To byla zpráva docenta Jana Holzera během jeho úterní přednášky„Porozumět politice v Rusku“ v rámci řízení ke jmenování profesorem v oboru politologie. Holzer vyjmenoval různé postupy, jak "rozumět" Rusku, od kremlologií přes studia stranického systému a odkázal na dlouhou řadu studií svého tématu. Centrálním sdělením bylo nejen zařazení současného režimu v Rusku, ale i hledání dalšího tématu výzkumu. Prof. Holzer se dále chce zabývat především opozicí v Rusku a tímto způsobem mu lépe "porozumět". Na konci své přednášky však řekl, že opozice v Rusku de facto neexistuje, ... Kreml spravuje jak "středovou", tak i "levicovou" a nově i "pravicovou" stranickou formaci v systému. Komunisté a Žirinovského "liberálové" nejsou silná opozice... Co tedy dál zkoumat, když opozice není? Není lepší se zaměřit na vnitřní opozici v rámci režimu a na různé mocenské skupiny? To byla moje otázka, nicméně se stejným dotazem mě předběhl doc. Mareš. Prof. Holzer otázku uznal, ale s tím, že zkoumat vnitřek režimu nelze ... příliš moc dojmů, dezinformací a nejasností. Nu, odpověď neuspokojivá, dle mého názoru. Uvidíme, jak se autor knih Politický systém Ruska: Hledání státu a Politické strany Ruska: Hledání identity s výzvou analyzovat "neexistující opozici" vyrovná.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Příspěvky
1 komentář:
Klasifikovat nějakou zemi jako autoritativní a pak hledat nebo zkoumat opozici ve stranickém systému asi z definice nepřinese valné výsledky.
Mě u zmínky o neexistenci opozice hned napadla cesta opačným směrem, tj. ne z úrovně stranického systému na úroveň režimních mocenských skupin, ale spíš na širší společenskou úroveň - disent, obchodní a občanské organizace, etnické a národní skupiny... jejich charakter, požadavky, i jejich síla (slabost) určitě o něčem vypovídá.
Okomentovat