Jak jste si možná povšimli, naše atraktivní anketa o nejlepší deku v podání kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu se zcela nečekaně vynulovala. Samozřejmě podezříváme ruské hackery, kterým nekonvenovala možná difamačně laděná interpretace výsledků. Každopádně z průběžných výsledků bylo zřejmé, že Jan Keller válcuje. Ano, za svou majestátní řepu a dlouholetou rezistenci s ní cokoliv dělat si triumf prostě zasloužil. Pro mě osobně bylo zklamáním, že více přízně nezískal Roman Škrabánek, jenž – jak správně poznamenal kolega Emdžej – měl ten správný kolotočářský šmrnc. Získal jsem ten samý dojem, že zkrátka tento okamurista své image věří a je s ní plně ztotožněn. Těch typů z istanbulského bazaru, co za vámi s úlisným úsměvem a slovy „ma frend“ přijdou, aby vám prodali jakoukoliv dečku jako „handrid prsent silk, gud prajs ounly for ju“ není nikdy dost.Ale proč vlastně dissapointing? Stačí se podívat na zlatá léta mulletu a takového Mílu Pennera. Ultimativní sbírku pak představuje naše fotbalová repre z krásných raných devadesátých. Díky za všímavou péči Petra Ocelíka a jako bonus dodávám něco, čemu se obvykle říká „scholarly discussion“. Má to hloubku!
Zdroj: http://www.czechsoccernet.cz/suvenyry/postcards-Czechteam_1995.asp
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat