Není blogspot jako blogpsot

Omylem jsem se přehmátl a vyťukal místo obvyklého politicamundi.blogspot.com nepatrně pozměněné politicamundi.blogpsot.com a co se mně nestalo? Vyzkoušet můžete sami...

Srbsko dostalo šanci na „morální uspokojení“

Valné shromáždění OSN schválilo 8.10.2008 žádost Srbská, aby Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) přezkoumal legitimitu jednostranného vyhlášení kosovské nezávislosti.

Zajímavé bude nejen právní odůvodnění jednoho či druhého verdiktu, ale hlavně chování těch států, které uznaly nezávislost Kosova, v případě, že ICJ rozhodne ve prospěch Srbska. Přestože je rozhodnutí ICJ pro státy nezávazné, jedná se hlavně o silný morální argument. Bojím se ovšem, že je v dnešní Evropě, to snad jediné, co Srbsku zůstalo: morální uspokojení, že je pravda na jeho straně. A poté znechucení nad tím, že do EU musí vstoupit, jestli si přeje lepší budoucnost. Peníze budou jediným motivem a „identifikačním prvkem“ pro vstup do evropské rodiny. Smutný závěr od kdysi vznešeného idealistického projektu. Koneckonců, není to snad to hlavní, co jsme si všichni pokládali za otázku při vstupu do Unie: „Co z toho budeme mít“? Z pohledu Srbska se jedná o docela drsnou přípravu. V každém případě, bude dobrým členem.

Neblahý vliv pražského ovzduší

Asi to bude první čistě sportovní příspěvek na Politica Mundi, ale rozhovor se sparťanským šéfem Danielem Křetínským mě nadchnul natolik, že se o pár vybraných perliček musím podělit. Absolvent brněnských práv zřejmě příliš přičichnul slávě velkého světa. Na rozjezd:

"(...) české prostředí nedokáže připravit trenéra na práci ve Spartě."

"V principu jeho způsob hry nebyl nesmyslný." (o Grigovi)

"Musím říct, že Michal Bílek tu roli zvládal v zásadě dobře. (...) On si připravil koncepci, s kterou jsme já i prezident Chovanec až na drobnosti souhlasili. Když ji naplňoval, byl velmi úspěšný."

"Když jednou prohrajete, tak je to na hranici národní tragédie. Když podruhé, vzniká panika. "

"První neúspěchy nastartují spirálu, která trenéra zničí. Sice má dál pravomoce, ale už svou práci nedělá dobře. Dělá taktické chyby a to pak dál nejde."

Když si rozhovor přečtete, tak asi také s uznalým pokýváním hlavou pronesete, že od tohoto borce, čtyřnásobného mistra světa, co vytáhnul Hulín do Ligy mistrů a ve finále rozstřílel Real Madrid, se má Trapattoni co naučit!

NATO proti pirátům

Po nových akcích somálských pirátů se NATO zapojí do dalšího krizového regionu mimo své tradiční působiště. Tedy, "out of area or out of business."

Zatuchlý svěží vánek

V posledních měsících se česká politická scéna otřásá různými více či méně bizarními skandálky, přičemž hlavní roli v nich hraje největší vládní strana – ODS. Po měsících, kdy jsme byli zvyklí na to, že nejproblematičtější vládní figurkou je lidovecký vožď Jiří Čunek, se karta obrátila a na mediálním pranýři se ocitli poslanci ODS Vlastimil Tlustý a Jan Morava a následně pak i Ivan Langer.
Skandál byl odstartován aférou mladého poslance ze středních Čech Jana Moravy, a to těsně před sjezdem malé, ale mimořádně drzé vládní strany – Strany zelených. Pikantní to bylo v tom, že horlivý poslančík se holedbal, že jeho stranickým úkolem je „obhospodařovat“ poslankyni zelených Olgu Zubovou, která často hlasuje jinak, než by Topolánkova tlupa chtěla. Ačkoliv já osobně se nemohu zbavit dojmu, že mu spíše šlo o to ohromit (a jak se říká sbalit) Zubové sličnou dcerunku, rozpoutal politický skandál, který ho stál pomyslný vaz a zuřivému reportérovi Jankovi Kroupovi z planety Nova přinesl chvíle slávy.
Topolánek se tvářil otřeseně a ačkoliv jeho milec Dalík, který se na rozdíl od Moravy v politickém polosvětě umí pohybovat mnohem ladněji, Kroupovi na špek neskočil a Topolánek se tak mohl chlubit tím, že jeho okolí je čisté, stejně mu to připravilo horké chvíle.
Na sjezd zelených vtrhl jako velká voda, Zubovou odbyl pugétem a začal emocionální projev, v němž apeloval na všechny slušné lidi, aby mu pomohli vyčistit ten Aguiášův chlév.
Dozvěděv se obsah jeho projevu, propukl jsem v ryčný smích, protože mi okamžitě naskočila celá řada asociací. Jak můžu věřit chlapovi, který si neumí uklidit ani po sobě? Jak chce takový bordelář čistit nějaký chlév. Zasvinil českou politiku praktikami svého eunucha Dalíka, neštítí se paktů s komunistickým papalášem, mafiánským kámošem a lobbistou kremelského Lukoilu Šloufem. Blbnul veřejnosti hlavu s billboardy se spokojenou rodinkou, když už v té době čile praktikoval mimomanželský poměr a pak, vrchol to konservatismu, s milenkou povil dítě a žije s ní na hromádce. Jak můžu takovému chlapovi věřit? Vykřikuje protiruská hesla a přitom jde na ruku proruskému lobbistovi?
Ale řekl jsem si, co když..třeba to přece jen myslí dobře, třeba už mu došly nervy s tím českým politickým smrádkem a nadto jsem si říkal – politik čelí tolika tlakům a atakům, že jej nemůžu soudit podle každého kamaráda.
Jenže neuběhlo ani pár dní a krom Kmenta, asi žárlící na Kroupovu slávu, přišel také se svou trochou do mlýna a „vymlel“ 8 let staré odposlechy, z nichž vyplynulo, že ministr vnitra Ivan Langer se čile stýkal s lidmi, kteří se až příliš čile stýkali s kmotrem české verze mafie Fandou Mrázkem. To, že se jedná o skandál, který by v civilizovaném politické kultuře sestřelil každého ministra, notabene ministra vnitra, o tom netřeba spekulovat. A to i v případě, že by skutečně Langer mluvil pravdu, že vše se dělo nevědomky a to, co vědomky, tak z pouhého patriotismu. Po Langerovi špína stéká jako olej po teflonu. není to nic překvapivého pro toho, kdo českou politiku sleduje dlouhodobě. Langer byl vždy z těch, kterým veksl koukal z očí. Ale k čemu byl tento skandál také dobrý? Ukázal, že Topolánek má o čištění toho chléva velmi podivné představy, respektive nechce být v uklízení důsledný. Nechce uklízet po sobě a nechce uklidit ani po Langerovi! Ivanovi přece věří! Takže by rád uklidil jen po Tlustém, který mu už dlouho celkem bolestivě okopává kotníky (ne, že by po Téčku nebylo co uklízet!) a po mladém Moravovi, což ho nic nestojí (mladík nemá žádný vliv) a i zde je ten úklid takový nijaký.
Druhdy svěží vánek Topolánek hodně zatuchl a už spíše ovzduší kazí. Kdysi (po mne aspoň) naděje konzervativně liberální politiky zkarikovala do podoby vzteklého macha a já osobně mu nevěřím už nic. Jediným důvodem, proč chci, aby dovládl, je prosazení protiraketové základny USA na našem území. Pokud nedokáže ani to, nezaslouží si opravdu nic jiného než smetiště dějin.

