Vzhledem k mediální masáži ohledně víz do Kanady cítím potřebu se k celému problému vyjádřit. Mou základní tezí je, že Kanada si celý problém vytvořila sama a teď se ho poněkud nešťastným způsobem snaží řešit.
Základním problémem je kanadské chápání azylu jako takového. Dle obecně uznávané definice obsažené v Ženevské úmluvě a jejím protokolu je uprchlíkem (tedy osobou s nárokem na azyl) osoba, jež se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určité sociální skupině nebo zastávání politických názorů a která je neschopna nebo odmítá ochranu své vlasti nebo se tam nemůže vrátit ze strachu před pronásledováním. Klíčové jsou z našeho pohledu pojmy "pronásledování" a "ochrana vlasti".
Základním problémem je kanadské chápání azylu jako takového. Dle obecně uznávané definice obsažené v Ženevské úmluvě a jejím protokolu je uprchlíkem (tedy osobou s nárokem na azyl) osoba, jež se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určité sociální skupině nebo zastávání politických názorů a která je neschopna nebo odmítá ochranu své vlasti nebo se tam nemůže vrátit ze strachu před pronásledováním. Klíčové jsou z našeho pohledu pojmy "pronásledování" a "ochrana vlasti".
Je zjevné, že pocit pronásledování lze těžko objektivizovat na základě přesně daných kritérií. Nicméně přes občasné útoky či pochody Janovem nemám pocit, že by k systematickému pronásledování Romů u nás docházelo a především, že by státní orgány nedělaly vše pro to, aby k nim nedocházelo. Stejně tak stavbu pověstné zdi v Matiční lze těžko prezentovat jako pronásledování (navíc prostorově velmi omezené). Stala se pro Romy sice symbolem, ale už tu ostatně ani není.
Českou republiku osobně rozhodně považuji za "bezpečnou zemi", což je terminus technicus v oblasti azylového práva - jakási nálepka, že ta země je "v pohodě", existuje v ní vláda práva i možnost domoci se ho. Etnické tření tu sice existuje, ale stále v omezené míře, o které si romské etnikum v zemích na východ od nás může nechat jen zdát.
Problém samotný tak nespočívá v tom, že by zde docházelo k tvrdé perzekuci Romů, ale v kanadské azylové politice, která je extrémně benevolentní. V okamžiku, kdy udělila řádově stovky azylů českým Romům na základě mě neznámého klíče (Češi, z naprosto převážné části Romové, jsou druhými nejčastějšími žadateli o azyl v Kanadě) a navíc paušalizuje etnikum jako celek a není tak nutné dokazovat pronásledování dané osoby jako takové, lze samozřejmě očekávat nárůst počtu žadatelů. Jistot, které lze v průběhu řízení získat je dost, stejně tak jako po obdržení azylu - viz. dněšní pěkný rozhovor na idnes - http://zpravy.idnes.cz/kanada-je-tak-tolerantni-az-si-sama-skodi-rika-tlumocnik-romu-prs-/kavarna.asp?c=A090708_183609_kavarna_bos.
Zavedení víz má navíc i morální rozměr, s ohledem na to, že je-li si Kanada vědoma pronásledování Romů u nás, pokusí se je takto odříznout od poskytnutí útočiště a vlastně se k nebohým pronásledovaným otočí zády. Kanada se tak ocitá v pasti svého popleteného pojetí azylové politiky, která spíše připomíná politiku imigrační. Kanadští úředníci jakoby nebyli ochotni zjišťovat objektivní fakta o ČR a azyly dále udělují. Zato vyhrožují vízy, jelikož si jsou vědomi toho, že ČR, svázaná evropskou vízovou politikou, jim recipročně stejnou mincí oplatit nemůže.
6 komentářů:
Nejdřív pochvala, moc pěkný příspěvek! Hrabíku, čistě teoreticky, nezavazuje se Evropská unie ke spolupráci právě v takovýchto případech - kdy jsou jednostranně zavedena víza členské zemi? Co kdyby ČR požadovala po EU, aby zahájila společný postup proti Kanadě, třeba s výsledkem odvětných opatření na unijní úrovni?
No jo, Kanada je holt extrémně liberální při udělování azylů. Podobně jsou na tom ale i některé evropské země - třeba takové Norsko nebo Švédsko dávají některou formu mezinárodní ochrany 50-60 % žadatelů (proti tomu v ČR má úspěch tak 1-2 % žadatelů). Společný evropský azylový systém tak existuje jenom na papíře...
Co se týče víz, tak to je skutečně záležitost, kde by EU mohla (či snad měla?) zakročit - viz nařízení 851/2005. Ale v praxi to EU většinou nechává státy řešit bilaterálně (viz handlování jednotlivých "nových" členských států s USA).
"Komise by měla podle ministerského předsedy záležitost posoudit do tří měsíců. "Budeme s napětím a zájmem sledovat, jakým způsobem se klauzule solidarity naplní," podotkl Fischer. S Barrosem by se měl buď ještě dnes večer, nebo zítra ráno sejít." (idnes.cz) Tak už je to tu! Jsem opravdu zvědav, jak se k tomu EU postaví, zatím žádná klauzule solidarity moc nefungovala.
Pro jistotu jsem si nařízení 851/2005 ještě kontroloval, je to tam (jistě z popudu vyspělých členských států, které nepotřebují víza nikam) stanoveno příliš měkce, na nějakou společnou akci rozhodně nemáme, alespoň podle rozumného výkladu, nárok. Ale je fakt, že ESD už dokázal leccos :)
Stále čekám, kdy se s nejnovějšími informacemi přímo od zdroje ozve náš muž v Praze! Hrabíku, probuď se! :)
Hubko, jsem v jednom kole, tak jsem to tu zanedbaval. Teoreticky by se za nas Komise mela alespon postavit, na druhou stranu je ji to pravdepodobne dost jedno, v otazce viz s USA nas nepodporila nikdy a spis hazela klacky pod nohy a pripadu vizove nereciprocity je vice - vychazi o tom zprava, tusim kazdorocne, tam to muzes checknout. A nikdo s tim nic nedela. Strucne receno - evropska vizova politika nas vice svazuje, nez pomaha...
Okomentovat