V minulém týdnu zesnula jedna z největších osobností současné Latinské Ameriky. Osobnost tak výrazná, že se jejímu úmrtí dostalo značného mediálního pokrytí i v ČR, kde se o dění v latinskoamerickém regionu běžně dovídáme jen zřídkavě. Jaká bude Venezuela a Latinská Amerika po Hugo Chávezovi?
Venezuela - pokračování Chávezovy linie?
V posledních necelých 15 letech Chávez změnil ve Venezuele hodně. Podařilo se mu odstranit vysoce zkorumpovaný režim dvou stran, které po dlouhou dobu ovládaly venezuelskou politiku a disponovaly obrovskými příjmy z ropy, které nevyužívaly k ekonomickému růstu země. A přes věškeré problémy, jako puč či pokus o odvolání, si sám výrazně upevnit moc v zemi.
Chávéz, který vyhlásil tzv. socialismus 21. století, přesměroval značnou část těchto příjmů směrem k chudé části populace, prostřednictvím tzv. misí. Ty byly zaměřeny na školství, zdravotnictví, bydlení pro chudé a spoustu dalších oblastí, nicméně dohromady tvořily poněkud špatně pasující mozaiku bez hlubší koordinace, což oslabovalo jejich dopad. Bez ohledu na to přinesla Chávezova vláda chudé části populace vzestup. V době jeho nástupu do úřadu byla pod hranicí chudoby polovina venezuelské populace, v současné chvíli je to již okolo pětiny. I to vysvětluje širokou podporu chudší části populace Chávezovi a jeho PSUV. Země jako taková je však stále daleko od prosperity, je prakticky závislá na ceně ropy na světových trzích, trpí vysokou inflací. Nedávno opět musela devalvovat svoji měnu.
O tom, zda bude Chávezem nastolená linie pokračovat, rozhodnou volby 14. dubna tohoto roku. Utká se v nich Chávezův zvolený korunní princ Nicolás Maduro a společných kandidát opozičních seskupení Henrique Capriles, který v loňských volbách prohrál s Chávezem o 11 procent. Bývalý autobusový řidič Maduro zcela jistě postrádá charisma a řečnické schopnosti Cháveze, nicméně čas v tomto případě hraje pro něj. volby se uskuteční stále relativně záhy po Chávezově skonu a dá se očekávat, že jejích výsledek bude stále ovlivněn emocionální vlnou. Jak uvedl jeden ze západních diplomatů, nebude to "souboj Capriles vs. Maduro, ale Capriles proti Chávezovu duchu". Pokud Maduro vyhraje, což výsledek čvtrtečního průzkumu, ve kterém vedl o 14 procent, naznačuje, znamenalo by to pravděpodobně dalších šest let pokračování linie jeho předchůdce. A to i v oblasti zahraniční politiky, kde si Chávez vytvořil svůj prstenec spřátelených režimů.
Caprilesova výhra by pochopitelně znamenala značný odklon od Chávezovy politiky, daleko více by se to však pravděpodobně projevovalo navenek. Zcela jistě by Venezuela byla blíže USA a odklonila by se od starých Chávezových přátel. Naopak směrem dovnitř se dá očekávat například silná sociální politika, sic odlišná od té Chávezovy. Caprilesovo případné vládnutí by se navíc určitě neobešlo bez problémů. Opozici sjednocuje pouze odpor k Chávezovi a jeho následovníkům, jinak tvoří soubor hodně nesourodých seskupení a nelze předpokládat větší konzistenci po vítězných volbách.
LatAm po Hugovi
Odchodem Cháveze ze scény se zcela jistě změní i politická mapa celé Latinské Ameriky. Zatímco značná část prezidentů v regionu smrti Cháveze skutečně želela, například v Brazílii mnoho důvodů pro slzy není. S Chávezem odpadl výrazný lídr, který tříštil síly regionální integrace UNASUR (například skrze svůj vlastní svazek ALBA), na které Brazílii velmi záleží. A který relativně méně výraznou Dilmu mnohdy zastiňoval. Na druhou stranu, nevyzpytatelný Chávez byl pouze jednou z mnoha překážek na cestě ke sjednocení regionu. S novým lídrem země určitě lépe vyjde i Kolumbie, ačkoliv se vztahy obou zemí v nedávné minulosti o něco zlepšily.
Zajímavé také bude, kdo se stane novým "antigringem", jak zmiňoval jeden z článků na českém webu. Latinská Amerika prochází procesem značné emancipace od vlivu Spojených států. Ten je v současné době pravděpodobně nejnižší v historii, což reflektují i autoři hovořící o tzv. post-hegemonické éře vztahů LatAm a USA. Chávez byl největším tlampačem skupiny států, která se proti USA vymezovala přímo. Maduro zcela jistě nebude v této póze tak přesvědčivý. A problémem je, že tuto skupinu povětšinou tvoří státy menšího politického a ekonomického významu než Venezuela, případně jejich vůdcům schází charisma. Fidel Castro je již v politickém důchodu. Pravděpodobně nejdůvěrychodněji by v roli antigringa působil bolivijský vůdce Evo Morales, ten však stojí v čele nejchudšího národa jižní Ameriky a navíc má dost problémů v domácí politice. Osobnostně a charismatem se pro roli hodí též Rafael Correa z Ekvádoru, který má značné zásoby ropy, v tomto případě se ale zase jedná o malý stát. Hledání nového "protiamerického" lídra tak bude zajímavé sledovat.
Závěrem
Činit v současné době predikce je poněkud předčasné. Výsledky průzkumů mohou být ovlivněny emocemi a favorité voleb se tak mohou měnit velmi rychle. Do voleb ostatně zbývá více než měsíc. Jisté je, že Venezuela, ani Latinská Amerika nebudou již bez Cháveze stejné. A skoro jisté je, že se Hugo Chávez po své smrti zařadí do pantheonu latinskoamerických levicových hrdinů a doplní v něm Che Guevaru či živoucí legendu a svůj vzor - Fidela Castra...
Jak na Politica Mundi před časem psali doc. Kříž a dr. Pospíšil, vyšel sborník o zkoumání ozbrojených konfliktů po konci studené války včetně řady příspěvků z hlediska mezinárodního práva a sociálních věd. Knihu můžete koupit zde.
Je tam třeba kapitola o mírových operacích OSN (Jana Urbanovská), o proměně mezinárodního práva (Ivo Pospíšil, Lukáš Hoder) nebo o mezinárodní trestní spravedlnosti (Ľubomír Majerčík)... a spousta dalších.
Příspěvky
