Tip na vánoční dárek

Slavenka Drakulić se proslavila i u nás přeloženou knihou Ani mouše by neublížili, která pojednává o příbězích válečných zločinců z bývalé Jugoslávie, již stanuli před haagským tribunálem. Zatím poslední počin uznávané chorvatské spisovatelky se jmenuje "A Guided Tour Through the Museum of Communism: Fables from a Mouse, a Parrot, a Bear, a Cat, a Mole, a Pig, a Dog, and a Rave" a vypráví příběhy z dob socialistických i post-socialistických očima zvířat. Mezi zařazenými zeměmi nechybí ani Česká republika, viděná konkrétně pohledem myši v muzeu. Žánr bajky autorce dovoluje kombinovat banálnější i hlubší sdělení, z nichž většina poukazuje na to, že mince má vždy dvě strany. Kniha je to nerozsáhlá, dobře se čte a navíc se i něco dozvíte, pod stromečkem, jako když najdete. Nebo taky v knihovně FSS...
Svědomitější recenzi od slovutného Timothy Snydera vizte zde.

Nový Bulletin Centra pro lidská práva

V novém Bulletinu se můžete těšit na tradiční reportáž české zástupkyně v Benátské komisi Veroniky Bílkové, která pojednává mimo jiné o problémech se státními svátky v Bosně a Hercegovině; o zkušenostech přímých účastníků si můžete také přečíst v článcích o poskytování právní pomoci obětem hurikánu Sandy v New Yorku, o svobodě projevu v Maroku a o návštěvě prestižní letní školy na téma mezinárodní trestní spravedlnosti. 

Dále rozebíráme například stále aktuální problematiku přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech, případ katyňského masakru u štrasburského soudu, zastoupení tématu lidských práv v předvolebních programech českých politických stran a prezentujeme náhledy OSN a nevládních organizací na používání bezpilotních letounů (tzv. drones) ve vedení boje proti terorismu.

Bulletin ke stažení tu. 

Právo na soukromí v USA

Zásadní proměny práva na soukromí v podstatě pokulhávají za rozvojem technologií. Ostatně vznik celé disciplíny v USA, za který asi můžeme považovat článek v Harvard Law Review z roku 1890 od budoucího soudce Nejvyššího soudu Brandeise a jeho spolužáka Warrena, byl v podstatě reakcí na rozvoj masové žurnalistiky a kapesních fotoaparátů Kodak. Ne jinak tomu bylo loni, kdy Nejvyšší soud USA rozhodoval případ sledování drogového dealera pomocí tajně umístěné GPS “štěnice”.

Na Jiném právu jsem už “GPS case” zmínil jako jeden z TOP 3 případů roku 2012. Na oral argument před Nejvyšším soudem jsem se nedostal, nicméně díky Supreme Court Institute na Georgetown Law jsem mohl sledovat “nácvik”, na kterém si den před slyšením advokát za Jonese zkoušel před profesory své argumenty. Neměl to jednoduché. Jednak to mělo být jeho první vystoupení před Nejvyšším soudem (SCOTUS) a jednak otázky okolo 4. dodatku patří mezi docela zamotané součásti amerického práva. O co šlo v tzv. “GPS case”? O nic méně než o přepsání judikatury Nejvyššího soudu k 4. dodatku Ústavy a o přípravu na budoucí posouzení špiclovacích praktik americké tajné služby NSA.

Více na Jiném právu.

Hate Speech - tip na přednášku

Na Právnické fakultě vystoupí v úterý 19. listopadu Ulad Belavusau z Vrije Universiteit Amsterdam s přednáškou na téma Hate Speech. Dr Belavusau vydal nedávno u Routledge knihu "Freedom of Speech. Importing European and US Constitutional Models in Transitional Democracies", předpokládám, že jste srdečně zváni. 

Punish France, ignore Germany and forgive Russia

A do třetice téma George W. Bush a nová kniha od Petera Bakera Days of Fire (předtím zde a zde). Sám autor pro Foreign Policy připravil výcuc ze své nové knihy ohledně vztahu mezi Bushem a Putinem. Baker totiž působil nejen jako "White House corespondent" pro WashPost a NYTimes, ale v mezidobí působil čtyři roky jako zpravodaj v Moskvě, kde se zabýval Putinem, válkou v Čečensku atd. a o celé anabázi napsal knihu Kremlin Rising: Vladimir Putin’s Russia and the End of Revolution.

Mimochodem, Bakerova manželka byla ve vedení WashPost, ale poté, co se s ní nepěkně zacházelo, Glazer odešel do konkurenčních NYTimes. Mocenské boje na všech úrovních...

Ale zpět k Days of Fire. Bakerův článek ve Foreign Policy je plný citací, vzpomínek a zajímavých postřehů.

