Předně díky moc Lukášovi za udržování blogu při životě. Kombinace zdravotních a pracovních nesnází způsobila chronicky nedohnatelné termínové manko vedoucí k mé blogovací odmlce. Nyní se mi podařilo vymanit ze stádia katastrofa, tudíž doufám, že se opět dostanu k aspoň náznakem pravidelnému psaní na Politica Mundi. Bezprostředně mě ke krátkému příspěvku vyprovokovala nádherná pasáž z článku Kláry Veselé "Právo se zahalovat", který vyšel na stránkách Bulletin-advokacie.cz a který reaguje i na můj převážně informační text v Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci.
"Chápu, že oba vážení autoři mnou kritizovaných článků toto vůbec nechápou. Oba totiž jsou mladí, perspektivní, excelentně a exkluzivně vzdělaní muži s vysokým sociálním statusem (mimo jiné oba učící na univerzitách) a s ekonomickým statusem zajišťujícím jim podstatně vyšší než průměrný příjem. Chápu, že se těžko kdy setkali se sociálním distancem, s oním neviditelným stropem, zdmi i podlahou, které vás mučivě vytvarují do podoby, která má se svobodou a svobodnou vůli málo co společného."
Od kandidátky na post ústavní soudkyně, skoro-kandidátky na prezidentku a poslankyni Evropského parlamentu samozřejmě taková slova zahřejí. Aby celý příběh dostal správně absurdní třešničku, dopálil se jeden můj blízký kamarád po zjištění, že nehodlám na text reagovat, natolik, že reakci za mě sepsal sám. Přečíst si ji můžete zde.
pondělí 1. prosince 2014
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat