neděle 29. prosince 2013

Povánoční dárek

Milým dárkem se blýsklo nakladatelství Oxford UP, které dalo volně ke stažení knihu editorského dua Kevin Jon Heller - Gerry Simpson s názvem The Hidden Histories of War Crime Trials.

neděle 22. prosince 2013

Otevřená výzva k porušení práva

Jeden z mistrů politického blafingu Bohuslav Sobotka opět předvedl něco ze svého rejstříku. Ten, který si dovede představit, že nemůže vyloučit, že by si něco nedovedl představit, v rozhovoru pro páteční Hospodářské noviny vyzývá k porušení práva. V souboji DPH pro dětské pleny vs. evropské právo chce budoucí premiér upřednostnit tužby svého koaličního partnera před závaznými normami. Aneb: "Nevylučuji, že do sporu půjdeme." Ovšem hned v následující odpovědi Sobotka vyhlašuje, že "vláda bude orientována proevropsky". Asi nejsem sám, kdo tomu nerozumí...

pátek 13. prosince 2013

Implementation of the UN Guiding Principles on Business and Human Rights in the Czech Republic

Implementation of the UN Guiding Principles: The Case of the Czech Republic
Veronika Hermanová - Hubert Smekal
INTERNATIONAL CONFERENCE: THE IMPLEMENTATION OF THE UN GUIDING PRINCIPLES ON BUSINESS AND HUMAN RIGHTS (SEVILLE, 4-6 NOVEMBER 2013) 
The paper maps the state of the implementation of the UN Guiding Principles on Business and Human Rights in the Czech Republic. Based on a sample of the thirty largest companies in the Czech Republic, the paper seeks to ascertain variables that encourage and/or discourage the implementation of these Guiding Principles. In particular, the case study explores the relationship between, on one hand, the size of a company, the origin of its owners (Czech or foreign), the company’s area of operation, and its activities in Corporate Social Responsibility, and, on the other hand, knowledge and adoption of the Guiding Principles (together with specific arguments of the companies for and against adoption). The study is based on materials from companies included in the sample and on interviews with their representatives. The acquired data are subsequently put in context by a comparison to recent processes of raising awareness and implementation of this document abroad. The paper contributes to the existing body of research on the UN Guiding Principles not only with a description of the situation in the country, but also with the ambition of formulating hypotheses on the issue which could also be applied to other Central and Eastern European post-communist countries.

Radka Martincová: Život v Taškentu od A do Ž

AMIR TĚMUR, Ališer Navoji a Mirzo Ulugbek tvoří svatou trojici uzbeckých (sic) národních (sic!!!) hrdinů, po kterých se tu jmenuje prostě všechno, což zcela znemožňuje orientaci ve městě (viz TAXI). To, že dva z výše jmenovaných byli vzdělanci, se bohužel na současné úrovni vzdělanosti příliš neprojevuje (viz NĚ ZNÁJU).

BRODWAY. Oblíbené korzo s pouličními prodejci obrazů a různého harampádí. V prodejně alkoholu si tu člověk může po parném letním dni koupit lahvové pivo (viz QIBRAY) a vypít ho někde na lavičce – alespoň pokud při tom nebude šlapat na trávník (viz ZÁKAZ).

COCA-COLA. Zdaleka nejoblíbenějším nealkoholickým nápojem Uzbeků je čaj. Pijí ho kdykoliv a kdekoliv ve zcela neomezeném množství. Hned v závěsu následuje Coca-Cola (uzbecký závod Coca-Coly ostatně svého času patřil ex-manželovi dcery prezidenta, viz GULNARA), pěkné třetí místo pak obsazuje voda.

ČORSU. Taškentský bazar Čorsu podobně jako mnohé další uzbecké bazary představuje skutečnou orientální nádheru, která okouzluje návštěvníky z blízka i z daleka. Na člověka zde dýchne atmosféra cizích krajů, mně například před očima vyvstávají vzpomínky na dětství strávené rodinnými nákupy na polských tržnicích v Kudowě Zdróji.

DIPLOMAT. Být diplomatem v Uzbekistánu je skoro stejně dobré jako být obyčejným člověkem kdekoliv jinde. Pokud diplomatem nejste, předstírejte, že ano. Pomáhá to.

Ď ---

ETNICKÉ MENŠINY. Možná jste už slyšeli o krymských Tatarech, kteří se stali obětí stalinských deportací a jejichž stopa končí kdesi ve středoasijské poušti. Heuréka, nekončí! Tataři jsou stále mezi námi, potkáte je v kancelářích, na bazarech i v barech. Další etnickou minoritou s podobným osudem jsou Korejci. Mluví obvykle pouze rusky a mívají ruská jména jako Nataša či Voloďa. Životní styl Korejců i Tatarů se jeví uvolněnější a bližší tomu našemu než mnoha zákazy (viz ZÁKAZ) omezovaný životní způsob Uzbeků.

FUN, viz VM BAR

GULNARA. Dcera prezidenta. V minulosti natáčela videoklipy s Gérardem Dépardieu a vlastnila polovinu Uzbekistánu, dnes je na černé listině (viz ZÁKAZ). Taškentské ulice lemují zavřené obchody patřící k jejímu někdejšímu impériu s výlohami plnými nemuslimsky nahých figurín.

HOSPODA. Několik podniků se slovem „pub“ v názvu a pivem (viz QIBRAY) v nabídce v Taškentu najdete, bohužel se jejich provozovatelům doposud nedoneslo, že někteří lidé by do zařízení tohoto typu rádi docházeli na kus řeči. Průměrná hlasitost reprodukované i živé hudby tento pro hospodu tak charakteristický prvek spolehlivě vylučuje.

CHLÓPOK. Bohatství (sic) země se z velké části odvíjí od obchodu s bavlnou. Jeden by se domníval, že v zemi, kde se vypěstuje takové množství bavlny, bude hračka sehnat slušně savou utěrku nebo příjemné měkké ponožky. Ve skutečnosti je to nemožné.

IMAGE. Z letmé procházky po centru Taškentu může člověk nabýt dojmu, že se Uzbekistán těší lichotivému označení middle income country zcela právem. Místní zkrátka umějí vypadat bohatší, než ve skutečnosti jsou, a to i v případě, že se oblékají do čínského oblečení nakoupeného na ČORSU. Poznávacím znamením Uzbeků jsou vždy a za všech okolností pečlivě vyčištěné boty.

JAPONSKÝ PARK. Nijak zvlášť zajímavý a nijak zvlášť japonský park nacházející se v centru Taškentu. Vstup do něj stojí neuvěřitelných deset tisíc sumů (cca 75 korun), což prakticky vylučuje možnost, že by mohl být navštěvován kýmkoli jiným než fotografujícími se svatebčany (viz SVATBA).

KÝČ. Uzbeci milují vše: ornamentální, blyštivé, třpytivé, pestré, monumentální a zlaté. Dlouho jsem přičítala vysoký podíl zlatých zubů v ústních dutinách místních obyvatel nedostatečné dentální péči. Dnes se kloním k názoru, že kdybyste Uzbekovi umožnili výběr mezi zlatou a bílou korunkou, dobrovolně sáhne po zlaté.

