Fiala výborně

Otázky Václava Moravce, čas 6:58 až 13:.. Výborná několikaminutovka. Fiala výborně. Ministr Zaorálek … komedie: "Premiér mi ale zavolal po Evropské radě… Takže je to super. On se o tu zahraniční politiku zajímá…"

Střední Evropa 2012: Mezi centrem a periférií

(Letos poprvé vydává ÚMV spekulativní publikace typu "scénáře" (více viz zde: http://www.iir.cz/display.asp?ida=884&idi=473), dovoluji si zde upíchnout svůj spekulativní názor na střední Evropu v roce 2012.



Česká republika bude čelit v roce 2012 riziku dvojité periferizace – střední Evropa jako periferie EU a střední Evropa jako geopolitická periferie „západu“. Následující studie definuje klíčové faktory, které budou v roce 2012 působit na strukturální, regionální a vnitropolitické úrovni ve střední Evropě, hlavní rizika a příležitosti, které z vývoje těchto faktorů vyplývají a na jejich základě modeluje tři základní scénáře více či méně pravděpodobného vývoje v roce 2012.
Na strukturální úrovni budou působit tyto klíčové faktory: 1) snaha EU o řešení finanční krize a působení tíživé ekonomické a politické situace v EU; 2) oslabení hodnotového přístupu k integraci ve prospěch problém-řešícího, ekonomizujícího přístupu; 3) Změna zahraničně-bezpečnostní strategie USA a s tím související pokles angažovanosti USA v Evropě; 4) Vývoj v Rusku a reakce na ruské ambice v post-sovětském prostoru. Vývoj v těchto oblastech přináší rizika posílení více-rychlostních tendencí v EU, jejich negativní dopad na elementární shodu V4. Hrozí pokračující ztráta síly „evropských hodnot“ pro východní a jihovýchodní sousedství EU (VJVE) spolu se snižující se ochotou/schopností EU zde působit. Z toho vyplývá hrozba dvojité periferizace SE – v rámci EU tak i geopoliticky mezi „západem“ a „východem“. Rizikem je rovněž rostoucí geopolitická asertivita Ruska a jeho dostředivé působení na VJVE, což spolu s poklesem americké angažovanosti v Evropě zvýší riziko bezpečnostní zranitelnosti SE. Stávající situace rovněž nabízí příležitosti. Mezi ty hlavní patří posílení středoevropské koheze tváří v tvář evropským a transatlantickým výzvám, posílení východního vektoru vnějších vztahů EU v reakci na hrozící periferizaci, nalezení pragmatičtějšího vztahu EU-Rusko a nalezení nové podstaty transatlantických vztahů, založené na silnější regionální i evropské kohezi. Využití těchto příležitostí by vedlo k posílení bezpečnosti a bezpečnostní soběstačnosti díky vyšší regionální propojenosti v bezpečnostních otázkách, přičemž tato koheze je žádoucí i na celoevropské úrovni.
Na regionální úrovni budou hrát hlavní roli 1) obecná shoda/neshoda V4 v elementárních otázkách stran budoucnosti EU; 2) koheze V4 při řešení konkrétních evropských otázek (vyjednávání o novém rozpočtu EU a řešení fin. krize); 3) Efektivita spolupráce při podpoře evropských ambicí VJVE; 4) Efektivita česko-polské spolupráce a míra shody v česko-polských zahraničněpolitických a evropských prioritách. Za této situace bude rizikem prohlubování rozdílů v pojetí budoucnosti EU mezi Polskem a menšími visegrádskými (Polsko jako evropská středně velká mocnost, ČR, Maďarsko a Slovensko jako periferní, nevlivné a/nebo euroskeptické země), převážení národních ambicí při formulaci východní a jihovýchodní politiky EU nad regionálním přístupem s následkem oslabení efektivity působení V4a rozpad silného česko-polského tandemu, který v mnoha oblastech působí jako vůdčí síla středoevropské spolupráce. Naopak regionální příležitosti spočívají v nalezení silné regionální odpovědi na existující evropské problémy a jejich komunikaci na evropskou úroveň, efektivní prosazování regionálních priorit při vyjednávání o novém finančním rámci, posílení spolupráce s VJVE a efektivní komunikace této priority směrem k EU a prohloubení existující spolupráce ČR a Polsko (zejména bezpečnost a zbrojní průmysl, ale též energetika, doprava, hospodářská a vědecká spolupráce).
Na vnitropolitické úrovni budou působit následující klíčové faktory: 1) vnitropolitický vývoj a koheze české vládnoucí koalice; 2) volby na Slovensku; 3) vnitropolitický vývoj v Maďarsku; 4) vývoj napjatých slovensko-maďarských vztahů. Z těchto faktorů vyplývají rizika prohlubující se neschopnosti české vládnoucí koalice formulovat jasnou evropskou politiku a s tím související ztráta důvěryhodnoti v očích středoevropských partnerů (zejména Polska), vznik nacionalisticky orientované, populistické, silné vlády na Slovensku která bude obtížně hledat partnera v SE či naopak vznik křehké a neefektivní koalice v SR, prohlubující se protidemokratické tendence v Maďarsku a prohloubení tamní hospodářské krize, posun Maďarska na periferii EU i střední Evropy. Naopak může dojít k nalezení elementární shody ohledně zahraničněpolitických a evropských otázek v ČR a k posílení politicky i hospodářsky konstruktivní role Polska v evropské politice, k sestavení silné a předvídatelné slovenské vlády s jasným mandátem, jasnou pozicí v evropských otázkách, ochotnou řešit slovensko-maďarskou otázku bez tradičních emocí a ochotu maďarské vlády V. Orbána přehodnotit své pojetí maďarské ‚reformní politiky‘.
