Marek Čejka zásadně kritizoval izraelský postoj vůči Palestincům, dle kterého jsou prý jejich životy považovány za méně cenné ve srovnání s těmi izraelskými. Toto klasické a přirozené vymezení „My“ vůči „Ono“ – princip, který mnohé společnosti drží pohromadě, však mnoho neříká o možném řešení konfliktu. Pozitivnější pohled Izraelců na Palestince spor obou stran dle mého nevyřeší. Jaké je politické řešení současné krize, alespoň ve střednědobém horizontu? Platí Luttwakovo „Give War a Chance“ s tím, že nejasné kompromisní řešení konflikt pouze „zakonzervuje“, aby se o pár let později rozhořel znovu a více? Radikální Krauthammer by asi souhlasil:
Such a deal would buy Israel maybe a couple of years. After which, Round Two -- with Hamas rockets by then killing civilians in Tel Aviv, making Ben-Gurion airport unusable and reaching Israel's nuclear reactor in Dimona.
A nebo je možné říci, že podobné vojenské řešení je kontraproduktivní a naopak extremisty posiluje? Existuje pouze politické řešení sporu za dohledu velmocí?
Pokud tedy docházíme k základu možného dalšího uspořádání, je ještě vůbec udržitelné „two-state solution“, tedy dva samostatné státy – Izraelský a Palestinský? Například John Bolton navrhuje „three-state solution“, tedy přičlenění Gazy k Egyptu a Západního břehu k Jordánsku. To by však tyto státy musely být ochotné si tento „horký brambor“ nechat předat do rukou… Asi těžko, že? Prozatím tedy zbývá jen střední cesta – konec vojenského zásahu Izraele, neúčinné mezinárodní pozorovatelské síly a za několik let „druhé kolo“.
Příspěvky
