Perličky z parlamentní debaty k "irské výjimce"

Před časem jsem tu slíbil, že se podělím o pár krásných vět z parlamentní debaty k "irské výjimce". Zde tedy perly vypálené z úst našich politických hrdinů.

Ministr Zaorálek v PS, květen 2014, trochu evokující odposlechy Ivánku, kamaráde: "Já bych chtěl říci, že tehdy za Českou republiku s tím souhlasil tehdejší premiér Mirek Topolánek, který tehdy za Českou republiku řekl, že Česká republika schvaluje tady tuto výjimku, tento dodatek pro irské referendum, pro irskou podobu Lisabonské smlouvy, a na základě toho tedy to bylo hlasováno v Irsku a dopadlo to úspěšně a Irové přijali Lisabonskou smlouvu."

Senátor Dryml, srpen 2014: "Tady se dozvídáme závažnou věc, že už jsme jednou hlasovali o této materii a teď ji tady máme opět a znova. Dokonce jsme tady slyšeli i nebezpečí. Mě vůbec neuspokojuje to, že Komise pověří předsedu Senátu, aby dojednal něco s Poslaneckou sněmovnou až v příštím období. Vážení, my si tady říkáme, že jsme Senát, že jsme nějaká právní pojistka a tady se dělá takové právní harakiri? Já bych chtěl slyšet vaším prostřednictvím, pane předsedo, od pana kolegy Dienstbiera, který má na starosti legislativu, jak je to možné, že vláda neví, co sem posílá? (...) To, co tady říkal pan ministr, o co se snaží, aby ČR byla věrohodná, tak my tady říkáme pravý opak. Nebo možná tomu otevíráme nějaká vrátka. Proto já říkám, proč to děláme? Tady jsme slyšeli, že i vláda i Komise tady říkala to samé. To znamená, proč tady najednou děláme něco proti tomuto, proti zdravému lidskému rozumu? Mně už to připadá, že jsme se tady všichni v tom Senátě zbláznili. Nebo na vás působí ty volby tak? Nebo já už nevím proč."

Senátor Kubera zcela k věci...: "Já jsem před chvílí slyšel, že kdybychom snad chtěli v té smlouvě něco změnit, tak by to mohl být problém. Ale v mezinárodní smlouvě... Já si vzpomínám, když jsme v ÚPV projednávali smlouvu s Německem, kde bylo Teplit-Schönau napsáno, a já jsem velmi protestoval, že soudruzi z NSR zřejmě jaksi ještě nepochopili, že už jsme někde jinde, tak jsem trval na tom, že to tam nebude napsáno. Byl jsem tehdy upozorněn, že to v žádném případě nejde, že by to muselo vyvolat nové jednání s německou stranou o mezinárodní smlouvě."

Cyber Grand Challenge

Někde možná rostou obavy z AI (viz Hawking, Musk), ale na druhé straně se zdá, že roste i ochota lidí akceptovat roboty nebo alespoň akceptovat možnost budoucích výhod automatizované (či autonomní) technologie. Roste ale i schopnost robotů… V této souvislosti probíhá zajímavá debata nad preventivním zákazem vojenských robotů (tedy zcela autonomních zbraňových systémů), kterou vedou především lidskoprávní NGOs a akademici; a na téma se rokuje i v OSN.

Debata se samozřejmě soustřeďuje na roboty s kinetickou schopností útoku, tedy např. autonomní drony. Ale co obrana? A co kyberprostor?

Např. SONY hack ukázal, že kybernetické útoky budou velký problém. Ostatně v mediální mlze poměrně uvízla informace, že úspěšné kybernetické útoky s kinetickým (!) efektem probíhají už řadu let. Nedávno se objevila informace o kybernetickém útoku s kinetickým efektem z roku 2008, další příklad je z Íránu (stuxnet) a další třeba letošní info o útoku z Německa na nejmenovanou ocelárnu. Kyberválka jako taková probíhala řadu let v Iráku, kde NSA de facto kontrolovala celou iráckou mobilní síť a mohla si číst SMSky teroristů a dokonce jim posílat vymyšlené zprávy (např. "sejdeme se za hodinu na rohu Saddámovy ulice"). Další problém je nastávající doba "internetu věcí", aneb auto připojené na internet… Kdo první hackne auto, které následně někoho nabourá? 

Podle některých názorů je v zásadě nevyhnutelné, aby obrana před útoky hackerů získala podobu autonomního defenzivního systému, který bude sám rozhodovat, jak systém bránit proti vetřelcům.  Tímto směrem jdou jak úvahy teoretiků, tak i samotný vývoj. Ostatně už existuje i jedna soutěž autonomních obranných systémů pro kyberprostor - organizuje ji americké ministerstvo obrany, resp. jeho futuristická součást, agentura DARPA. Je to Cyber Grand Challenge.

