sobota 31. října 2009

Co Čech, to odborník na EU a Listinu zvláště

Doufám, že blog splní aspoň trochu svou osvětovou funkci. Je až neuvěřitelné, jakými bláboly nás média krmí. Kouknu na páteční DNES a hned na první stránce v titulním článku na mě hledí zvýrazněný rámeček, říkající: "Co výjimka znamená? Na Česko se nebude vztahovat Listina základních práv a svobod EU". Pominu-li skutečnost, že předmětný dokument se nazývá Listina základních práv EU, tak věcně je poskytnutá informace naprosto nepravdivá. Závěry ze zasedání Evropské rady v Bruselu (29.-30. října 2009) svědčí o něčem úplně jiném! Zcela zjednodušeně řečeno, Listina bude platit i pro nás, pouze s jistými omezeními. Že novináři neví, o čem píší (čest výjimkám), je smutné, ale co naděláme, z desítek různých zmatených prohlášení našich senátorů a dalších politiků, odborářů a kdovíkoho dalšího bohužel vyplývá, že o funkci a významu Listiny neví mnoho ani ti, co na její osud mají významný vliv.
K čemu tedy Klausovo nelegitimní a nedemokratické tažení (vizte níže článek Prezidentokratura) vedlo? Ze Závěrů ER vyplývá, že při dalším rozšíření EU se ČR připojí k Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU v Polsku a ve Spojeném království. Co ale tento protokol říká? Rozhodně nic o absolutním vyloučení uplatnění Listiny, ale pouze o nerozšíření možnosti soudů shledat, "že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje". Paradoxně tedy Polsko a Spojené království (a teď i my) uznává možnost soudů shledat, že právní předpisy nejsou v souladu, ale nerozšiřuje ji dál. Kam taky?
A co se slavných sociálních práv týče? Protokol stanoví: "nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království." Jinými slovy: ta práva, která platí vnitrostátně, judikovatelná podle Listiny jsou!! Skutečně se Vám tedy ještě zdá, že Listina v ČR nebude platit?
Zopakuji, co jsem uváděl vícekrát - přijetí Listiny a její vstup v platnost by neměly znamenat nějakou revoluci, práva v ní obsažená vesměs Soudní dvůr již uznává. Stejně tak výjimka z aplikace Listiny znamená prakticky méně, než se na první pohled jeví.
Ještě doslov: v různých článcích se k Listině vyjadřovali obeznámení právníci (Kysela, Křepelka, Sehnálek) ve velmi střízlivém tónu, který zhruba odpovídá mému názoru. S novináři to zjevně příliš nepohnulo a s politiky jakbysmet. Ona neprostupnost odborného názoru do sféry politiky je v tuzemsku bohužel velmi hustá. Každý se zviditelňuje silnými názory, které jsou úplně mimo. A mediální sféra, i když zjevně vyjádření expertů na stránce x publikuje, není schopna uvést věci na pravou míru a utápí se dále v prostředí, které znělým řečem zjevně velmi vyhovuje.
Koláž: idnes.cz.

6 komentářů:

pethr řekl(a)...

Nejsem pravnik, ale ta Vase interpretace mi pripada stejne spatna jako ty nesmysly, co clovek slysi v mediich.

Pro Polsko a Britanii a tedy brzo asi i pro nas plati nasledujici:

Protocol 7, Article 1:
The Charter does not extend the ability of the Court of Justice of the European Union, or any court or tribunal of Poland or of the United Kingdom, to find that the laws, regulations or administrative provisions, practices or action of Poland or of the United Kingdom are inconsistent with the fundamental rights, freedoms and principles that it reaffirms.

Jasne vymezuje jurisdikci soudu a rika, ze nemaji pravo zkoumat soulad cehokoli v techto zemich s Listinou - jak vic neplatna muze byt?

Pak nasleduje vami citovany druhy odstavec clanku jedna, ktery jste ale uplne vytrhl z kontextu toho protokolu!

In particular, and for the avoidance of doubt, nothing in Title IV of the Charter creates
justiciable rights applicable to Poland or the United Kingdom except in so far as Poland or the
United Kingdom has provided for such rights in its national law.

