Prvně jsem se ve většině komentářů dočetl, kterak pád vlády substantivně předsednictví až tak zásadně neovlivní, protože s ukončením činnosti EP a Komise klesne výrazně objem důležité agendy. To však zcela neplatí pro záležitosti zahraničně-politické, takže když jsem se v průběhu týdne letmo seznámil s chystaným programem, musím konstatovat, že plnohodnotné předsednictví mělo potenciál lecčeho pomoci dosáhnout. Co se totiž chystá? Summit EU - Rusko, summit EU - Čína v Praze, Evropská rada v Bruselu ohledně ratifikování Lisabonské smlouvy, summit Východního partnerství a možná i summity s Jižní Koreou, Pákistánem a údajně opět s USA. Tedy žádná nevinná jednání, ale naprosto vrcholná setkání, na nichž mohla ČR vzhledem ke své formálně silné pozici státu v čele EU sehrát jistou roli.
Padlé vládě se snad až překvapivě v zahraničně-politické agendě dařilo, Topolánek, Vondra a Schwarzenberg se snažili diskuzi moderovat, obrušovat hrany a hledat konsenzus, tedy aplikovali nekonfrontační způsob politiky, který je v EU ceněn. Namísto pragmatiků nás na důležitých summitech v květnu a červnu bude reprezentovat buď hardliner Klaus, případně neznámý Fischer a jeho ministr zahraničí. O neshodách padlé vlády a Klause ve vztahu k Rusku, EU i k jiným problémům se již napsalo mnoho, tehdy však Klausovo slovo zase tolik neznamenalo, nyní bude. Bohužel, prezidentovy názory bývají v evropském prostředí často klasifikovány jako exotické, čímž jeho formální pozice předsedy setkání může utrpět a ostatní strany jej nebudou vyhledávat jako první osobu pro asistenci v dosahování konsenzu, ale mohou mít tendenci jej obcházet, čímž samozřejmě ztrácíme nám automaticky funkcí předsednictví poskytnutý prostor k manévrování a vedení unijního škuneru námi preferovaným směrem.
Jinak řečeno - například k vyhlídkám druhého irského referenda k Lisabonu se Klaus pravděpodobně liší od ostatních představitelů členských zemí. Osobně se sice s VK na nevhodnosti opakování referenda v Irsku shodnu, ale cca 90 % prezidentů či premiérů má jiný názor. Co Klausovi zbude - buď stáhnout krovky a neaktivně strpět, že z Evropské rady vyjde závěr, se kterým nesouhlasí, nebo se aktivně snažit o dosažení svých preferencí, což je již předem odsouzeno k nezdaru. Ani jedna varianta není lákavá.
Resumé tohoto poněkud krkolomného elaborátu:
1) Nedomnívám se, že pád vlády ve věci předsednictví nic moc neovlivní - před předsednictvím je toho ještě dost a dost, a to hlavně na poli mezinárodní politiky.
2) Pád vlády je nejen pro obraz, ale i pro reálné možnosti ČR něco prosadit, věcí vysoce negativní.
4 komentáře:
Ostuda je to každopádně, ale nepropadal bych panice. Tedy z pohledu EU. Vždy jsou přítomni alternativní vyjednavači (Komise, velké země, země s intentívním zájmem), předsednictví vždy ani zahraničně-politické agendě tón neudává. Vzpomínám na Švédsko, které velmi flexibilně přepouštělo místo ve světle ramp tu Solanovi, tu Komisi.
Klause bych nechal být, je dobrý důkaz toho, jak se vypustí spekulace a tam pak žije vlastním životem (ruský agent, aktér pádu vlády atd.). Nikdo z našich slavných analytiků nic nedokázal, ale poté, co to přežvýkal Švehla v Respektu počínaje a třeba Holub na Aktuálně konče, jsou tyhle konspirační teorie brány téměř jako fakt. Navíc, opět jsem se přesvědčil, jak EU Klause potřebuje. Obrazně řečeno. Ve středu jsem byl na konferenci o EP v Olomouci, kde krom jiného vystupovala paní poslankyně Hybášková. Na mé dosti kritické akademické vystoupení k Evropskému parlamentu a používání termínu euroskepticismus reagovala otázkou, jak mohu být nezávislý akademik. Rozuměj, nepochlebuješ-li EU a neadoruješ-li, nemáš nárok...chceme takovou diskusi o stále političtější EU?
Petr K.
O Klausovi jako agentovi KGB dokonce něco naznačoval i slovutný Vladimír Vaďura! :) Já na teorie spiknutí věřím až v poslední instanci, proto myslím, že Klausovi motivaci jsou jiné a mají co do činění především s psychickými charakteristikami VK. Osobně jsem též zaz Klause v Unii rád, jen je opravdu (aspoň podle mých zkušeností) brán v zahraničí skutečně jako exot, za což si však do jisté míry může sám - jeho názory stran EU jsou optiky studenoválečnické, Klaus se prostě nedostal do reality současného světa, kde suverenita státu už není věci zcela prioritní a neporušitelnou. Bohužel, on skrze své již zastaralé paradigma interpretuje vše. Kdyby si trochu modernizoval argumentaci, přečetl A. Moravcsika, tak by to bylo přínosné. Osobně mi víc než Klaus vadí jeho arogantní neopodstatněně nadutí poradci.
Jenže to je stále stejná písnička: málokdy někoho zajímá, co opravdu řekl, argumentace končí v jeho případě "ad hominem" nikoliv "ad rem". Třeba při jeho posledním vystoupení v EP: kde jsi četl komentář k tomu, co řekl? A případnou fundovanou polemiku. Nikde. Veškeré zprávy končily nepokrytým pochrochtáváním nad tím, že část europoslanců bučela a šla do předsálí. Tím jakoby bylo vše řečeno.
Petr K.
Svého času psal, myslím, do Kavárny MF Dnes, případně do LN delší kus ke Klausovi Drulák a po něm i Vít Beneš. Jinak je samozřejmě chyba i na straně naší (akademie), že noviny nebombardujeme články k věci (které nám neotisknou, proto píšeme na blog :) ) s vyargumentovanou kritikou toho a toho názoru a představením alternativy. Česká média bohužel asi nemají prostředky, aby se tématu integrace do hloubky věnoval tým obeznámených zpravodajů, kteří by měli co říci. A jak jsem již řekl, tady vidím chybu nás, že tento deficit příliš nezmenšujeme.
Okomentovat