Jsou společenské vědy opravdové vědy?

Na webu Los Angeles Times se objevila nová debata na staré téma. Jsou společenské vědy (konkrétně psychologie) opravdu vědami srovnatelnými s fyzikou nebo biologií? Letní anketa PM má tedy své téma. Pro inspiraci vizte níže.

Ano - Timothy D. Wilson
Ne - Alex B. Berezow

Photo: Ian-S

Blízký východ, radikalizace a neschopnost Evropy

„Na Blízkém východě lze těžko předpovídat události i týden dopředu. Máme stále pocit vidět věci fatálně, jako bychom prožívali právě my ten klíčový okamžik“, říká v rozhovoru pro Global Politics Irena Kalhousová, hlavní analytička Prague Security Studies Institute a analytička Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. Rozhovor se točil okolo současné podoby Blízkého východu, stále probíhajících nepokojích, rostoucí islamizaci v regionu, o dlouhodobých vývojových trendech i nových dominantních hráčích v oblasti.     

Autory rozhovoru jsou Filip Tuček a Johana Typoltová.
Foto: Painted Tapes

Nový Bulletin Centra pro lidská práva

Nové číslo Bulletinu přináší zejména dlouho slibovaný rozhovor s právním poradcem Radovana Karadžiće Peterem Robinsonem, který pořídila během své stáže v Haagu Monika Mareková. Americký právník otevřeně hovoří například o tom, jestli jej občas netrápí svědomí, když zastupuje světově proslulé „zlé muže“. A také přiznává, že některé případy by asi nevzal, ačkoliv je přesvědčen, že právo na obhajobu má každý.

Díky naší spolupráci s Veronikou Bílkovou a Kateřinou Šimáčkovou se můžete dozvědět o dalším zasedání Benátské komise přímo z klávesnic jeho účastnic. Rozhodně se jedná o zajímavé počtení, díky kterému zůstanete v obraze současného ústavně-právního dění v Evropě.

V konkurenci tuzemských politických skandálů mohl vaší pozornosti lehce proklouznout varovný vývoj týkající se možnosti zakázat jednotlivci pobyt na území obce a v případě neuposlechnutí jej dokonce trestně stíhat. Ačkoliv s novelou přestupkového zákona nesouhlasil Senát a vetoval ji prezident, Poslanecká sněmovna si zatím trvá na svém a vážně hrozí, že si ji i prosadí.

A konečně, resuscitujeme rubriku Recenze, tentokrát přišla na přetřes vydařená novotina Šárky Waisové nazvaná „Tíha volby. Česká zahraniční politika mezi principy a zájmy“, která studuje proč a jak se otázka lidských práv stala součástí české zahraniční politiky.

Kolosální selhání predikčních schopností našich čtenářů

Poslední anketní otázka zněla jasně - Kdo se stane českým soudcem u Evropského soudu pro lidská práva? - a stejně jasně zněly odpovědi. Hlavním favoritem byl s převahou Zdeněk Kühn. Soudcem ESLP za ČR se však stal největší outsider naší ankety, Aleš Pejchal. Vůbec se nedivím, že pana Pejchala čtenáři nefavorizovali, znám jej pouze z odpovědí na otázky Luba Majerčíka, které však byly žalostné (ty odpovědi...). Pro jednou se ČR vybičovala k nabídce dvou velmi kvalitních kandidátů - M. Hofmannová působila a působí na velmi solidních západních univerzitách a Z. Kühn pravidelně publikuje v respektovaných světových právnických žurnálech. Nakonec tedy vyhrál A. Pejchal, jehož nikterak neznám, proto jej nemohu jakkoliv zasvěceně hodnotit. Na druhou stranu, neslyšel jsem na něj příliš pozitivních referencí, alespoň ve srovnání s MH a ZK. Na základě čeho se hlasující v Parlamentním shromáždění Rady Evropy rozhodovali, se pokoušíme zjistit, ale moc to bohužel nejde... Zatím čeští zástupci až na čestné výjimky svou volbu na Lubovy opakované dotazy nedokázali zdůvodnit.

Nový web Global Politics

V rámci generační výměny v Global Politics byl spuštěn nový web, omladila se redakce a vznikla i nová Facebook page. Jde o třetí generaci webu, tuším. První vznikla v roce 2001, druhá, společně s novým logem, v roce 2006 a třetí byla spuštěna na americký Den nezávislosti 4. července 2012. Vznikla konečně poctivá anglická verze, byl upgradován redakční systém WordPress a na webu to bude žít i odkazy z Twitteru. Také archiv se proměnil, o příspěvcích je možné diskutovat a došlo i k dalším drobným změnám. Graficky se web myslím povedl, dostal svěží facelift. Přes léto se doladí nedostatky a na podzim snad vše bude dokonalé. Co na to otcové zakladatelé? :)

Marco a Joe v Brookings

V Brookings Institution nedávno vystoupil republikánký senátor Marco Rubio se svým prvním komplexním projevem o zahraniční politice. Akci zahájil prezident Brookings Strobe Talbott, mladého senátora uvedl jeho mentor senátor Joe Lieberman a celou akci z hlediště sledoval Robert Kagan, který do Brookings přesídlil, a k jehož knihám se Rubio během projevu několikrát odkázal. Senátor je považován za jednoho z kandidátů na viceprezidentského kandidáta republikánů, i když to v poslední době spíše odmítá. 

Během projevu na něm byla občas patrná nervozita a někdy to zaskřípalo, ale celkově šlo o dobrý výkon. V projevu pokryl hlavní témata současné americké zahraniční politiky, ale hlavní zprávou bylo to, že Amerika musí zůstat aktivní v mezinárodní politice i během 21. století. “On the most difficult transnational challenges of our time, who will lead if we do not? The answer, at least today, is that no other nation or organization is willing or able to do so.” Šlo o poměrně standardní republikánský projev, Kagan měl jistě radost.

Rubio projev opepřil i trochou konzervativního humoru. Mluvil o 70. letech jako o době, kdy USA  “felt less than confident about the future... America experienced setbacks against communism in Asia, the collapse of trust in government, the oil shock, stagflation, high interest rates, Soviet expansion, the hostage crisis in Iran -- and disco music.” Hoho. Na konci se mu povedl i neplánovaný komediální výstup. To když se dostal na předposlední stranu svého projevu, ale ta poslední pod ní nebyla. Reagoval pohotově... “I left my last page of the speech. Does anybody have my last page? I really like my last page.”

Rubio je zajímavý svým mládím, zájmem o zahraniční politiku a hlavně svým životním příběhem, jak je v USA zvykem. Je synem emigranta z Kuby a na Floridě, kterou jako senátor reprezentuje, je velmi populární. Přináší GOP body u menšin, které republikáni spíše odrazují. Jak jsem psal v dřívějším postu, jako hlavního kandidáta na Romneyho viceprezidenta ho vidí i Charles Krauthammer. Podle jeho profilu v poslední Economistu si Romney ale vybere spíše někoho zkušeného z bysnysu, aby zvýraznil svou výhodu oproti Obamovi. Nuž uvidíme. 

Video z celé akce je zde. Zajímavý profil Rubia v posledním vydání týdeníku Economist je zde.