LEPJOŠKA. Tradiční druh chleba. Těší se zvláštní úctě a nesmí se vyhazovat. (Viz ZÁKAZ). Mé uzbecké výzkumy zatím dospěly pouze do tohoto bodu – co se se starým zplesnivělým chlebem dělat má, dosud netuším, a tak ho před vyhozením všelijak maskuju a schovávám na dno pytle s odpadky, aby se na mě nepřišlo.

MILICE. Milicionáři jsou prostě všude, ale nejvíc se jich hemží v metru (viz YUNUS RAJABIY). Chtějí vám prošacovat sumku, zkontrolovat doklady a ukrást duši. Neodmlouvejte, ale ani jim to neulehčujte – snažte se vyhýbat očnímu kontaktu, působit sebevědomě, nikoli však agresivně. Nevypadejte jako turisti.

NĚ ZNÁJU. Obvyklá odpověď, kterou dostanete od zaměstnanců místních služeb takřka na jakýkoli dotaz. (Ze které koleje odjíždí vlak do Samarkandu? Proč v mé polévce plave moucha? Kolik mám zaplatit za vstup, když jsem DIPLOMAT? Odvezete mě na Puškinovu ulici? etc.) Ještě častěji vás ale dotazovaný odmění vyděšeným prázdným pohledem, který neprovází žádný verbální doprovod. Tento pohled se již po velmi krátkém pobytu naučíte spolehlivě rozpoznat a pochopíte, že se jedná o důvod k panice.

Ň ---

OPERA. Podle turistických průvodců si místní opera dokázala uchovat zbytky někdejšího lesku. My to jako lidé zcela neznalí operních tradic nemůžeme potvrdit. Náš celkový dojem lze shrnout do dvou bodů: 1) Nechápeme, proč se opera stále těší pověsti intelektuální zábavy pro hrstku vyvolených. Kus, který jsme zhlédli, měl plytčí děj než filmy Zdeňka Trošky. 2) Přišlo nám škoda, že docela příjemná hudební produkce je neustále narušována nekompromisně hlasitým zpěvem účinkujících.

PLOV. Národní jídlo z oleje, žluté mrkve, masa, rozinek a rýže. Nešťastník, který si plov na první ochutnání nezamiluje, musí svůj vztah k tomuto pokrmu prezentovat velmi opatrně: odmítavý postoj vyvolá všeobecnou nevoli, která může vyústit až ve zrušení víza a vykázání ze země, výsledkem neuvážené chvály je pak okamžité pozvání na nadrozměrnou porci plovu, jejíž příprava si vyžádala maso ze dvou ovcí a rýží sklizenou z jednoho středně velkého pole. Je třeba zachovat chladnou hlavu a zodpovědně uvážit, která alternativa je horší.

QIBRAY je jednou ze značek místního piva. O místním pivu by se dalo říci mnoho, možná i mnoho nepěkného, ale jeden podstatný klad se mu upřít nedá: je to pivo. Zato tekutina, která se zde prodává pod označením víno, je spíš ohavný sirup, po kterém člověku zbyde jen pachuť v ústech a oslizlé zuby.

RODINA. Život uzbeckých rodin podléhá velkému množství pravidel, zvyklostí a zákazů (vizZÁKAZ). Kupříkladu svatby zde zpravidla domlouvají rodiče – Uzbeci, které jsem tu potkala, mi hrdě vysvětlili, že oni si nevěstu vybrali sami, což mě přimělo uvěřit výše uvedenému. Mladé děvče, které se vdá, se v podstatě stává služkou v rodině svého manžela a je jí až do dne, kdy si její dospělý syn do rodiny přivede nové děvče, které převezme štafetu. (Viz takéSVATBA.)

ŘEČ. I když rigidní vzdělávací systém příliš nepřeje rozvoji kritického myšlení (viz NĚ ZNÁJU), vykazují Uzbeci – alespoň ti, kterým se poštěstilo získat přístup k solidnímu jazykovému vzdělání – pozoruhodnou schopnost osvojit si cizí jazyky na velmi vysoké úrovni, aniž by kdy navštívili zemi, v níž se daným jazykem hovoří. Možná za to může rozšířený (jakkoli dnes již ustupující) bilingvismus.

SVATBA je v Uzbekistánu klíčovou událostí společenského života. Na svatbách se scházejí stovky lidí, aby mohly společně konzumovat PLOV. I svatba středních rozměrů (do čtyř set účastníků) představuje pro běžnou rodinu značnou finanční zátěž. Kvůli masovému svatebnímu zadlužování se místní autority snaží příliš okázalé svatby zakázat (viz ZÁKAZ).

ŠAŠLIK. Existují dvě základní verze šašliku: mólotyj a kusčevój. U molotého člověk nikdy přesně neví, z jakých surovin výsledný produkt vznikl. V tomto případě se jedná o výhodu.

TAXI. V Taškentu vás odveze kdokoli kamkoli – prakticky každé auto představuje potenciální taxík. Protože orientace mnohých řidičů ve městě je chabá a systém značení a pojmenovávání míst matoucí, musíte být schopni popsat cíl své výpravy za pomoci dávno zaniklých sovětských názvů a neexistujících, ale vžitých orientačních bodů.(viz také ŽIGULI,NĚ ZNÁJUAMIR TĚMUR).

ŤAN ŠAN. Hory, kam se jezdí na víkend. Když tam jedete po osmé, zkusíte pro zajímavost nadhodit, jestli by se příští sobotu nedalo zajet někam jinam. Nedalo.

UZBEČATA. Uzbecké děti jsou velmi roztomilé a zdají se být také hodnější než děti české. Dítě hystericky se dožadující koupě hračky nebo sladkosti v Uzbekistánu nepotkáte. Možné vysvětlení: Počet míst, kde se dá něco kloudného pořídit, je mizivý.

VM BAR.The only place in Tashkent where you can have some FUN. Zaplivaný rockový klub, jakých jsou v Evropě tisíce, působí v Uzbekistánu dojmem senzace. Člověk se tu může uvolnit a znovu nadechnout po vyčerpávajícím pracovním týdnu, jen musí dbát zákazu pobývání na tanečním parketu s půllitrem nebo lahví v ruce (viz ZÁKAZ).

"WELCOME TO UZBEKISTAN!" Replika oblíbená mezi cizinci, pro které se Uzbekistán stal dočasným domovem. Jedná se o typickou reakci na podivuhodné, bizarní a nestandardní jevy, s nimiž se člověk v této zemi setká.

XUSH KELIBSIZ. Vítejte. Když tahle slova pronesete na uzbecké konferenci, všichni vám zatleskají. Jinak je ale dobré se jakýmkoli konferencím na sto honů vyhýbat – Uzbeci jsou mistry prázdných slov a tempo jejich proslovů bývá mrtvolné.

YUNUS RAJABIY je jednou ze stanic taškentského metra. Taškentské metro je právem považováno za místní chloubu – můžete se díky němu levně dostat na několik míst bez nutnosti absolvovat zdlouhavé dohadování s taxikáři (viz TAXI).

ZÁKAZ. Uzbecké zákazy se svým množstvím i povahou zcela vymykají lidské představivosti. Právě tady si uvědomíte, že zakázat je možné naprosto cokoli včetně cyklistiky, dlouhých vousů, prodeje melounů na bazarech, Dědy Mráze a mnoha dalších věcí, činností či jevů, které spojuje jedno – je obtížné si představit, že na světě existuje někdo, kdo by mohl zatoužit po jejich zákazu. (WELCOME TO UZBEKISTAN!) Je vysoce pravděpodobné, že v okamžiku, kdy do Uzbekistánu přijedete, značná část položek uvedených na tomto seznamu bude právě zakázaná (v současnosti např. GULNARA).