SCÉNÁŘE
Zachování evropské solidarity a posílení střední Evropy
EU vyřeší bezprostřední finanční krizi, nedojde k rozpadu eurozóny ani EU. EU nalezne dostatek vůle a potenciálu k zachování základní solidarity a uspěje při formulování nového politického a normativního rámce. Do této diskuse možná zasáhne Polsko, v žádném případě však Česká republika, Slovensko či Maďarsko, tyto země ale budou schopny/ochotny tento rámec přijmout. Díky zachované kohezi regionu dojde k posílení vnitřní spolupráce, zejména v oblasti bezpečnostní, infrastrukturní, energetické, hospodářské či dokonce vědecko-výzkumné. Tím bude posílena konkurenceschopnost SE i schopnost V4 efektivněji komunikovat své priority na evropskou úroveň. SE pokročí ve své formulace nového vztahu k USA, nestane se strategickým partnerem USA, ale budou nalezeny důležité oblasti konkrétní spolupráce (energetika, lidská práva, podpora východního rozšíření EU, posílení bezpečnosti). EU bude mít dostatek vůle ke hledání pragmatického vztahu s Ruskem. Nedojde sice k žádným výrazným průlomům či pokroku, ale bude zachován status quo. VJVE sice nepokročí směrem ke členství do EU, ale zároveň se ani zcela neztratí zájem o rozšíření (na straně EU i na straně zemí VJVE). EU bude působit jako dostatečný korektiv vývoje v Maďarsku a V4 bude hrát stabilizační roli regionu i navzdory eskalaci slovensko-maďarského sporu. Česká diplomacie se bude moci nadále spoléhat na V4 i na česko-polský vztah jako na přirozené a nejbližší spojence, s Polskem začne vytvářet silnější tandem v oblasti bezpečnostní a zbrojní spolupráce, který se stane základem pro širší regionální kohezi v této oblasti.
Evropa více-rychlostní a postupný rozklad střední Evropy
EU vyřeší bezprostřední finanční krizi, nedojde k rozpadu eurozóny ani EU. Cenou za tento úspěch bude posílení dvojrychlostní povahy EU, ztráta solidarity se slabšími členy eurozóny, posílení technokratické, problém-řešící na úkor hodnotové úrovně EU a oslabení zájmu o východní a jihovýchodní sousedství, spolu se ztrátou (zbytků) ochoty členských států uvažovat o dalším rozšíření EU. Zatímco Polsko bude mít vůli i potenciál usilovat o náležitost k jádru EU, ČR díky své politické orientaci a nevypočitatelnosti, Slovensko díky malému významu a politickým turbulencím a Maďarsko díky působení vlády V. Orbána se posunou do ‚Evropy druhé kategorie‘ a tím i posílí své periferní postavení v rámci EU. Posílí geopolitická okrajovost SE, jejíž východní hranice se stane základem pro hranice nového rozdělení kontinentu. Spolu se snižujícím se zájmem USA o SE a o VJVE a se zvyšující se asertivitou Ruska a jeho přitažlivostí pro post-sovětský region zesílí bezpečnostní i geopolitická zranitelnost SE. Posílením nedmokratických tendencí v Maďarsku a po nástupu populistické vlády na Slovensku dojde k zásadní eskalaci slovensko-maďarského konfliktu. Všechny tyto faktory oslabí kohezi i efektivitu V4, v důsledku bude ještě dále oslaben ‚pro-východní‘ hlas v rámci EU i schopnost prosazovat regionální priority v komunitárních politikách EU. Polská diplomacie ztratí zájem o ČR a česká diplomacie tak v oslabeném Visegrádu i vzdalujícím se Polsku ztratí jednu z mála (pokud ne jedinou) platforem pro prosazování svých zájmů v evropské politice.
Rozpad evropského projektu, nestabilita a zranitelnost střední Evropy
EU se nepodaří překonat své vnitřní potíže, dojde k praktickému rozpadu EU, EU přestane působit jako „měkká síla“ ve střední ale i východní Evropě, dojde k posílení populistických a nacionalistických tendencí v SVE, což přispěje k rozpadu principiální středoevropské shody, střední Evropa se stane periferií Evropy, vystavena geopolitickým ambicím Ruska a nestabilitě východního prostoru. Středoevropské vlády budou hledat zejména bilaterální a unilaterální řešení svých problémů. Jediným ‚pozitivem‘ takového vývoje je, že v takovém případě je téměř garantovaný zvýšený zájem USA o středo a východoevropský prostor.
ZÁVĚR
V roce 2012 nejspíše nedojde k výraznějším výkyvům, ovšem i tato střední cesta si vyžádá obrovské úsilí, neboť bez jeho vynaložení je varianta postupného zhoršení vývoje v SE reálná a česká diplomacie musí bojovat i o zachování statu quo. ČR nemá žádné nástroje pro ovlivnění strukturálního kontextu vývoje v SE a jediná možnost jak pozitivně ovlivnit regionální vývoj spočívá ve schopnosti překonat negativní tendence v domácím kontextu zahraniční politiky. Zejména ČR musí nalézt jasnější rámec pro svou evropskou politiku, z čehož bude vyplývat i lepší uchopitelnost pro partnery v SE. Na regionální úrovni by měla česká diplomacie pokračovat v dosvadním směru – hledání a podpora konkrétních a parkticky cílených regionálních projektů v různých oblastech, které budou posilovat regionální propojení a oslabovat centripetální tendence. Bude zapotřebí trvalé a výrazné politické podpory V4 a SE na nejvyšší úrovni a zachovat politiku „flexibility“ a „umění nesouhlasu“, která se ve V4 osvědčila a znamená, že dojde-li na kontroverzní otázku, je možné o ní otevřeně diskutovat a nesouhlas neznamená překážku pro spolupráci v jiných oblastech.

