středa 18. června 2008

Návštěva nervózního Bruselu

Redakce Global Politics dostala minulý týden od Zastoupení Evropské Komise v ČR možnost zúčastnit se třídenní pracovní návštěvy Bruselu, která měla českým novinářům nabídnout možnost promluvit s úředníky Komise a Rady nad aktuálními tématy evropské integrace. Kromě GP se návštěvy zúčastnili například zástupci ČT, Českého rozhlasu, E-Polisu nebo Hospodářských novin. Adam Černý z HN patřil mezi nejzkušenější a nejaktivnější členy výpravy, když během cesty nabídl redakci iHned dva texty se „zákulisními“ informacemi o EU (zde a zde) a celou dobu pobytu hýřil historkami a poznámkami k politice a evropské integraci.

S Tomem Blažkem jsme tedy získali nejen možnost „turistiky“ po institucích EU, ale především příležitost zúčastnit se poměrně otevřených diskusí s lidmi jako je Pavel Telička (dnes úspěšný lobbista), Katharina von Schnurbein (tisková mluvčí Vladimíra Špidly) či Karel Ježek (šéf komunikace v Sekretariátu Rady). Pikantní na návštěvě bylo do jisté míry to, že jsme s úředníky Komise mluvili právě v den, kdy Irové rozhodovali v referendu o osudu Lisabonské smlouvy, přičemž na většině z nich byla patrná nervozita z budoucího výsledku lidového hlasování (tuším jediného v ratifikačním procesu Lisabonské smlouvy v rámci celé EU).

Pro mě byl jistým vrcholem návštěvy Bruselu pracovní oběd s bývalým komisařem EK Pavlem Teličkou, který dnes podniká v oblasti poradenství k EU. Jeho komentáře k české politice v době, kdy byl v pozici hlavního vyjednavače ČR s EU nebo komisařem EK či jeho hodnocení lobbingu na evropské a české úrovni bylo velmi zajímavé a otevřené. Diskuse se stočila i k Lisabonské smlouvě, zamýšlenému radaru v Brdech nebo filmu Gympl, ve kterém si Telička zahrál školního inspektora…


Osobně mě překvapila otevřenost některých úředníků, se kterými jsme se setkali. Na začátku se vždy ujistili, že jde o schůzku „off the record“ a pak se vcelku rozpovídali. Někteří propagovali Lisabonskou smlouvu, někteří pak na druhou stranu příliš rozvláčně hovořili o obecných věcech, jiní přidali k dobru zajímavé způsoby hodnocení úspěšnosti zvládnutí funkce předsednictví Rady jednotlivými státy – a to dle oblíbenosti kravaty vyrobené k této příležitosti. Italská kravata se prý nosí ještě dnes, zatímco mnohé ostatní jsou vzápětí nenávratně zapomenuty. Jak se s tímto „kravatovým testem“ vyrovná Česká republika?

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

a jak vypadá ta italská? český návrh vypadá dosti konzervativně, nic převratného....

Anonymní řekl(a)...

A jak víte, jak vypadá ten český návrh? Vondra, pokud vím, řekl, že ho zveřejní až ke konci roku.

Lukáš Hoder řekl(a)...

Alexandr Vondra prohlásil, že kravaty jsou "originální a hezké"..., nicméně konkrétní podoba má skutečně být odkryta až někdy v říjnu. Se svým návrhem zvítězily Alice Klouzková a Jana Jetelová (sistersconspiracy.cz) a v současné době se hledá výrobce. Je však třeba doplnit, že kromě kravat se budou výrábět i šátky pro dámy. Ne však ve stejném počtu, což patrně odráží jistou nerovnost v rámci počtů politiků/političek...

Anonymní řekl(a)...

Tak pozor, kravaty/šátky nebudou dostávat jen politikové a političky, ale i novináři, hosté na konferencích apod.

Lukáš Hoder řekl(a)...

To je pravda. Třeba Adam Černý z Hospodářských novin si tu italskou také velmi chválil... :)

Anonymní řekl(a)...

A jak tedy ta italská vypadá se nedozvíme? :-)Pokoušela jsem se ten návrh najít, ale marně