ŽIGULI. V Taškentu jezdí dva typy aut. Nové v Uzbekistánu vyráběné chevrolety a staré sovětské značky. Stopnout na ulici žigulík (viz TAXI) je obvykle výhra – řídí je svérázní postarší chlapíci, u kterých obvykle ukecáte lepší cenu, a ještě k tomu získáte příležitost svézt v pohodlném a poněkud excentrickém vozidle.

Foto: Honza Bláha.

sobota 7. prosince 2013

Autonomní zbraňové systémy

Postupně vznikají technologie umožňující vznik autonomních válečných robotů, tedy robotů schopných se bez účasti člověka zapojit do vojenských operací. Lidé budou moci robota úkolovat a měnit jeho program, ale ten bude schopen fungovat i samostatně. V současnosti na podobném principu existují obranné raketové systémy jako americký PATRIOT nebo nedávno proslavený IRON DOME, který chránil Izrael před raketami z Gazy. Vývoj přitom rychle pokračuje vpřed. Americké letectvo testuje schopnost letounu X-47B automaticky vzlétat a přistávat na letadlové lodi a v Afghánistánu už létaly zcela (!) autonomní helikoptéry (viz The Economist report)…



Na Jiném právu viz reading list k tématu preventivního zákazu a regulace autonomních robotů.

neděle 24. listopadu 2013

Tip na vánoční dárek

Slavenka Drakulić se proslavila i u nás přeloženou knihou Ani mouše by neublížili, která pojednává o příbězích válečných zločinců z bývalé Jugoslávie, již stanuli před haagským tribunálem. Zatím poslední počin uznávané chorvatské spisovatelky se jmenuje "A Guided Tour Through the Museum of Communism: Fables from a Mouse, a Parrot, a Bear, a Cat, a Mole, a Pig, a Dog, and a Rave" a vypráví příběhy z dob socialistických i post-socialistických očima zvířat. Mezi zařazenými zeměmi nechybí ani Česká republika, viděná konkrétně pohledem myši v muzeu. Žánr bajky autorce dovoluje kombinovat banálnější i hlubší sdělení, z nichž většina poukazuje na to, že mince má vždy dvě strany. Kniha je to nerozsáhlá, dobře se čte a navíc se i něco dozvíte, pod stromečkem, jako když najdete. Nebo taky v knihovně FSS...
Svědomitější recenzi od slovutného Timothy Snydera vizte zde.

pátek 15. listopadu 2013

Nový Bulletin Centra pro lidská práva

V novém Bulletinu se můžete těšit na tradiční reportáž české zástupkyně v Benátské komisi Veroniky Bílkové, která pojednává mimo jiné o problémech se státními svátky v Bosně a Hercegovině; o zkušenostech přímých účastníků si můžete také přečíst v článcích o poskytování právní pomoci obětem hurikánu Sandy v New Yorku, o svobodě projevu v Maroku a o návštěvě prestižní letní školy na téma mezinárodní trestní spravedlnosti. 
Dále rozebíráme například stále aktuální problematiku přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech, případ katyňského masakru u štrasburského soudu, zastoupení tématu lidských práv v předvolebních programech českých politických stran a prezentujeme náhledy OSN a nevládních organizací na používání bezpilotních letounů (tzv. drones) ve vedení boje proti terorismu.
Bulletin ke stažení tu

čtvrtek 14. listopadu 2013

Právo na soukromí v USA

Zásadní proměny práva na soukromí v podstatě pokulhávají za rozvojem technologií. Ostatně vznik celé disciplíny v USA, za který asi můžeme považovat článek v Harvard Law Review z roku 1890 od budoucího soudce Nejvyššího soudu Brandeise a jeho spolužáka Warrena, byl v podstatě reakcí na rozvoj masové žurnalistiky a kapesních fotoaparátů Kodak. Ne jinak tomu bylo loni, kdy Nejvyšší soud USA rozhodoval případ sledování drogového dealera pomocí tajně umístěné GPS “štěnice”.

Na Jiném právu jsem už “GPS case” zmínil jako jeden z TOP 3 případů roku 2012. Na oral argument před Nejvyšším soudem jsem se nedostal, nicméně díky Supreme Court Institute na Georgetown Law jsem mohl sledovat “nácvik”, na kterém si den před slyšením advokát za Jonese zkoušel před profesory své argumenty. Neměl to jednoduché. Jednak to mělo být jeho první vystoupení před Nejvyšším soudem (SCOTUS) a jednak otázky okolo 4. dodatku patří mezi docela zamotané součásti amerického práva. O co šlo v tzv. “GPS case”? O nic méně než o přepsání judikatury Nejvyššího soudu k 4. dodatku Ústavy a o přípravu na budoucí posouzení špiclovacích praktik americké tajné služby NSA.

Více na Jiném právu.

středa 13. listopadu 2013

Hate Speech - tip na přednášku

Na Právnické fakultě vystoupí v úterý 19. listopadu Ulad Belavusau z Vrije Universiteit Amsterdam s přednáškou na téma Hate Speech. Dr Belavusau vydal nedávno u Routledge knihu "Freedom of Speech. Importing European and US Constitutional Models in Transitional Democracies", předpokládám, že jste srdečně zváni. 

úterý 12. listopadu 2013

Punish France, ignore Germany and forgive Russia

A do třetice téma George W. Bush a nová kniha od Petera Bakera Days of Fire (předtím zde a zde). Sám autor pro Foreign Policy připravil výcuc ze své nové knihy ohledně vztahu mezi Bushem a Putinem. Baker totiž působil nejen jako "White House corespondent" pro WashPost a NYTimes, ale v mezidobí působil čtyři roky jako zpravodaj v Moskvě, kde se zabýval Putinem, válkou v Čečensku atd. a o celé anabázi napsal knihu Kremlin Rising: Vladimir Putin’s Russia and the End of Revolution.

Mimochodem, Bakerova manželka byla ve vedení WashPost, ale poté, co se s ní nepěkně zacházelo, Glazer odešel do konkurenčních NYTimes. Mocenské boje na všech úrovních...

Ale zpět k Days of Fire. Bakerův článek ve Foreign Policy je plný citací, vzpomínek a zajímavých postřehů.
  • Obama's own dashed aspirations to build a new partnership with Moscow seem to echo his predecessor's experience. Bush thought he could forge more meaningful ties with Russia in his early years, ... eventually coming into overt diplomatic conflict during the Georgia war of 2008. Obama likewise came into office intent on pushing the "reset" button and similarly saw early progress with a nuclear arms treaty ... only to find his efforts increasingly thwarted by the same Putinist revanchism.
  • Every time Cheney saw Putin, he privately told people, "I think KGB, KGB, KGB." :-D
  • Bush would attribute Putin's demands or paranoia to those around him, ... Putin in a private conversation with Bush asserted that Americans deliberately sent bad poultry to Russia.  "I know you have separate plants for chickens for America and chickens for Russia," Putin told Bush.  Bush was astonished. "Vladimir, you're wrong."  "My people have told me this is true," Putin insisted.
  • Bush could hardly have missed the fact that it was the Russian president who fought him publicly and powerfully on the Iraq War, joining his counterparts in Paris and Berlin. Even then, Bush was forbearing, intent on preventing a broader rupture in the relationship. Rice at the time privately summed up the policy this way: "Punish France, ignore Germany and forgive Russia."
  • Bush was astonished that Putin had tried to influence him by offering to hire a close friend of the president's and he found Putin's understanding of the world disconnected from reality. "He's not well informed," Bush groused. "It's like arguing with an eighth grader with his facts wrong."
  • Bush had been trying to get Putin to relax his authoritarian rule to no avail. "I think Putin is not a democrat anymore," Bush lamented a few weeks later to another visitor, the prime minister of Slovenia. "He's a tsar. I think we've lost him."
  • Rice flew to Paris, Moscow, and Tbilisi to broker a new agreement. Russia agreed to pull out of Georgia but not from its breakaway republics. The war was over, but the relationship between Bush and Putin that started with soul-gazing seven years earlier was irrevocably broken. 
Foto: Wiki