A IMHO znamena, ze nic v hlave IV nezaklada prava, pokud tato prava tyto zeme negarantuji ve vlastni legislative. Nic o tom, ze by prava byla kdekoli judikovatelna podle Listiny.

Article 2
To the extent that a provision of the Charter refers to national laws and practices, it shall only apply to Poland or the United Kingdom to the extent that the rights or principles that it contains are recognised in the law or practices of Poland or of the United Kingdom."

To znamena neco jako, ze zeme si sami urci, jak budou Listinu respektovat v legislative (klidne vubec) - ad absurdum, pokud zakon zakaze odbory, tak to zadny soud nezvrati podle Listiny, protoze ta plati jenom do te miry, do jake se shoduje s pravem zeme, coz neni dostatecna garance, pokud ta prava posouvame na uroven cele EU.

Neni mi tedy jasne, jak jsou ta prava judikovatelna vnitrstatne. A napiste to, prosim, na hrad, kde se docasny najemnik chlubi: "S uspokojením jsem přijal rozhodnutí bruselského summitu EU z 29. a 30. října 2009, že Česká republika získala významnou výjimku z Lisabonské smlouvy. Pro Českou republiku tak Listina základních práv EU nebude platit."

Hubert Smekal řekl(a)...

Vážený pane pethr,
díky moc za Vaši reakci, pokusím se tedy lépe obhájit svůj názor, abyste jej nemusel označit za nesmysl.
Rád bych zdůraznil, že se nakrásně může v praxi ukázat, že jsem vedle já a Charta skutečně bude pro nás neaplikovatelná. A možná, aby byl klid, tak se skutečně tak stane (prostě Soudní dvůr raději bude s aplikací Charty zdrženlivější, aby zbytečně ČR a spol. nepopudil, ale aplikací zásady ochrany základních práv dojde ke stejnému výsledku jako při aplikaci Charty). Ostatně, kdyby právní předpisy četli všichni stejně, tak soudy mají mnohem méně práce. Dokonce i vyučující jednoho předmětu rozumí obsahu právních aktů trochu jinak :) Až v praxi uvidíme, které čtení převáží.
Jen na okraj - uvádíte zde v angličtině to samé, co používám v článku v češtině. Ale chcete-li, můžu použít Vaše znění - "The Charter does not extend the ability (...)." Z mého pohledu je klíčové slůvko extend. Říká se, že je tu jistá možnost, ale ta se dále nerozšiřuje. Mimochodem, Vy mluvíte o neplatnosti, jedná se maximálně o neaplikovatelnost.
Onu výčitku ohledně vytržení z kontextu jsem nepochopil, nijak neargumentujete, já pouze pokračuji v popisu Protokolu, po odstavci 1 následuje odstavec 2... Spíš mi přijde, že jste špatně četl, co jsem napsal, já de facto papouškuji onen odstavec, kde se vlastně říká, že jen ta práva v hlavě IV Listiny, která nejsou uplatnitelná v Polsku a Spojeném království, jsou soudně nevymahatelná. Ostatní (tedy ty, které ony právní řády znají) zřejmě tudíž vymahatelná jsou.
Článek 2 jste podle mého názoru přečetl zle, čl. 2 hovoří pouze o těch ustanoveních Listiny, která se odvolávají na vnitrostátní právo, tzn. že si státy nemohou obecně dělat, co chtějí, ale právě jen v těchto případech jako je např. čl. 9 Listiny ("Právo uzavřít manželství a založit rodinu je zaručeno v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon těchto práv.") mohou dát právu "národní obsah". Tedy nelze, aby se právo neuznávalo vůbec, ono se uznává, ale v mezích vnitrostátních předpisů, které by však neměly dané právo zcela negovat (toto je však nutno číst dohromady s čl. 1 odst. 2 Protokolu!).
Otázka pro Vás - kdyby vše bylo tak jasné, Listina se neaplikuje na Polsko a UK a hotovo, proč by měl Protokol dvě strany? Proč by si nevystačil s jedním článkem, který říká: Listina je v Polsku a UK neaplikovatelná? Asi právě proto, že to není tak jasné, že Listina je automaticky neaplikovatelná :)
Z výše uvedeného snad vyplývá, že si myslím, že se Hrad ve své interpretaci mýlí. Nic tam však psát nebudu, na rozdíl od Vašeho příspěvku nemám dojem, že by někdo z Hradu byl schopen diskuze.
Ještě jednou asi to nejdůležitější: přijetím Charty se zase tolik nemění (samozřejmě, když se ESD nesplaší), když se nebude aplikovat Charta, budou se pro Polsko, UK a ČR dál aplikovat základní práva jako součást společných zásad, a tak se může dojít ke stejnému výsledku jako při aplikaci Charty. Dle mého názoru je lepší vědět, jaká práva máme, než nevědět. Tenhle problém Charta řeší.
Abyste viděl, že jsem se svým názorem nespadl z Marsu, opřu se i o názory britských autorit: Prof. Dashwood: "The Protocol is not an opt-out for the United Kingdom; it is an interpretative protocol." Prof. Shaw: Protocol was a “Declaration masquerading as a
Protocol”.
Straw: "Protocol puts
beyond doubt what should have been obvious from other provisions"
Prof. de la Rochère (Fr.): "although the Protocol would probably provoke a significant amount of discussion and debate among lawyers, it might in the end produce little in the way of caselaw". S ohledem na přílišnou délku sem nedávám závěr na s. 106 - 5.103 d) - tučně.
(Zdroj: Analýza Lisabonské smlouvy House of Lords, s. 101 an. - http://www.publications.parliament.uk/pa/ld200708/ldselect/ldeucom/62/62.pdf).

