Roman Chytilek: Konkláve

"Change vs. more of the same" nebo "The economy, stupid"?

V úterý večer se zavřou dveře Sixtinské kaple a začne shromáždění, provádějící jednu z nejdůležitějších voleb na naší zeměkouli. Ožije Zlatá urna, propichování volebních lístků jehlicí, šedý a bílý dým. Celá katolická církev se na pár dní zastaví v napětí, zpozorní ale i milovníci konspiračních teorií a volební vědci.

K tomu, jaký papež bude vybrán, totiž hodně přispěji volební pravidla. V počátečních kolech konkláve je potřebná ke zvolení dvoutřetinová většina všech volitelů. Zatímco Jan Pavel II. se domníval, že vůli Ducha Svatého od 34. kola volby vyjádří stejně dobře i nadpoloviční většina a doplnil v tomto smyslu v roce 1996 Papežskou ústavu, Benedikt XVI. svou reformou zavedl opět obvyklou dvoutřetinovou většinu ve všech kolech volby.

Obě tato volební pravidla se liší zcela diametrálně. Logika toho s nadpoloviční většinou je taková, že v momentě, kdy této většiny dosáhne (anebo se jí dokonce přiblíží) kterýkoliv z kandidátů v prvních kolech volby, měl by být víceméně okamžitě zvolen dvoutřetinovou většinou, protože jeho příznivcům by stačilo "sedět a čekat" až do 34. kola a poté svého kandidáta zvolit. Pobídky pro nerozhodnuté přidat se zavčas - dokud na nich záleží - k vítězům jsou pak zcela neodolatelné. Procedura, kterou se bude volit v úterý, je naopak docela rigidní, pokud si uvědomíme, že třetina volitelů může zablokovat jakéhokoliv budoucího papeže.

O smyslu Benediktovy reformy (nebo přesněji, zrušení reformy Jana Pavla II.) se vedou spory - podle jedné interpretace chtěl oslabit Římskou kurii, jejíž kandidáti si dobře vedou v prvních kolech a v následujících postupně propadají. Podle jiné chtěl naopak Římskou kurii, jejíž velikost se (i v souvislosti s tím, jaké kardinály Benedikt XVI. jmenoval) blíží právě jedné třetině, posílit a zajistit, že žádný papež nebude zvolen bez jejího srozumění.

Zkusme se na volbu podívat ještě z hlediska témat, která mají pro katolickou církev vysokou důležitost. Dokáží se dnes dvě třetiny kardinálů shodnout v osobě nového papeže na tom, zda a jakým směrem by se měla církev změnit? Domnívám se, že ne. Dokáží se dnes dvě třetiny kardinálů v osobě nového papeže shodnout na tom, že církev potřebuje více manažerský přístup a ozdravění financí Vatikánské banky? Domnívám se, že ano.

Dovolím si proto dva tipy: nového papeže budeme mít ne dříve než ve čtvrtek a bude to spíše Scola, Bertone nebo Scherer než Turkson, Schönborn či Maradiaga. Jak odpoví na důležitou otázku svých kolegů Quo nomine vis vocari?, tipovat nebudu.

PhDr. Roman Chytilek, Ph.D. je odborný asistent na katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde je garantem magisterské specializace Volební studia a politický marketing.