středa 6. listopadu 2013

Days of Fire

V předchozím postu jsem psal o knížce Days of Fire o Bushově prezidentství. V dnešních WashPost je další koment a úryvek, tentokrát o válce v Iráku.
 
Near the end of his new book, “Days of Fire,” my friend and former colleague Peter Baker recounts a moment in the White House Situation Room in 2008 when President George W. Bush was uncharacteristically reflective: “The president looked at [Defense Secretary] Robert Gates and Admiral Mike Mullen, who had succeeded Peter Pace as chairman of the Joint Chiefs of Staff, and harked back to the critical days in 2003 before he launched the war that had become so problematic. ‘You know,’ he recalled, ‘when I made the decision on Iraq, I went around the room to everybody at that table, every principal. “You in? Any doubts?” Nothing from anybody.’ ”

úterý 5. listopadu 2013

George W. revisited

V roce 2009 začal George W. Bush chybět karikaturistům (ale i v Africe na něj vzpomínali s láskou), v roce 2010 si založil Fb page a sepsal memoáry a pomalu se uklidil do Texasu. Hraje golf, jezdí se zraněnými veterány na kole a v roce 2013 se jeho "approval rating" usadil v modrých číslech (49:46). Pět let od konce Bushovy administrativy tak pomalu začíná doba, kdy bude jeho prezidentství hodnoceno z širší, řekněme historické, perspektivy.

Jedním z prvních takových pokusů je nová kniha Days of Fire: Bush and Cheney in the White House od Petera Bakera. Baker je americký novinář, který posledních 25 let píše pro WashPost a NYTimes jako "White House corespondent", tedy ve světě novinářů dost prestižní pozice. Byl i např. jedním z autorů prvotního článku o Clintonově skandálu s Monicou Lewinski.

V NYT se předevčírem objevil úryvek z knihy, který popisuje Bushův texaský život s golfem,  malováním ve sprše (?)... a fundraisingem....
  • After early self-portraits in the shower and then dozens of paintings of dogs and cats, Mr. Bush, it seems, has now moved on to world leaders. He told Mr. Glassman that he wanted to produce portraits of 19 foreign presidents and prime ministers he worked with during his time in the White House.
  • When the rollout of the federal health care exchange was botched, some looked to Mr. Bush’s expansion of Medicare for lessons. When President Obama vowed to fix it, he promised a “tech surge,” echoing the language used for Mr. Bush’s second-term troop buildup in Iraq. And when Mr. Obama pushes lawmakers to overhaul the immigration system, he makes a point of noting that his predecessor supported it too.
Nedávno se na Bakerovu knihu objevila recenze ve WashPost, kterou sepsal Michael Mann, autor výborné knihy Rise of Vulkans o neoconech, který o Bushovi právě píše biografii.
  • The book has few groundbreaking revelations or startling judgments. Its virtue lies in the mass of information Baker has collected and the way he has pulled it together, so that the jumble of material on the Bush years is consolidated in one smooth narrative.
  • The heart of “Days of Fire” lies in the changing relationship between Bush and Cheney — how Bush in the early years of his administration relied heavily on his vastly more experienced vice president, but during his second term he increasingly operated on his own, relegating Cheney to the margins.
  • In this, Baker sometimes succeeds, yet his approach has some flaws, too. The book is overwhelmingly event-driven and chronological. ... “Days of Fire” makes far too little effort to separate the wheat from the chaff.

čtvrtek 31. října 2013

Soudcokracie, nebo judicializace politiky?

Ctěnému čtenářstvu si dovolím zvěstovati, že na pultech správných knihkupectví (např. na FSS) se objevila zásadní publikace s názvem "Soudcokracie, nebo judicializace politiky?", na níž jsem měl tu čest se autorsky i editorsky podílet. Do prvních kritických recenzí si užívám přítomnost mezi jmény jako například Ivo Pospíšil (generální sekretář Ústavního soudu), Vojtěch Šimíček (soudce Nejvyššího správního soudu) či Martin Smolek (vládní zmocněnec před Soudním dvorem EU). 
A o čem kniha z nakladatelství MUNI Press a IIPS cca je? Kopíruji z přebalu:
"Kniha si klade za cíl porozumět aktuálnímu tématu ingerence soudní moci do tvorby a výkonu politiky. Kniha přibližuje často nerozlišované pojmy jako judicializace, soudcokracie, soudcovský stát, vláda soudců a tak podobně, jež se snaží opatřit konkrétnějším obsahem. Jednotlivé kapitoly charakterizují současný stav, představují jeho příčiny a důsledky a pokoušejí se argumentačně ospravedlnit jeho přínosnost. 
Monografie se zaměřuje zejména na vnitrostátní situaci v České republice, nicméně role soudů je probírána i v širším kontextu, zejména představením debaty ve Spojených státech amerických, kde je téma zasahování soudců do politiky probíráno nejintenzivněji. Jednotlivé kapitoly se věnují také působení České republiky v mezinárodní „soudní diplomacii“, konkrétně při vyjednávání postů soudců u mezinárodních soudů pro české občany a při zastupování České republiky před Soudním dvorem EU či u Evropského soudu pro lidská práva."

úterý 22. října 2013

UACES 44th Annual Conference

University College Cork, Ireland - 1-3 September 2014 - a three-day interdisciplinary conference covering all aspects of contemporary European studies. Welcomed are both panel and paper proposals from across academic disciplines including law, economics, geography, history, sociology, public policy and politics. 

The deadline for submitting panel and paper proposals is Friday 17 January 2014.
For guidelines on how to submit a proposal visit: http://www.uaces.org/events/call/guidelines.php.
To find out more about the conference visit: www.uaces.org/cork.

pondělí 21. října 2013

GP esej: China's Swinging National Interest in South China Sea

Global Politics pubikoval esej o čínskej zahraničnej politike v Juhočínskom mori. V posledných rokoch sa stalo pravidlom, že Čína striedala "asertívne"  a pro-diplomatické obdobia, čo sa vo výsledku mohlo zdať ako "chaotické". Esej sa zaoberá práve týmto chaosom v čínskej zahraničnej politike a predkladá argumentáciu, podľa ktorej je tento zakomponovaný už v čínskom národnom záujme. Esej je dostupná na stránkach časopisu Global Politics.

středa 16. října 2013

GP rozhovor s Kerrym Brownom: China isn’t just a positive or a negative force, it is very complicated

Časopis Global Politics uverejnil rozhovor s uznávaným odborníkom na Čínu a vzťahy EU s Čínou, profesorom Kerrym Brownom z austrálskej University of Sidney a európskeho projektu ECRAN. Témou rozhovoru boli vzťahy medzi Čínou a strednou a východnou Európy, ktoré sa v poslednej dobe dostávajú častejšie do záujmu odborníkov aj verejnosti, okrem iného aj tým, že Čína sa stáva v našom regióne stále viac prítomná. Celý rozhovor si môžete pozrieť na stránkach Global Politics.

neděle 13. října 2013

Plánovaný nový tranzit pre ropu z Južného Sudánu: je tam Čína?

