"Sundat toho negra"

Můj pobyt v Bay Area se rychle krátí, tak alespoň poslední záchvěvy v podobě novinky z odvolacího soudu v San Franciscu. Minulý týden soud rozhodl ve věci Bagdasarian v USA ve prospěch člověka, jenž na internetu nevybíravým způsobem vyhrožoval během volební kampaně v roce 2008 Baracku Obamovi. První dodatek k americké ústavě chránící svobodu projevu se vztahuje i na věty typu - "Re: Obama fk the niggar, he will have a 50 cal in the head soon." (50 cal - pušku takové ráže Bagdasarian vlastnil) nebo stručné "Shoot the nig." Tyto "perly" umístil obžalovaný na diskuzní stránky Yahoo. Jen doplním, že "N-word" je v USA slovem veřejně takřka nevyslovitelným.

V červenci 2009 byl Bagdasarian odsouzen ze zločinu za vyhrožování prezidentskému kandidátovi. O dva roky později odvolací soud otočil, a přestože charakterizoval bezmála padesátiletého Kaliforňana jako "obzvláště nesympatického člověka", poskytl ochranu jeho svobodě projevu. Trojčlenný senát se ale na verdiktu neshodl jednohlasně. Zatímco většina dvou soudců neshledala Bagdasarianovy výhrůžky jako skutečnou hrozbu (z hrozby musí být cítit záměr výhrůžky naplnit), disentující soudkyně viděla jeho hrozby jako "bezpodmínečné, znepokojující a nebezpečné", které je navíc nutno vidět v kontextu americké historie rasového násilí a faktu, že Obama se snažil stát vůbec prvním černým prezidentem USA. Soudkyně navíc poukázala na několik varovných případů, v nichž se internetové hrozby skutečně vyplnily. K tomu bych jen dodal, že (naštěstí) jistě existuje mnohonásobně více případů, kdy se internetové hrozby nerealizovaly. A ještě jeden osobní postřeh - soud rozhodl ve prospěch svobody projevu docela odvážně, atmosféra v USA je stále poznamenaná případem postřelené poslankyně Gabrielle Giffords, o jejímž až skoro zázračném zotavování média pravidelně informují.

Více k případu si můžete přečíst třeba ve článku z Time.

Kalifornské novinky

Zaznamenal jsem, že český tisk se letmo věnoval i Kalifornii, tak přidávám pár postřehů. Zprávou číslo jedna je nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které se týká přeplněných věznic. V případu Brown v. Plata soudcové rozhodli, že kalifornské věznice jsou přeplněné natolik, že dochází k porušení osmého dodatku k Ústavě, neboli zákazu krutého a neobvyklého trestání. Jistou představu si můžete udělat pohledem na s. 51 a 52 rozsudku, někteří soudcové prý mají rádi fotky. Ideologicky rozdělený soud rozhodl "tradičním" poměrem 5-4, většinové stanovisko sepsal Anthony M. Kennedy, častý to jazýček na vahách. Do většiny se v disentech pustili Scalia a Alito, podle nějž si Soud zahrává s bezpečností Kaliforňanů. Zdejší věznice by totiž měly zeštíhlet o více než 30 tisíc obyvatel. Podle některých propočtů by takové opatření mohlo v řádu pár let vést k nárůstu trestné činnosti o 4 %, což mj. znamená například o 80 vražd ročně víc (oproti stavu, když by k hromadnému snížení počtu věznic nedošlo).

Většinou se píše, že věznice budou muset vězně "propustit". Toto tvrzení není úplně přesné, problém s přeplněnými věznicemi lze řešit různě, například sofistikovanějším rozprostřením vězňů po volných kapacitách nebo, a to především, nižším využíváním trestu vězení. Kdyby do chládku šlo méně osob, tak se přirozeným způsobem populace trestanců též sníží.

Přeplněné věznice jsou tu skutečně problém, je v nich zavřeno až neuvěřitelných 0.6 % obyvatel Kalifornie, takže do tělocvičen se přesouvají dvoupatrové postele, aby pány a dámy v oranžovém bylo možno uskladnit. V lochu se nudilo až 160 tisíc lidí, nyní počet klesl na 140 tisíc, ale podle Soudu má za stávajících kapacit dosáhnout 110 tisíc, aby byl splněn požadavek přebývání v alespoň minimálně lidských podmínkách. Stavět nové věznice je za současné rozpočtové situace nemyslitelné, jen pro ilustraci, v jakém fiskálním močálu se CA nachází - University of California přijde na příští rok minimálně o půl miliardy dolarů.

Krátký pohled za oponu - problém kalifornských vězení bobtná od 90. let, kdy se začala přísněji trestat drogová kriminalita. Politika tvrdé ruky nekonvenuje pouze voličům, ale i byznysu, a vězeňství je "podnikání jako každé jiné". Za zachování přísné politiky úspěšně lobbují silné unie provozovatelů věznic a také bachařů. Méně vězňů = méně nutných kapacit a personálu = not that good job for us, good fellas. Osobně bych podporoval co nejširší využití alternativních trestů, v přeplněných věznicích se vězni mísí, takže skuteční násilníci mohou být v denním kontaktu s mladými podfukáři, což jim k dobré výchově moc nepřidá.

Na závěr - v Kalifornii se to hemží slavnými věznicemi, když například vylezu na střechu, tak vidím na Alcatraz (už jen turistická atrakce) nebo na St Quentin. A to je v záloze třeba ještě Folsom Prison (odkazy na věznice obsahují vystoupení Johnnyho Cashe).

Krátce ještě k jedné kalifornské libůstce. Chystá se referendum o tom, zda zakázat chlapeckou obřízku. Ještě není jisté, zda skutečně proběhne, ale asi bych ani nechtěl vidět kampaň, kdyby se tak stalo. Důvody odpůrců obřízky jsou rozumnější, než se snad na první čtení jeví - jedná se o významný zásah do osoby, které za ni činí rodiče - co když dítě s obřízkou nesouhlasí? Mám obavu, že kdyby skutečně k zákazu obřezávání došlo, tak tato praxe nevymizí, ale pouze se přesune do ilegality, a tedy i do výrazně horších hygienických podmínek. V důsledku tak může napáchat dost škody.

Foto: New York Times