Hubert Smekal řekl(a)...

Prof. Pernice (SRN): "although the Protocol would probably provoke a significant amount of discussion and debate among lawyers, it might in the end produce little in the way of caselaw." (Multilevel Constitutionalism in Action - http://www.ecln.net/documents/sofia_2008/buch/ecln_2008_pernice.pdf). M. Dougan: "the Charter is not actually a serious threat to UK labour law; for its part, the Protocol is not really an opt-out from anything" (bohužel, jeho článek není volně dostupný, pouze skrze placené databáze).
Abych Vám poskytnul i opačný názor: Brian Bercusson: The Lisbon Treaty and Social Europe (ale přijde mi, že BB moc své závěry nevyargumentoval) (http://www.springerlink.com/content/7u92hp2u51n06062/fulltext.pdf). Další článek: Maria Fletcher: Schengen, the European Court of Justice and Flexibility Under the Lisbon Treaty: Balancing the United Kingdom’s ‘Ins’ and ‘Outs’ (European Constitutional Law Review, hlavně s. 25, http://journals.cambridge.org/download.php?file=/ECL/ECL5_01/S1574019609000716a.pdf&code=51ecae013d55e9233d961c531b3262e2): "this Protocol, by the UK Government’s own admission, is an interpretive Protocol rather than an optout." Těším se na další diskuzi, ať již na blogu, případně osobní. Zdraví HS.

petiit řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
petiit řekl(a)...

oznacenie interpretacny protokol (Dashwood)je skutocne vystizne, ktovie, kam sa ta interpretacia nakoniec az posunie. Lebo uz len samotna formulacia ..extend the ability..je ako voda na mlyn ESD.

ale sledujuc vyvoj u ESD - ako je to s obecnymi principmi komunitarneho prava? Mohlo by sa teoreticky stat, ze aj nejake socialne pravo bude v spore prehlasene za obecny princip (to ze ESD dokaze odvodit obecny princip bez problemov aj na zaklade prvnej upravy jedneho clenskeho statu a nezavaznych dokumentov sa uz parkrat potvrdilo)? Znamenalo by to potom, ze bez ohladu na Listinu a vynimky, take pravo bude aplikovatelne aj v Polsku a UK?

Hubert Smekal řekl(a)...

to petiit: souhlasím s Vámi a opřidávám dpověď na Vaši otázku: myslím, že ano. Ona už Smlouva o založení ES (ve znění změn) o sociálních záležitostech nemlčí, navíc ESD už několikrát k ochraně sociálních práv judikoval - i když ne často.