Zaujímavá novinka práve preblesla médiami, a celkom dobre demonštruje, akým spôsobom teraz svet funguje. Titulok "The mega-port that threatens to sink Sudan" znie v skutku dramaticky. Tak znie aj článok, ktorý hovorí o plánovanom "mega" prístave v Keni, tromi medzinárodnými letiskami, 1 730 km ciest, 1 500 km železníc, ropnou rafinériou a potrubím do Etiópie, Ugandy a ... Južného Sudánu. Rafinéria by mala byť funkčná v roku 2015. Po prečítaní takýchto informácii je prvá vec, ktorá človeku napadne: je tam Čína?

Samozrejme, Čína tam je. Podľa správy, je to práve čínska firma - China Communications, ktorá vedie víťazné conzorcium v tendri na výstabu prístavu, ciest a priľahlých rezortov, za slušných 500 miliónov USD. Keňa, podobne ako Etiópa, Južný Sudán a Uganda sa z tohto vývoja tešia a očakávajú rast HDP. Projekt však má aj oponentov a tým je samozrejme Sudán, ktorý stratou Južného Sudánu prišiel o 75 % svojich ropných zásob a teraz mu hrozí aj strata monopolu nad tranzitou juhosudánskej ropy, z ktorej mohol stále profitovať. Z pohľadu Číny je tento vývoj zaujímavý, keď tá evidentne nestojí za svojim "tradičným partnerom", ale sleduje najmä vlastné záujmy, ktoré su v oblasti nerozlučne späté so surovinami. Okrem toho, je zaujímavé vidieť potvrdenie stereotypov, že skutočne ten, kto vo svete v dnešnej dobe stavia železnice, "mega" prístavy a ropné zariadenia, je Čína.

Transatlantické vztahy plynové


V pátečních WashPost se objevil op-ed Anity Orbán a Václava Bartušky, emisarů pro energetiku Maďarska a ČR, ohledně překážek, které stojí v cestě exportu amerického zkapalněného zemního plynu spojencům USA. Autoři jemně kritizují byrokratické překážky na americké straně, vyzdvihují možnosti dodávek této komodity spojencům USA a poukazují na proamerické země střední Evropy, které jsou ohrožny energetickou nadvládou Ruska. Dobrý lobbying, počkejme si na výsledky. 
  • U.S. natural gas production has increased by one-fourth in the past five years, according to the Energy Information Administration; it has created 600,000 jobs since 2009 and helped drive down gas prices for millions of Americans.
  • Almost two dozen export license applications are pending; only a few have been granted in the past three years.
  • Nations in Central Europe import 50 to 100 percent of their gas from Russia. In comparison, Western Europe imports only 17 percent.
  • This is a historic moment. The United States has the chance to become a key player in international exports of natural gas. If Washington expands export opportunities, the results would include strengthened domestic production, enhanced global energy security, expanded market opportunities, lower global prices and stronger transatlantic alliances. By making strategic choices, the United States could demonstrate, once again, that it considers the Czech Republic, Hungary, Slovakia and Poland close allies and start a new, even closer, chapter in bilateral relations.

pátek 11. října 2013

Centrum pořádá mezinárodní seminář

Centrum pro lidská práva a demokratizaci pořádá v úterý 15. října 2013 v 15:15 v místnosti 109 na Právnické fakultě MU odborný seminář na téma EU Accession to the European Convention on Human Rights: Legal Assessment, Prospects and Pitfalls. V rámci semináře vystoupí a diskutovat s vámi budou:
- Jürgen Busch z Právnické fakulty Vídeňské univerzity
- Petra Bard z Katedry právních studií Středoevropské univerzity
- Jana Králová z Oddělení pro právo Evropské unie Ministerstva zahraničních věcí ČR
- Lubomír Majerčík, vedoucí analytického oddělení Ústavního soudu ČR

Celý seminář bude veden pouze v anglickém jazyce.

Centrum pro lidská práva a demokratizaci hledá stážist(k)y

Centrum pro lidská práva a demokratizaci hledá stážisty a stážistky pro pravidelné psaní textů do Bulletinu o lidských právech, řešení grantových projektů, přípravu policy paperů a seminářů v tematických oblastech
- Česká republika a lidská práva,
- Evropský systém ochrany lidských práv,
- Mezinárodní politika, byznys a lidská práva,
- Mezinárodní trestní spravedlnost.
 
Zájemci nechť pošlou do 15. října 2013 na e-mailovou adresu info@centrumlidskaprava.cz zprávu obsahující v předmětu slovo „Stáž“ a za pomlčkou název tematické oblasti, které by se chtěli věnovat. Do obsahu zprávy uveďte zdůvodnění svého zájmu a do přílohy e-mailu přiložte svůj životopis.

čtvrtek 10. října 2013

Kniha z Oxford UP zcela zdarma

Docela náhodou jsem na stránkách OUP objevil zajímavý (a zcela nový) kousek ke stažení zcela zdarma. 
"There is an open access version of this publication made available by OUP as part of the OAPEN-UK project. To download for free, click the Open Access link under Resources below." Sanice mi stále dribluje o hrudní koš...

středa 9. října 2013

Made in China

Na iHNed vyšel zajímavý komentář k NSA, odposlechům a šifrování zpráv a možnostem ochrany proti snahám NSA o jeho prolomení. Autor však nakonec stejně vidí největší nebezpečí nikoliv v odposleších NSA, ale v Číně a čínském hardwaru, který skrze "cinklé" čipy může být značně rizikový.
 
Ještě detail. Autorem je IT expert, který sáhodlouze řeší šifrování a možnosti chánit své osobní údaje, nicméně na poměrně ... nevím, jak to nazvat ... osobní stránce ukazuje detaily ze svého soukromého života, aneb: "Jsem deviant, a jsem na to hrdý; provozuji BDSM.CZ, český server o sadomasochismu." :) Každopádně dobře, že k debatě přispívá z odborného IT pohledu, viz jeho profil na iHNed. K šifrování vydal i eknihu (mobi) (epub) (pdf). Nezná někdo jiné IT lidi v ČR, kteří se NSA a odposlechy zabývají?

čtvrtek 3. října 2013

Česká bramboračka v OSN

Jak namačkat všechny světové problémy do jednoho desetiminutového projevu? Zeptejte se Jiřího Rusnoka... aneb slabší angličtina a Sýrie, lidská práva, jaderné zbraně, WTO, demokratizace, chemické zbraně, mezinárodní obchod, Barma, atd. atd.



Ještě jedna poznámka. Např. iHNed informuje, že Rusnok vystoupil na Valném shromáždění. Na webu OSN je také fotka se slavným řečnickým pultíkem z OSN s tmavězeleným pozadím. Ale ve skutečnosti (viz video; čas 7:49) celá řeč proběhla v nějaké poloprázdné hale. Co to? Valné shromáždění totiž probíhá v náhradních prostorách. Ty původní prochází rekonstrukcí.