Vyšel květnový Bulletin Centra pro lidská práva

Květnový Bulletin je plný zajímavých textů, nicméně tím nejneobvyklejším je článek o lidskoprávním aktivismu bývalého prezidenta Mezinárodní automobilové federace (FIA) Maxe Mosleyho, který si po provalení svých sexuálních hrátek s prostitutkami stěžoval u ESLP na Velkou Británii, že neochránila jeho soukromí. I lidskoprávní otázky mají svou bulvární tvář.

Tématem květnového Bulletinu je však kandidatura soudce Roberta Fremra do Mezinárodního trestního soudu. Procesu kandidatury, šancím českého kandidáta a zákulisí podpory Roberta Fremra za strany ČR se věnuje rozhovor Ľubomíra Majerčíka s Renátou Klečkovou z mezinárodněprávního odboru Ministerstva zahraničních věcí ČR. Rozhovor nabízí pohled do této poměrně skryté součásti české zahraniční politiky.

Habilitace Mgr. Dana Marka, Ph.D., M.A. na FSS MU

Ve čtvrtek 14. října 2010 od 11.00 do 12.00 hodin se na FSS MU uskuteční přednáška pro odbornou veřejnost Mgr. Dana Marka, Ph.D., M.A. z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci „Česká republika a Evropská unie: zahraniční politika a evropeizace“ v rámci habilitačního řízení v oboru politologie. Veřejná přednáška se bude konat v místnosti 43 ve 4. poschodí Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Joštova 10, Brno, ve čtvrtek 14. října 2010 od 11.00 do 12.00 hod.

Kandidatura České republiky do Rady bezpečnosti OSN v roce 2007 – východiska a příčiny nečekaného neúspěchu

Na webu Global Politics byla publikována analytická stať, která se zabývá kandidaturou České republiky do Rady bezpečnosti OSN v roce 2007, která skončila neúspěchem a zvolením protikandidáta (Chorvatska). V první části jsou představeny okolnosti a průběh kandidatury ČR do Rady bezpečnosti, přičemž je kladen důraz na obsah a formu české kampaně. Druhá část práce se zabývá výchozími pozicemi obou kandidátů a faktory, jež mohly přispět k nezvolení České republiky.

Skličující pohled na hledání smyslu české zahraniční politiky

Byl bych sem svůj vlastní text z Mezinárodní politiky nedával (MP roč. 33/ č. 7/ 2009), ale když jsem ho náhodou nalezl stažený na webu Ministerstva zarhaničních věcí ČR :-D nemohl jsem odolat : http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/z_medii/sklicujici_pohled.html