Krátké vzpomínky na Irák

V nedávné době jsem si hned třikrát připomněl loňský roadtrip do Iráku. Při letu do Číny jsme v noci přelétali místa, které jsme loni brázdili v naší červené dodávce. Arbil z výšky 10 kilometrů vypadal rozhodně jinak, než z výšky 10 metrů (cca výška našeho patra při přenocování na bazaru). Desítky kilometrů vzdálené hořící ropné věže všemu dodaly na dramatičnosti. 

Po cestě zpět jsem vzal do rukou noviny a hned na první stránce Times jsem se dozvěděl, že Emirates od příštího týdne nebudou létat nad Irákem, jelikož je vystrašil sestřel civilního letadla nad Ukrajinou. Schválně mrknu na obrazovku, kde že se to zrovna nacházíme - Irák. Na uklidněnou pomůže úvaha, že jen opravdu exemplární tupec by něco podobného zopakoval, když celý svět viděl, že takovým činem vaší věci zrovna nepomůžete.

Na závěr to nejdůležitější. Zaznamenal jsem zprávu, která v našem tisku (aspoň v tom, který sleduji), nedostala moc prostoru. Jednotky ISIL při postupu Irákem dobyly i vesnice, které obývají Jezídové, a asi s nimi nepěkně naložily. Zde malá odbočka - je dobré přistupovat ke zprávám z této oblasti s velkou obezřetností, moc reportérů tam asi není, technika extra nefunguje, zdroje jsou různé kvality a důvěryhodnosti. I náš mediální prostor například před nedávnem zaplavily  zprávy, jak ISIL při dobytí Mosulu vybrakoval banku a obohatil se o 400 miliónů USD. Za to si už jde pořídit dost bojechtivých bratrů a vyzbrojit je... Jenže později se ukázalo (podle všeho), že tato mediálně vděčná zpráva se nemusí zakládat úplně na pravdě. To jste se již samozřejmě ale nedoslechli/nedočetli. 

Ale zpět k Jezídům. Jedná se o těžce zkoušenou náboženskou minoritu, která v Iráku obývá několik vesnic či měst a už tak zrovna neprosperuje. V porovnání se špatným zacházením ze strany irácké vlády by jim však ISIL připravil úplné peklo, jak o tom svědčí odkaz na článek výše. Také při zvěstech o blížících se džihádistech zvolily desetitisíce Jezídů rychlý ústup. V dalších zdrojích jsem četl, že se chystají do posvátné obce Lalish. Tu jsme loni navštívili a vůbec netuším, jak by se tam mohlo vlézt třeba o tisíc lidí navíc. My jsme měli obrovský problém Lalish vůbec najít, protože irácké úřady jezídskou turistiku příliš nepodporují. Lalish je vklíněn mezi pěkné kopce, občas se najde i nějaká vláha, ale celkově se bavíme o dost vyprahlém kraji se slabší infrastrukturou, jež rozhodně není připraven na absorpci desetitisíců. Další humanitární katastrofa na obzoru...

Samotní Jezídové byli velmi příjemní hostitelé, hned po příjezdu do Lalishe se nás ujal průvodce, který vysvětlil základy víry a provedl nás po zásadních místech. Trochu nepříjemné bylo, že jsme se museli zout, což se na zemi, kde byste bez problémů usmažili vajíčka, neobešlo bez lehčích popálenin na chodidlech. Další poučka zní - hlavně nestoupat na práh, který vyznavači líbají. Samozřejmě jsem se při fotografování zapomněl... Jako bonus - přijeli jsme zrovna v době, kdy se konal křest místního děťátka, tak jsme zhlédli i tuto proceduru a jakožto zřídkavým bílým návštěvníkům se nám dostalo statutu celebrit. Jezídové jsou označováni za tajnou islámskou sektu, spíše se však jedná o mix hinduismu, zoroastrismu, manicheismu, šamanismu, judaismu, křesťanství a islámu, který měl svůj vliv již 2 tisíce let před naším letopočtem. O Jezídech se toho celkově asi moc neví (já rozhodně nejsem expert na toto téma), patrně hlavní zdroj negativních postojů vyvěrá ze skutečnosti, že jezídské hlavní božstvo Malak (paví anděl) se nazývá také Shaytan, tedy podle Koránu Satan. To na oblibě nepřidá...