čtvrtek 26. září 2013

Špiclování na internetu potřebujeme

Internet je v demokracii bez cenzury, ale chceme ho mít i bez policie?  Co by to znamenalo? Nikoho by například nezajímaly vaše emaily lidem z al-Káidy v Jemenu nebo nakupování koktejlu chemikálií na internetu. Právě o možnostech tajných služeb sledovat takovéto indicie je stále probíhající debata okolo Edwarda Snowdena, systému PRISM a nedávného rozhodnutí amerického soudu, který tajným službám posvětil procházení telefonních účtů Američanů.

Trochu provokativní příspěvek do debaty, která v ČR moc neexistuje.

pondělí 23. září 2013

@madeleine


Po Hillary a Condi tweetuje i Madlenka.



pátek 20. září 2013

Za chemickým útokem u Damašku zřejmě stojí 104. brigáda Assadovy Republikáské gardy

Data ze zprávy inspektorů OSN, kteří zkoumali dějiště útoku chemickými zbraněmi u Damašku, do značné míry napovídají, že za akcí stojí Assadův režim. Trajektorie projektilů odhadnuté podle nalezených kráterů a munice ukazují, že místem jejich vystřelení byl kopec nad Damaškem, kde sídlí elitní Assadova jednotka 104. brigády. K tomuto závěru dospěli analytici NYT a HRW, která má na svém webu i obrázek vlevo.

The map that Mr. Lyons and Human Rights Watch prepared, and a similar map made by The Times with no consultation or exchange of information, suggested that gas-filled rockets, which sailed over central Damascus and landed in civilian neighborhoods, originated “from the direction of the Republican Guard 104th Brigade,” which occupies a large base on the mountain’s western side.

Otázka tedy je, proč to bylo Assadovi jedno, že se na to příjde? Vždyť nechat chemické zbraně vypálit z takového místa znamenalo, že se o tom dřív nebo později někdo dozví...

Výpisky z tisku

Norman Podhoretz k Obamovi (WSJ)
Jeden z posledních velkých neoconů se vyjádřil k Obamově politice. Přísně Obamu zpražil a přišel s tím, že jeho politika neúspěchů je úmysl, aby byla umenšena role USA ve světě. Hmm, no nevím. Zní to trochu moc spiklenecky, i když Obama vlastně o zmenšení aktivity USA ve světě usiluje.
 
David Ingatius k Sýrii (WashPost)
V posledních dnech se ve Washington Post objevila řada textů tvrdě kritizujících Obamu za Sýrii, např. tradičně Krauthammer a další. Výjimkou byl snad jen Zakaria. Ignatius nabízí poměrně střízlivý pohled na zapojení Ruska do řešení atd.
 
FISA a odposlechy (LATimes)
Článek o nedávném rozhodnutí FISA soudu o tom, že získávání výpisů telefonních hovorů ze strany NSA bylo legální. Výpisy hovorů jsou "jen" metadata, nejde o samotný obsah hovorů. V rámci amerického chápání "search" v 4. dodtatku americké ústavy, na kterém stojí právo na soukromí, tedy nejde o zásah do ústavně garantovaných práv a k získávání těchto údajů není potřeba konkrétní soudní povolení. Tohle bude v budoucnu zajímavé téma ... co "metadata" z emailů a mobilů?
 
iPhone 5s (iHNed)
Je to pořád skvělá věc, ale něco tomu chybí... Jak sociologicky/ekonomicky zhodnotit "Jobs factor"? :)
 
"Like" je chráněn ústavou (Politico)
Odvolací soud v USA (4. obvod) odmítl názor prvostupňového soudu a řekl, že "lajkování" na Facebooku je chráněno 1. dodatkem americké ústavy. Zaměstnanci šerifa ve Virginii před volbami lajkovali posty jeho oponenta, ale když šerif svůj post obhájil, tak dostali padáka. Zaměstnanci se bránili právě poukazem na sovobdu projevu. Odvolací soud řekl, že lajkování je jako zatlučení nápisu do trávy na vaší zahradě nebo cokoliv podobného a splňuje tak nároky na ochranu. Věc bude znovu řešit první instance.

neděle 15. září 2013

Call for Papers: 6th CEE Forum for Young Legal, Political and Social Theorists

Pozvánka na zajímavou konferenci, o níž tu psal účastník Michal Vít.
we are pleased to inform you about the Call for Papers for the next forum conference in 2014: The 6th CEE Forum for Young Legal, Political and Social Theorists will be held from Friday, 9 May to Saturday, 10 May 2014 in Zagreb at the Web Faculty of Law, University of Zagreb. The conference will put its special emphasis on two major general topics: "Important Features of Law" and "Contemporary State: Functions, Position and Crisis Management". Additionally, there will be a third "Open Section" in order to meet the diverse interests of the Forum’s participants from different disciplines. Thus, the 6th CEE Forum will be open to all interesting topics from the vast area of legal, political and social theory.
We invite all interested colleagues to submit their paper proposals until 31 December 2013. Please find here the Web Call for Papers including all additional information like application form, accommodation info, directions, payment instructions and contacts.
We are looking forward to seeing you next spring in Croatia!
On behalf of the CEE Forum’s coordinators,
yours sincerely
Michael Hein
(University of Greifswald)

úterý 10. září 2013

neděle 8. září 2013

Podpořila EU útok na Sýrii?

Na neformálním setkání ministrů zahraničí EU ve Vilniusu se debatovalo i o Sýrii. Přijel i americký ministr zahraničí Kerry. EU vydala poměrně ostré prohlášení, i když není jasné, co vlastně znamená. 

1) Za útokem zřejmě stojí Assad
K útoku došlo a s nějvětší pravděpodobností za ním stojí Assad. "It seems to indicate strong evidence that the Syrian regime is responsible for these attacks as it is the only one that possesses chemical weapons agents and means of their delivery in a sufficient quantity."

2) Inspektoři
EU sice tvrdí, že k útoku došlo a že za ním zřejmě stojí Assad, ale stejně radši počká na výsledky šetření inspektorů. Je to tak? "It hopes a preliminary report of this first investigation can be released as soon as possible and welcomes President Hollande‘s statement to wait for this report before any further action." Inspektoři ale mají pouze mandát k šetření, jestli k útoku chemickými zbraněmi došlo a ne, kdo za ním stojí. Má tedy význam čekat? A co znamená vyjádření EU, že "vítají rozhodnutí" Francie počkat?

2) Reakce EU?
EU v jednom odstavci tvrdí, že na použití chemických zbraní se musí jasně a tvrdě odpovědět ("clear and strong response").
In the face of this cynical use of chemical weapons, the international community cannot remain idle. A clear and strong response is crucial to make clear that such crimes are unacceptable and that there can be no impunity. We must prevent creating a dreadful precedent for the use of chemical weapons in Syria again, or elsewhere.
V dalším odstavci pak EU odkazuje na proces při OSN, který by měl řešit "syrskou krizi".
The EU underscores at the same time the need to move forward with addressing the Syrian crisis through the UN process.
V tomto druhém odstavci pak EU odkazuje na inspektory a vyzývá Radu bezpečnosti OSN k tomu, ať předejde dalšímu použití chemických zbraní.

