. Mučení zůstává tabu, teroristé mají nárok na lidské zacházení a spravedlivý proces, ale dlouholeté držení těch nejnebezpečnějších teroristů bez soudu a procesy před vojenskými komisemi jsou již zřejmě akceptovány. Mezi komentátory této rovnováhy se nedávno se svou knihou a články přidal i Jack Goldsmith.

Více na Jiném právu.

Nečasův "Dukakis moment"

V roce 1988 kandidoval úspěšný demokratický guvernér státu Massachusetts Michael Dukakis na prezidenta proti G. H. W. Bushovi. Vypadal slabě v otázkách národní bezpečnosti, tak se vypravil k továrně General Dynamics u Sterling Heights v Michiganu a vyfotil se v tanku M1 Abrams. Vždyť Margaret Thatcher udělala to stejné o dva roky dříve... nechala se vyfotit, jak sviští na tanku Challenger s šálou okolo krku a s brýlemi na hlavě. Fotka ji pomohla ke znovuzvolení, takže Dukakis si myslel, že má vyhráno.

S velkou helmou a přitroublým úsměvem však na tanku vypadal tak směšně, že se celé akci přezdívá “Snoopy Incident” a Bush celou jízdu na tanku dokonce použil ve svém volebním spotu, kde zpochybňuje Dukakisovo nasazení v boji s Říši zla. I například v seriálu Spin City si ze scénky dělají srandu (S. 6, E. 18), to když na incident vzpomíná Charlie Sheen, alias Charlie Crawford, a nabízí zajímavé důvody, proč k celé akci s tankem došlo. Nuž, Dukakis volby prohrál poměrně drtivě.

Podle mě vypadá premiér Nečas na fotce poněkud směšně, z reakcí na Facebooku si to asi myslí víc lidí. Příliš velká helma, neforemný oblek pod neprůstřelnou vestou... už i přirovnání k filmům s de Funèsem si vysloužil. Nuž, hned se taky začala bortit vláda... hm? Ostatně od dob Stanislava Grosse a jeho nechvalně slavného televizního výstupu a hesla "Myslím to upřímně" je jasné, že když je premiér k smíchu, tak jde jeho vláda k šípku.

Foto: IconicPhotos1, IconicPhotos2, ČTK.