Už od základní školy se poslušně učíme, kde že leží hranice našeho kontinentu. Kavkaz, Istanbul, mořem omývaný mys Cabo da Roca. Stejně tak víme, kde leží vnější hranice Evropské unie. Nedávné vystoupení francouzského ministra pro imigraci Brice Hortefeuxe mě však donutilo uvažovat nad smyslem hranic z hlediska plnění jejich zadržovací funkce.
Hortefeux citoval svůj vlastní rozhovor s marockým ministrem vnitra, který se týkal ilegální migrace, jednomu z hlavních témat ze strany EU ve vztazích s Maghrebem. Ten mu v rozhovoru přímo řekl, že 12.000 jeho lidí hlídá marocké hranice jen kvůli evropskému strachu z nelegální migrace a že nevidí důvod, proč by je mělo platit Maroko, když tomu na tom až tak záležet nemusí.
Uvedená příhoda je jen další z mnoha. Účastnil jsem se například jednání EUROMEDu, na kterém bylo jasně vidět rozdílné priority obou bloků. Evropané nechtějí ilegální migraci a chtějí kvalifikované pracovníky. Jejich partneři chtějí peníze. Ať již za pomoc v boji proti nelegální migraci, nebo za odlákávání mozků, popřípadě prostě rozvojovou pomoc jako takovou, jelikož mají přece na ni právo... Tyto priority se prakticky nemají kde protnout.
Zpět snad ke smyslu hranic. Jeden z účastníků debaty zdůraznil, že evropské hranice dnes neleží na evropském pobřeží, ale až na africkém. Hortefeuxova historka nám však vykresluje ještě smutnější scénář - hranice Unie v boji proti nelegální migraci leží hluboko v Africe, případně na východní hranici Ukrajiny a máme jen omezené možnosti situaci řešit - hranice jsou ze své podstaty průchodné, celé uhlídat nejdou. Respektive naše možnosti spočívají v tom, kolik jsme schopni partnerům zaplatit za to, že budou hlídat již předpolí našich hranic.
Tento proces externalizace hranic je poměrně dynamický a rychle pokračující, jeho limity jsou však ve schopnostech a kapacitách přilehlých států. A tak v budoucnu nezbude, než nejen přispívat na to, že naše hranice někdo brání, ale též na to, aby je bránil dobře, tedy na trénink. A v neposlední řadě na rozvoj, jelikož partnery je třeba motivovat. Boj proti nelegální migraci je do značné míry bojem s větrnými mlýny, jelikož trasy ilegální migrace jsou vysoce flexibilní a reagují velmi rychle (nehledě na to, že přes 70 % pozdějších nelegálních migrantů se do Evropy dostane legálně a pak přestojí víza). Evropu však navíc bude stát ještě spoustu peněz.
Příspěvky