Z prohlášení se zdá, že EU odděluje reakci na chemický útok na jedné straně ("clear and strong response") a další postup před OSN ("The EU underscores at the same time the need to move forward with addressing the Syrian crisis through the UN process."). Jde o různé odstavce v prohlášení a z věty o OSN rozhodně explicitně neplyne, že by EU "odpověď na útok" vázala výhradně na OSN. Nebo ano? 

Co na to tisk?
NYT - Europe Says Syria Strike Should Hinge On U.N. Data
WSJ - EU Backs 'Clear and Strong' Response to Syria Attack
Reuters - France seeks EU backing for Syria stance but meets scepticism 
BBC - nic :)
Le Monde - Syrie : les Européens prônent une "réponse forte", mais se divisent toujours sur l'idée de frappes
Lidovky - Kerry drtivou většinu EU nepřesvědčil o nutnosti zásahu v Sýrii

Takže fakt nevím. Nevím, jestli to prohlášení EU novináři četli, ale píší si různé závěry... Odpoví nám vysoká reprezentatka EU pro zahraniční politiku? Na svém webu má de facto stejné prohlášení, jako Rada, a po zasedání na tiskové konferenci přečetla opět to stejné prohlášení, ale pak odpovídala na otázky.



Takže závěry?
a) Podpoří EU zásah USA? "Chceme silnou reakci."
b) Znamená to, že nebudete čekat na RB OSN? "EU vždy podporovala OSN, ale známe realitu v RB."
c) Má se čekat na inspektory? "Máme už dost info, ale jsme rádi, že Hollande čeká." ??

Takže reakce má být, zatím se ale neví jaká. Ideální by bylo, kdyby se RB OSN shodla. Raději počkejme a uvidíme. Proti vojenské reakci USA bysme ale asi moc silně neprotestovali. Tou předchozí větou si ale jistý nejsem.

čtvrtek 5. září 2013

Velikáni odcházejí

V nedávné době opustily svět dvě velké postavy světové společenské vědy. Nejprve v půlce srpna ve věku 89 let zemřel David S. Landes a na začátku září v neskutečných téměř 103 letech také Ronald H. Coase. Ke skonu druhého jmenovaného vyšly kromě stohů vzpomínek na zahraničních serverech také dva pěkné články v češtině - na Jiném právu a, světe div se, i v denním tisku (středeční HN, bohužel zde pod heslem). 
Já připojím aspoň odkaz na Coaseho nejslavnější dílo: The Problem of Social Cost. Jako bonus prozradím, že Landesova nejznámější kniha The Wealth and Poverty of Nations: Why Some Are So Rich and Some So Poor (vyšla i v čeština jako Bohatství a bída národů) je po trošince googlingu volně přístupná na stránkách slovutné univerzity v Tbilisi... 

neděle 1. září 2013

Blame America First


Jako v jedné slavné řeči od Jeane Kirkpatrick, vždy existuje dostatek pisálků, kteří si rádi ukáží prstem na světového policajta. Přestože favoritem disciplíny je Noam Chomsky, najdou se i další. Jelikož dva formální přispěvatelé tohoto blogu jeden takový příspěvek na Fb doporučili, napíšu krátce, co se mi tam nezdá.


Jedná se o Zaútočí al-Amerikajda na Sýrii? od Jana Schneidera. Autor tvrdí, že by se Česko mělo postavit mocným a odmínout fantazii USA o chemickém útoku v Sýrii, což je jistě podvrh. Chemické zbraně totiž použili rebelové. Prý by se mělo říct nahlas, že USA teď vlastně spolupracují s teroristy, a že podle mezinárodního práva by se na Sýrii útočit nemělo.

Schneiderovy argumenty:
1) Syrský režim chemické zbraně nepoužil
Prý proto, že poblíž byly inspektoři OSN (takže by se na to přišlo), a proto, že rebelové jsou v zoufalé situaci, takže chtěli použitím chemických zbraní vyprovokovat zahraniční intervenci. Záleží Assadovi na inspektorech? Nevím. Jsou rebelové v zoufalé situaci? Kde? V celé Sýrii? Nebo jen u Damašku, kde k použití chemikálií došlo? Nevíme. Autor sice zmiňuje tajemné “zpravodajské zdroje”, ale necituje ani neodkazuje…

2) Američané chtějí chaos
Na zdroje svých tvrzení o situaci v Sýrii sice neodkazuje, ale cituje amerického paranoidního politologa, který tvrdí, že Američané vlastně chtějí mít Blízký východ v chaosu, aby ho mohli lépe ovládat. A do toho zapadá i snaha na Sýrii teď zaútočit...

3) Je to protiprávní
No, ano, Schneider sice tvrdí, že to není po právu, což je ale jaksi velmi jednoduché tvrzení. Proč protiprávní? A co kogentní normy mezinárodního práva? A co zákaz použití chemických zbraní? A co humanitární intervence? To jsou složité věci, kterými se Schneider jaksi nehodlá zabývat.

Takže, z mého pohledu, jednoduchý textík napsaný za hodinku. Ale proč ho doporučovat? Nevím.

P.S.:
- Zde argumentace britské vlády ohledně humanitární intervence.
- Zde argumentace americké vlády o indiciích ohledně použití chemických zbraní režimem.

P.P.S.:
Schneider tvrdí: "Přitom podle ruského ministerstva zahraničí sekretariát OSN již obdržel důkazy o provedení dubnového chemického útoku – syrskou protivládní opozicí..." Má na mysli vyjádření Del Ponte? Tak ať cituje, tedy "rozhovory s uprchlíky" a "silné podezření", a ne "důkazy".

Právníci k Sýrii

Internetový prostor docela pochopitelně zaplavily hektolitry komentářů k případné intervenci do Sýrie v reakci na podezření z použití chemických zbraní ze strany Assadova režimu. Přijde mi, že velká většina právníků je proti americkému/spojeneckému zásahu, pokud by nebyl odsouhlasen Radou bezpečnosti (což by s největší pravděpodobností nebyl). Jeden ze zajímavějších kousků předvedl Ian Hurd, který přiznává, že zásah v Sýrii je ilegální, nicméně k němu i přesto ponouká. Namátkou Mike Dorf, Jack L. Goldsmith, Oona Hathaway a Scott Shapiro, ti všichni skládají argumenty proti. Nejdál zašel obvykle příčetný William Schabas, podle nějž by intervence v Sýrii představovala zločin agrese. Zásadnější veřejný pokus, jak ospravedlnit ozbrojený zásah, předvedl britský ministr zahraničí William Hague, ještě než mu vystavil stopku vlastní parlament. 
Docela dost článků se zabývalo (ne)podobností případu Sýrie s Kosovem, tedy příkladem "illegal, but legitimate" intervence - shrnutí na webu Financial Times, Ted G. Carpenter na National Interest, Elias Groll na Foreign Policy. Americké právníky zajímá otázka, jak je to s odsouhlasením intervence Kongresem (Obamovi se podle dnešních zpráv zjevně bez souhlasu kongresmanů do nějakého dobrodružství moc nechce). 
Pro ty, které problematika z pohledu mezinárodního práva opravdu zajímá, doporučuji sledovat blogy Opinio Juris a EJIL Talk!, kde respektovaní autoři diskutují své názory. 
Z dalších zajímavých příspěvků lze vybrat příspěvek Michaela Weisse na Foreign Affairs How to Oust Assad; na stejném místě příspěvek Jonathana Mercera o tom, že důležitost reputace se přeceňuje (a jít do války kvůli ní je nesmysl); pokec o všem možném okolo Sýrie s odborníky ze Stanfordu; autoři ECFR vypočítávají osm věcí, které před intervencí zvážit. Charli Carpenter se ptá, proč je použití bojového plynu o tolik horší, než zápalné bomby, po nichž v syrských ulicích zůstala ohořelá těla, a které přitom tak silnou reakci nevyvolaly. 
A co od případné ozbrojené intervence očekávat? Nedávný výzkum (D. Peksen) ukázal, že intervence většinou zlepšení lidskoprávní situace nepřináší. 

