Jak na výzkum ve věku internetu

Cítíte se zaplaveni informacemi, nestíháte číst vše, co byste chtěli a už vůbec nevíte, jak cenná data spravovat a synchronizovat mezi více počítači? Cílem tohoto příspěvku je upozornit na několik praktických vychytávek, jež mohou usnadnit a zefektivnit sociálněvědní výzkum. Nejdříve nastíním, jak se informacemi zaplavit ještě víc, poté jak se v nich zorientovat a nakonec, jak je přehledně skladovat a sdílet.

krok první - co sledovat
Všichni tušíme, že naše specializace (jestli chceme znít světově, tak zásadně výzkumná nika) zahrnuje rostoucí množinu odborných časopisů, výstupů univerzitních pracovišť či think tanků, které bychom měli znát. Dnes už nemusíme scházet v pravidelných intervalech do knihovny, každý odborný časopis má své webové stránky, kde lze sledovat obsahy právě vyšlých čísel či vstupovat do archivů. Většinou se dá nastavit i emailové upozornění na právě vyšlé číslo.

Daleko rychleji na vývoj reagují blogy. Ty autoritativní se dnes už běžně citují v impaktovaných časopisech. Jestli ty ze svého oboru ještě nemáme podrobně zmapované, zde jsou způsoby, jak se jich dopídit. Každý blog obvykle obsahuje odkazy na další relevantní blogy, takže za chvíli máme více méně své výzkumné pole obsáhnuté.

krok druhý - jak držet prst na tepu doby
Jestli nechceme monitorováním všeho výše uvedeného strávit celý den, na jehož konci jsme sice nenapsali ani řádku vlastního textu, přesto to vydáváme za úspěšně prováděný research, potom je na čase zapojit čtečku rss. Díky technologii RSS lze na jednom místě sledovat aktualizace zpravodajských serverů, blogů či nových čísel odborných časopisů. Sama rss čtečka vás upozorní, že právě vyšlo něco nového.


Z mnoha čteček, které jsem v minulosti používal, jsem jako nejšikovnější vyhodnotil Google Reader. Protože se nejedná o instalovaný program, ale webovou aplikaci, můžete k ní přistoupit odkudkoli. Také vám nehrozí ztráta dat, všechna jsou umístěna na serverech googlu. To není všechno! Google Reader umožňuje vyhledávání naráz ve všech postech všech webů, co jste si do něj zavedli. Hledání ale umožňuje také zpětně. Čili i v historii webů z dob, kdy jste ještě netušili, že nějaké rss existuje! Píšete např. o počátcích války v Iráku, v čtečce máte uložené leading autory a v pár klicích se dozvíte, co na toto téma psali v roce 2003. Jak převratné! Jednotlivé posty můžete také tagovat, sdílet s ostatními uživateli, označovat k snadnému dohledání v budoucnu.

krok třetí - jak s daty snadno pracovat
Za pár dní máme rss čtečku plnou stovek článků, které nestíháme číst ještě víc než dřív, teď to ale nestíháme efektivně. Cítíme se dostatečně aptudejt. Co s tím? Na správu získaných dat se dá jednak využít vlastní čtečka pomocí tagů a třídění do různých kategorií. Jestli nás však trkne nějaká informace, citát, o kterých víme, že je budeme chtít v budoucnu využít, jak je uschovat? K sofistikovanému poznámkování mohu doporučit téměř neznámý program Microsoftu One Note, který je obsažený i ve studentském balíku stojícím 1990,-. Dokáže vskutku vše, na co by člověk mohl při zanášení poznámek narazit, data se dají všemožně třídit, strukturovat, obrázky lze přetahovat systémem drag'n'drop přímo z webových stránek.


Úplně zadarmo, zato ořezaněji funguje další googlovská aplikace - Poznámkový blok Googlu. Výhodou je opět přístupnost z jakéhokoli počítače, intuitivnost, žádná ztráta dat s krachem hardwaru, možnost sdílet s ostatními či neomezeně prohledávat.
Když už jsem se dal do propagace googlovských aplikací, nemůžu nezmínit Google Bookmarks - tagovatelné a všudypřítomné. V Google Books si zase můžete založit vlastní "knihovnu" volně prohlížitelných publikací, ze kterých můžete čerpat, aniž byste je kdykoli drželi v ruce (už třeba pro jejich horentní cenu).
Výšeuvedené aplikace lze navíc uložit na vlastní personalizovatelnou stránku - IGoogle. Z ní máte přístup k Google Bookmarks, Poznámkovému bloku, Google Readeru, Google Translatoru a dalším mnoha aplikacím včetně náhledů na různé zpravodajské servery domácí i zahraniční. Na jedné stránce hned několik nástrojů umožňujících efektivní výzkum. V pondělí ráno za deset minut z jedné stránky zjistíte, co se ve světě dělo v průběhu víkendu.

krok čtvrtý - revoluce ve výzkumu a zpracování dat
Taky jste zjistili, že za léta na škole máte nashromážděny desítky či stovky článků v pdf, které vám kdysi přišly zajímavé, ale teď pouze na základě jmen souborů netušíte, čím se zasloužily o pobyt na vašem harddisku? Odpověď zní - Mendeley. Jedná se o webovou aplikaci, která není první svého druhu, určitě ani nejpropracovanější. Vyvíjí se ale neuvěřitelně rychle a je jí aktuálně ve vědecké komunitě věnována velká pozornost. Mendeley usnadňuje uschovávání, třídění a tagování článků. Což o to, to dovedou i jiné programy. Mendeley to ale umí velmi rychle a jednoduše - u každého pdf automaticky vyhodnotí, kdo je jeho autor, v jakém časopise vyšlo, sami si pak můžete doplnit, čím je onen článek zajímavý, můžete si v něm zvýrazňovat a doplňovat poznámky. Stále nestačí? Články si umístníte na poskytnutý prostor na serveru, čili jsou dostupné odkudkoli, pracná synchronizace odpadá. A především - můžete v celé sbírce článků fulltextově vyhledávat. Mendeley také na základě uschovaných článků doporučí další podobné články, o kterých jste netušili (na způsob Last.fm či Itunes). Zároveň funguje jako sociální síť. S pomocí svého profilu se můžete napojit na výzkumníky pracující ve stejném výzkumném poli po celém světě. Zde jeden z mnoha oslavných článků, zde youtubové instruktážní video o tom, jak je to celé prosté.


S touto sadou nástrojů vám už neuteče nic podstatného, neztratí se žádné informace a s trochou snahy ani vy v nich.