50 Cent Army

V létě vyšla na Harvardu zpráva o čínské armádě online trollů, resp. armádě vládních online propagandistů, kterých se odhaduje na 500 tisíc až 2 miliony. Zajímavá je jejich základní taktika - na rozdíl od ruské (pokud tomu správně rozumím) totiž používají pouze pozitivní komentáře (např. na sociálních sítích), například na oslavu státních svátků nebo přehlušení nepříjemných událostí. Neargumentují, nezapojují se do debat.

"The Chinese government has long been suspected of hiring as many as 2,000,000 people to surreptitiously insert huge numbers of pseudonymous and other deceptive writings into the stream of real social media posts, as if they were the genuine opinions of ordinary people. Many academics, and most journalists and activists, claim that these so-called “50c party” posts vociferously argue for the government’s side in political and policy debates. As we show, this is also true of the vast majority of posts openly accused on social media of being 50c. Yet, almost no systematic empirical evidence exists for this claim, or, more importantly, for the Chinese regime’s strategic objective in pursuing this activity. In the first large scale empirical analysis of this operation, we show how to identify the secretive authors of these posts, the posts written by them, and their content. We estimate that the government fabricates and posts about 448 million social media comments a year. In contrast to prior claims, we show that the Chinese regime’s strategy is to avoid arguing with skeptics of the party and the government, and to not even discuss controversial issues. We show that the goal of this massive secretive operation is instead to distract the public and change the subject, as most of the these posts involve cheerleading for China, the revolutionary history of the Communist Party, or other symbols of the regime. We discuss how these results fit with what is known about the Chinese censorship program,andsuggesthowtheymaychangeourbroadertheoreticalunderstandingof “common knowledge” and information control in authoritarian regimes."

Citizenfour

Laura Poitras, dokumentaristka a jedna z novinářů, kterým Edward Snowden poskytl tajné dokumenty americké vlády, natočila dokument o Snowdenovi nazvaný Citizenfour. Ten byl minulý týden promítán na NYFF. Portrét Poitras z New Yokkeru je zde.

Mimochodem, vztah Poitras a Snowdena není zajímavý jen z pohledu národní bezpečnosti atd., ale i z pohledu fungování západních/globálních novinářů v této aféře. Poitras od Snowdena dostávala tajné dokumenty, psala o Snowdenových dokumentech a o celé aféře NSA jako freelancer pro NYT (a další noviny), přičemž si přinesla své dokumenty a za své články samozřejmě dostala zaplaceno. Poitras tak byla zároveň předmětem článků ohledně Snowdena, byla také zdrojem informací použitých v článcích a také byla reportérem/novinářem, který o celé záležitosti psal.

Není proto divu, že tento poněkud netradiční způsob označil šéf NSA za "prodej národněbezpečnostních dokumentů", když NYT, které prý za informace nikdy neplatí, platily Poitras za její články. Nuž, na druhou stranu není divu, že novináři tuto interpretaci považovali za skandální.

K tématu viz video z NYU event. Ohledně Poitras (i když není jmenovaná) hlavně Benjamin Wittes (asi 40. až 45. minuta).

Rozhovor s Edwardem Snowdenem

Online rozhovor vedla Jane Mayer z časopisu New Yorker.

Evropský internet?

Tak po řadě měsíců asi první politicky opravdu zásadní zpráva, která se týká Snowdengate. Ani pochybné soukromí emailů, ani reformy v USA, ani naštvání Brazílie ohledně sledování atd., ale zpráva Merkelové, že bude uvažovat o částečném osamostatnění datových přenosů v rámci EU. Tedy omezení nutnosti přeposílání evropských emailů přes servery v USA? Nebo co by to znamenalo? Tak obecně to je asi ok, ale bacha na nějaká hrrr rozhodnutí. Nebo Evropa ze sledování internetu ze strany NSA nijak neprofitovala?