čtvrtek 29. srpna 2013

Návštěva na místě zla: Amna Suraka, Sulejmánie, Irák

V rámci letního roadtripu jsme kromě východního Turecka zařadili do itineráře po ověření bezpečnostní situace a vstupních podmínek také Irák, konkrétně jeho kurdskou část. Mezi největší taháky severního Iráku patří bezpochyby syrové muzeum genocidy zvané Amna Suraka ve městě Sulejmánie (Sulaymaniyah). Komplex nás mile překvapil tolerantními zřízenci, neboť jsme k rudým budovám, které stojí za kurdský názvem Amna Suraka (Rudá ostraha), přijeli ještě před oficiální otevírací dobou, ale přesto jsme byli vpuštěni dovnitř. Muzeum patří mezi ta místa se stísněnou atmosférou, kde okamžitě pocítíte, že se tu stalo něco strašného. Nikdo nemluví nahlas, nikdo se nesměje, budovy jsou ponechány ve stavu, v jakém je na začátku 90. let vyrvala ze Saddámových rukou kurdská pešmerga (kurdská domobrana), tedy prostřílené, ohořelé a často bez oken. Místní hlídači vás nikterak neomezují, můžete se procházet, kde se vám zachce, a zakoušet atmosféru místa, kde docházelo k brutálnímu zacházení s kurdskými vězni. Na místě jsou dokonce ponechány i tanky, bojová vozidla a těžší zbraně, které tu „poztrácela“ prchající irácká armáda. Vedle prohlídky cel s pohozenými dekami a skulpturami znázorňujícími mučící praktiky můžete shlédnout i výstavu fotek a film z tzv. kurdského exodu. Mezi silné zážitky patří návštěva Sálu zrcadel, padesát metrů dlouhé úzké chodby, vyzdobené 182 tisíci střepy zrcadel, z nichž každý symbolizuje jednu oběť Saddámovy protikurdské operace Anfal. Vše tlumeným světlem osvěcuje zhruba 4500 žárovek, připomínajících počet zničených kurdských vesnic. 
Číst dále můžete číst zde nebo zde.

úterý 27. srpna 2013

Proč Spojeným státům vadí chemické zbraně?

Dvě bývalá velká jména z politiky oprašují klávesnice a přispívají svými názory ke kulometné palbě názorů na situaci v Sýrii, Egyptě či šířeji na Blízkém východě: Tony Blair a Joschka Fischer. Z děkanky na Princetonu do Obamovy administrativy a zpět na Princeton - Anne-Marie Slaughter o blízkovýchodní naději. A do kvarteta krátkých článků přidávám akademika Erika Voetena z Georgetownu, který jinak píše zajímavé věci o mezinárodních soudech. Voeten si klade otázku: Why are Chemical Weapons a Red Line? - tedy, proč zrovna chemické zbraně dokáží USA vydráždit k bezprostředním úvahám o ozbrojeném zásahu, zvláště když konvenčními cestami zemřelo již v Sýrii mnohem více lidí? Pro Spojené státy je použití chemických zbraní tabu a je v jejich zájmu, aby to tak zůstalo. Nepotrestané použití představuje nebezpečný precedent. Chemické zbraně, stejně jako jed, jsou považovány za zbraně slabých, kteří jimi mohou ublížit i silným. I menší množství chemických zbraní může silným napáchat hodně škod, navíc existuje riziko jejich přesunu do rukou větších šílenců než těch, co jimi disponují dnes. Je tedy zjevně proti vůli mocností, aby se chemické útoky staly běžnou součástí vojenských operací.
Na závěr jeden sladkokyselý odkaz: krásné fotky smutné události.

pondělí 26. srpna 2013

Tip na zajímavé čtení - rozhovor s Ivem Pospíšilem

Generální sekretář Ústavního soudu a Law and Politics kolega z kurzů na FSS Ivo Pospíšil ve velmi vydařeném povídání pro Muni.cz s přiléhavým nadpisem - Politické strany už nejsou schopné tvořit elity.
Jako ochutnávku dodávám závěrečné popíchnutí do vlastních řad:
"Z akademické sféry by tedy podle vás mělo vzejít nějaké nové promyšlení uspořádání společnosti nebo politického systému?
Celostní věda je dnes už nonsens. Že někdo jako Kant vymyslí filozofii od ontologie až po etiku, je pasé. Ale v té své dílčí odbornosti by si lidé měli být vědomi určitých přesahů a nemít klapky na očích. V brněnské politologii se hodně pěstovala tranzitologie. Zkoumalo se, jakými zákonitostmi procházejí politické systémy, když přecházejí k demokracii. Nikdo si ale nepoložil otázku, kam to má vlastně směřovat. Co od té tranzice očekáváme? Rozumím tomu, že je tu riziko, že pak bude akademik nařčen z politického inženýrství. Ale když se nad tím zamyslíme, co jiného politologové jsou? Pokud to nedělají, pak nemají praktický přesah."

pátek 23. srpna 2013

IV. ročník Mezinárodní Masarykovy konference pro doktorandy

Blíží se IV. ročník Mezinárodní Masarykovy konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky 2013 (9.-13.12. 2013), nad jehož konáním převzalo záštitu Ministerstvo obchodu a průmyslu České republiky, Slovenské republiky a Polska a nově též Maďarska. Bližší informace včetně přihlášky jsou k dispozici na: http://www.mmk.econference.cz.

pondělí 19. srpna 2013

Čerstvý žebříček univerzit

Sledovaný žebříček Times Higher Education je venku a s ním opět pár překvapení a zklamání. V hitparádě univerzit řazených zejména dle výzkumného výkonu se stále velmi vysoko umisťují kalifornské státní univerzity, a to nejen Berkeley, ale i mnohé další destinace ze "zlatého státu" jako UCLA, San Diego či SF, což je vedle mnohem zazobanějších konkurentů tuze pěkný výkon. Jinak dle očekávání dominují USA, jimž sekunduje pouze Spojené království či Švýcarsko. Masaryčku bohužel v žebříčku stále nenacházíme, čest českého školství zachraňuje UK na 301. až 350. pozici.

Lisa Simpson: The Whistleblower

Trapný Snowden. Už v roce 2007 na praktiky NSA a odposlouchávání Američanů upozornila Lisa Simpson. Nikdo ji nevěnoval pozornost. Až teď se zjišťuje, že měla pravdu. NSA prochází pomocí fultextového vyhledávání a dalších nástrojů veškerou komunikaci Američanů se zahraničím.

pátek 16. srpna 2013

FPI Resources on the Crackdown in Egypt

Aktuální odkazy think-tanku Foreign Policy Institute na texty ohledně Egypta. Autory jsou v rámci americké politiky spíše pravicoví komentátoři.