Nová pravidla Schengenu - válka mezi Evropským parlamentem a Radou?

Loňský vývoj schengenského prostoru, který vedl k rozkolu mezi Francií a Itálií a k dánskému přešlapování kolem  znovuzavedení hraničních kontrol vedl k debatám o novém nastavení schengenského systému. Návrhy, na základě kterých by mělo ke změnám dojít, vydala Komise již v září roku 2011 a samy o sobě se staly předmětem kontroverze, jelikož si v nich Komise osobovala větší roli, než členské státy předpokládaly. Nicméně tato kontroverze je drobností ve srovnání se spory, které se rozhořely mezi Radou a Evropským parlamentem po posledním zasedání Rady pro spravedlnost a vnitro minulý týden.

Jádrem sporu je role, kterou má hrát Europarlament při nastavování nového systému či některých jeho částí. Evropská komise, vědoma si výbušnosti svých představ, se snažila již při přípravě posunout právní základ návrhů tak, aby co do největší míry zapojila Evropský parlament, který je v oblasti justice a vnitra jejím častým spojencem. Rada se nicméně rozhodla se roli Evropského parlamentu v otázce schengenských evaluací omezit, a změnila tak právní základ návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis z článku 77 SFEU, který znamená spolurozhodovací pravomoc EP, na článkek 70 SFEU, u kterého je EP pouze konzultován.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a jednotlivé frakce EP se předháněly v ostrých postojích vůči Radě. Aliance liberálů a demokratů pro Evropu dokonce mluvila o "vyhlášení války Parlamentu Radou" Celá záležitost se pak dostala velmi rychle na pořad jednání Europarlamentu a projednávání si můžete  prohlédnout zde, což skutečně doporučuji. Zástupci jednotlivých frakcí se prakticky jednohlasně ostře ohrazují proti postupu Rady, přičemž členské státy viní z protievropského postupu, který degraduje pozici EP, který jde proti duchu Schengenu, který by měl sloužit lidu. Poukázali přitom na to, že Schengen sám je jedním z největších výdobytků evropské integrace. Odlišný názor představila prakticky jen Anthea McIntyre z Evropských konzervativců a reformistů, která vyjádřila sympatie k tomu, že si členské státy drží klíčovou část své suverenity a vyzvala, aby EP přistupoval k záležitosti s chladnou hlavou. Na důležitost bezpečnosti a toho, že EP nikterak nepřispěl k bezpečnosti v EU, pak upozornil nezařazený nizozemský poslanec Auke Zijlstra.

Rétorika europoslanců je jistě údernější než obvykle a politický rozpor je zjevný. Určitě jde o jednu z největších konfrontací od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Nicméně postup EP bude zajímavé sledovat v oblasti právní, jelikož lze očekávat, že EP si tuto "facku" nenechá líbit a bude se pravděpodobně bránit před Soudním dvorem EU. Jeho případný rozsudek bude velmi zajímavý, jelikož by mohl mít dalekosáhlé důsledky. Mohl by hodně napovědět o tom, jak má být Schengen chápán a ve svém důsledku vést i k výraznému posílení evropské roviny v oblasti hranic...