Rozdíl mezi jedním a dvěma slovy:)

Dnes opět trošku nevážně:) Následující historka pochází z úst jednoho lorda, který nedávno navštívil Prahu a dokazuje, že i ve vysoké politice se člověk může někdy pořádně pobavit.

Někdy v polovině 90. let navštívil ruský prezident Jelcin Londýn a po ukončení jednání na Downing Street se pořádala tisková konference. Po několika úspěšně zodpovězených dotazech zazněla z řad novinářů otázka, zda by ruský samoděržavec mohl jedním slůvkem zhodnotit stav ruského hospodářství. Jelcin po chvíli váhání pokrčí rameny a suše odvětí "Good".

Zaskočený novinář nečekal, že se bude báťuška Jelcin tak držet zadání a zdvořile požádal, zda by tedy nemohl odpověď aspoň trošičku rozvést a popsat stav ekonomiky alespoň dvěma slovy. "Dvěma slovy?," otázal se Jelcin. Po přitakání tazatele se pak hluboce zamyslel a odpověděl "Not good." Inu, i takový může být rozdíl mezi jedním a dvěma slovy:)

Pozvánka na promítání fotek z expedice do Íránu

Čtvrtek 9. října t.r., 17.00, Dietriechsteinský palác, 1. patro

Když už jsme u McCaina...

Sobotní Kavárna MF DNES přinesla pěknou úvahu od Chrise Pattena na téma McCain, žena s křupanskými názory a co demokraté s tím.

Svět nechce McCaina

Velice zajímavou anketu zveřejnil na svých stránkách populární týdeník The Economist. Na mapce světa můžete zaškrtnout svou zemi a pak volit amerického prezidenta. V Global Electoral College, jak se anketa jmenuje, vede Barack Obama, překvapivá je však drtivost vedení. Celosvětová mapa je temně modrá, výjimkou je poměrně vyrovnané Slovensko a Makedonie, která jako jediná volí McCaina.

Celosvětově je McCain v anketě nejúspěšnější v Latinské Americe, i tam však dosahuje pouze okolo 30% (nejvíce v Kolumbii - 39%). Naopak v Saudské Arábii je zatím 100% hlasů pro Obamu...

Na anketu se můžete podívat a svůj hlas vložit zde:

http://www.economist.com/vote2008/?sa_campaign=publisher/september/gec/

Kolumbijská guerilla a úniky dat

Díky elektronickým zařízením se kolumbijské vládě v poslední době daří sbírat stále více dílků mozaiky povstalecké skupiny FARC. Dříve tohoto roku se díky datům z notebooku potvrdily dlouho předpokládané velice úzké vazby mezi FARC a vládou Huga Cháveze v sousední Venezuele, zatím posledním úlovkem se stal USB klíč, který obsahuje data více než 9.000 rebelů činných v rámci tzv. Východní fronty, tedy nejsilnější části guerilly.

Tato data poukazují na dvě věci. FARC jsou pravděpodobně stále silnější, než se tušilo. V poslední době se hovořilo o tom, že mají maximálně 10.000 bojovníků (nejoptimističtější odhady pak mluvily o 6.000), ale vzhledem k počtu nalezených dat toto číslo bude vyšší.

V souborech se však nalezla data, která kolumbijskou vládu mohou i těšit, jelikož svědčí o tom, že FARC probíhají značnou vnitřní dezintegrací. V nedávné době bylo zastřeleno 113 lidí za různé prohřešky (o spartánské kázni a tvrdých trestech se vědělo již dříve), ale především více než 200 členů FARC bylo zastřeleno při pokusu o zběhnutí. Zdá se, že v poslední době se snaží řady guerilly opustit stále více jejích lidí. Mohl by to být počátek konce povstalců, kteří na kolumbijském území působí již přes 40 let.