Lze tedy preventivně zakázat všechny autonomní zbraňové systémy? Lze je zakázat selektivně? Co na to mezinárodní humanitární právo? A co Hawkingovy obavy? Lze zajistit, aby se nějaký komplexní defenzivní systém nestal vsutku autonomním a nezačal se sám sebe ptát, jestli ho ti lidi nakonec trochu neotravují? … Skynet.

MITT

Mitt zřejmě začíná rozjíždět svoji štábní mašinu, a zdá se, že to je serióznější, než to vypadalo před pár dny.

Mitt Romney is moving quickly to reassemble his national political network, calling former aides, donors and other supporters over the weekend and on Monday in a concerted push to signal his seriousness about possibly launching a 2016 presidential campaign.

Romney’s message, as he told one senior Republican, was that he “almost certainly will” make what would be his third bid for the White House. 

Nuž, boj o sponzory s Bushem bude asi tuhý. 

Mezitím vyšel na Netflixu dokument o Mittovi. Pro zžíravou kritiku Mitta (spíše než dokumentu) viz zde.

Romney vs. Bush: Republikánské primárky začaly

Jak jsem psal před měsícem, Jeb Bush se měl o své kandidatuře rozhodnout do konce roku. A zřejmě se rozhodování posunulo spíš k odpovědi "ANO". Odstoupil z nějterých byznysových aktivit a nadací a začal rozjíždět předvolební politickou mašinu. Jak?

Objevil se například jeden "spinningový" tah - mezi reportéry se dostala informace, že Bush plánuje v 1. čtvrtletí 2015 vybrat na kampaň 100 mil. USD. Je to nesmyslně vysoký cíl, nikomu před tím se to nepodařilo, a to ani rekordmanu, jakým byl George W. 

Jeb Bush's spokeswoman, Kristy Campbell, talked to the Post's Matea Gold and Tom Hamburger. "Some very passionate GOP finance leaders who are supporting Governor Bush's political efforts offered up that number, and we are very flattered but our actual, more pragmatic fundraising goals are far more modest," Campbell said.

Je to tedy buď roztomilá epizodka a nebo se Jeb snaží ukázat ostatním kandidátům a sponzorům, že nemá moc cenu se zabývat hledáním jiného kandidáta republikánského establišmentu. Ten nejsilnější už zde přeci je!

Jenže tak lehké to nebude. Před pár dny totiž na schůzce s asi 30ti republikánskými sponzory Mitt Romney, jiný představitel establišmentu GOP, prohlásil, že nakonec vlastně také zvažuje svoji (už 3.) kandidaturu. Přítomní sponzoři to samozřejmě hned vyhlášili v médiích.

A proč tak najednou? Vždyť ještě nedávno svoji kandidaturu na 100 % vylučoval… Podle jedné logické úvahy se prostě snaží dát více času sobě a ostatním "establishment" kandidátům Republikánů, aby se rozhodli o kandidatuře a začali s tím něco dělat.

Není totiž úplně jednoduché se rozhodnout kandidovat a začít na kandidatuře pracovat - jednak z osobního pohledu, ale i z právního o finančního.

"It's a period that allows [candidates] the comfort of spending time out of the spotlight to gather information they need before making this important decision," Krumholz explained. That includes raising money for things like polling, staffing, research and travel without having to report who made the contribution. At least not until they announce their candidacy — if they do. If the maybe-candidate chooses to run, any contributions need to be reported.

Mitt Romney tak svým "spinem" koupil čas sobě a ostatním možným kandidátům, než se váha peněz a přízně nebezpečně převalí na stranu Bushe. Svým rozhodnutím Romney "zablokoval" poměrně dost peněz sponzorů z východního pobřeží USA, kteří se okolo něj točí. Ti čekají na to, jak se Romney rozhodne, a de facto tak pozastavili celý proces výběru kandidáta GOP.

Proč to Romney dělá? Jen kvůli sobě? Těžko říct. Romney se loni poměrně silně (neveřejně) vymezil vůči Bushovi. Prý problémy Romneyho s vazbami na finanční svět, které v kampani využil Obama ("být bohatý je špatně"), čekají také Bushe s jeho vazbami na banku Barclays.

[Romney] has said, among other things, that Jeb Bush, the former Florida governor, would run into problems because of his business dealings, his work with the investment banks Lehman Brothers and Barclays, and his private equity investments. 

“You saw what they did to me with Bain [Capital],” he has said, referring to the devastating attacks that his Republican rivals and President Barack Obama’s team launched against him for his time in private equity, according to three sources familiar with the line. “What do you think they’ll do to [Bush] over Barclays?”

Nuž, primárky Republikánů začaly.

Jaké město v USA ladí s vaším ideologickým směřováním?

Chris Warshaw z MIT a Chris Tausanovitch z UCLA seřadili velká americká města (nad 250 tisíc obyvatel) na škále od nejliberálnějších po nejkonzervativnější. Jejich článek, který vychází v American Political Science Review, najdete tu, uživatelsky příjemné znázornění, jež zde reprodukuji, pochází z The Economist.