Něco ve věci Bátora postrádám

Na čtvrtém patře FSS sice máme moře povolanějších, kteří by mohli ke kauze Bátora něco říci, nicméně pár slov si přesto dovolím. Chápu, že jsou prázdniny, ale i tak se ve světě děje tolik, že podobně nízká záležitost by po takovou dobu nemusela okupovat výsostné pozice ve všech médiích. Jasně, nelíbí se mi, že takový člověk vůbec post ředitele personálního odboru na ministerstvu školství získal, nechápu, že tam ještě trčí, kroutím hlavou nad trapnými omluvami ministra za svého podřízeného, ale... Ale je to snad v naší politice něco nového? Něco nad čím je nutné se takto dlouze pozastavovat? A hlavně to vše v čase, kdy se zdá, že je potřeba rozhodné akce, jinak si po letech přežírání budeme muset zničehonic zvykat na sakramentsky střídmý režim? Mám podezření, že Bátora je pro naši politickou scénu darem z nebes - pohoršovat se a moralizovat umí každý, postavit se čelem k velkému problému málokdo. A řešit jej pak skoro nikdo. Ne, krize světového hospodářství a problémy eurozóny rozhodně nejsou věcí, nad níž bychom se měli škodolibě uchechtávat, Německo nás nepotáhne stále. U nás se ale místo reforem debatuje ve vládě o prskajícím chudáčkovi starouškovi.

Mimochodem, Bátora je ve funkci od začátku dubna, napadlo někoho pořádně rozebrat, co za ty čtyři a půl měsíce v práci udělal? Co kdyby to byl mnohem pádnější důvod k odchodu?

Pro zlepšení nálady jsem se dočetl, že na ministerstvu vnitra se rozdávaly odměny až ve výši 380 tisíc korun. Nemám nic proti dobrému ohodnocení za dobře vykonanou práci a kvalitním úředníkům pěknou dovolenou a novou motorku přeji, jen poskytnu trochu perspektivy - za jedno takové jednorázové přilepšení by přežil brněnský mládežnický volejbal příští rok...