• Obama's own dashed aspirations to build a new partnership with Moscow seem to echo his predecessor's experience. Bush thought he could forge more meaningful ties with Russia in his early years, ... eventually coming into overt diplomatic conflict during the Georgia war of 2008. Obama likewise came into office intent on pushing the "reset" button and similarly saw early progress with a nuclear arms treaty ... only to find his efforts increasingly thwarted by the same Putinist revanchism.
• Every time Cheney saw Putin, he privately told people, "I think KGB, KGB, KGB." :-D
• Bush would attribute Putin's demands or paranoia to those around him, ... Putin in a private conversation with Bush asserted that Americans deliberately sent bad poultry to Russia.  "I know you have separate plants for chickens for America and chickens for Russia," Putin told Bush.  Bush was astonished. "Vladimir, you're wrong."  "My people have told me this is true," Putin insisted.
• Bush could hardly have missed the fact that it was the Russian president who fought him publicly and powerfully on the Iraq War, joining his counterparts in Paris and Berlin. Even then, Bush was forbearing, intent on preventing a broader rupture in the relationship. Rice at the time privately summed up the policy this way: "Punish France, ignore Germany and forgive Russia."
• Bush was astonished that Putin had tried to influence him by offering to hire a close friend of the president's and he found Putin's understanding of the world disconnected from reality. "He's not well informed," Bush groused. "It's like arguing with an eighth grader with his facts wrong."
• Bush had been trying to get Putin to relax his authoritarian rule to no avail. "I think Putin is not a democrat anymore," Bush lamented a few weeks later to another visitor, the prime minister of Slovenia. "He's a tsar. I think we've lost him."
• Rice flew to Paris, Moscow, and Tbilisi to broker a new agreement. Russia agreed to pull out of Georgia but not from its breakaway republics. The war was over, but the relationship between Bush and Putin that started with soul-gazing seven years earlier was irrevocably broken. 

Foto: Wiki

Days of Fire

V předchozím postu jsem psal o knížce Days of Fire o Bushově prezidentství. V dnešních WashPost je další koment a úryvek, tentokrát o válce v Iráku.

 

Near the end of his new book, “Days of Fire,” my friend and former colleague Peter Baker recounts a moment in the White House Situation Room in 2008 when President George W. Bush was uncharacteristically reflective: “The president looked at [Defense Secretary] Robert Gates and Admiral Mike Mullen, who had succeeded Peter Pace as chairman of the Joint Chiefs of Staff, and harked back to the critical days in 2003 before he launched the war that had become so problematic. ‘You know,’ he recalled, ‘when I made the decision on Iraq, I went around the room to everybody at that table, every principal. “You in? Any doubts?” Nothing from anybody.’ ”

George W. revisited

V roce 2009 začal George W. Bush chybět karikaturistům (ale i v Africe na něj vzpomínali s láskou), v roce 2010 si založil Fb page a sepsal memoáry a pomalu se uklidil do Texasu. Hraje golf, jezdí se zraněnými veterány na kole a v roce 2013 se jeho "approval rating" usadil v modrých číslech (49:46). Pět let od konce Bushovy administrativy tak pomalu začíná doba, kdy bude jeho prezidentství hodnoceno z širší, řekněme historické, perspektivy.

Jedním z prvních takových pokusů je nová kniha Days of Fire: Bush and Cheney in the White House od Petera Bakera. Baker je americký novinář, který posledních 25 let píše pro WashPost a NYTimes jako "White House corespondent", tedy ve světě novinářů dost prestižní pozice. Byl i např. jedním z autorů prvotního článku o Clintonově skandálu s Monicou Lewinski.

V NYT se předevčírem objevil úryvek z knihy, který popisuje Bushův texaský život s golfem,  malováním ve sprše (?)... a fundraisingem....

• After early self-portraits in the shower and then dozens of paintings of dogs and cats, Mr. Bush, it seems, has now moved on to world leaders. He told Mr. Glassman that he wanted to produce portraits of 19 foreign presidents and prime ministers he worked with during his time in the White House.
• When the rollout of the federal health care exchange was botched, some looked to Mr. Bush’s expansion of Medicare for lessons. When President Obama vowed to fix it, he promised a “tech surge,” echoing the language used for Mr. Bush’s second-term troop buildup in Iraq. And when Mr. Obama pushes lawmakers to overhaul the immigration system, he makes a point of noting that his predecessor supported it too.

Nedávno se na Bakerovu knihu objevila recenze ve WashPost, kterou sepsal Michael Mann, autor výborné knihy Rise of Vulkans o neoconech, který o Bushovi právě píše biografii.

• The book has few groundbreaking revelations or startling judgments. Its virtue lies in the mass of information Baker has collected and the way he has pulled it together, so that the jumble of material on the Bush years is consolidated in one smooth narrative.
• The heart of “Days of Fire” lies in the changing relationship between Bush and Cheney — how Bush in the early years of his administration relied heavily on his vastly more experienced vice president, but during his second term he increasingly operated on his own, relegating Cheney to the margins.
• In this, Baker sometimes succeeds, yet his approach has some flaws, too. The book is overwhelmingly event-driven and chronological. ... “Days of Fire” makes far too little effort to separate the wheat from the chaff.