Irving Kristol prošel pozoruhodným vývojem. Od trockisty a levicového liberála se během šedesátých let přesouval ke kulturně konzervativním proudům politického myšlení a politiky jako takové. Při štěpení na americké levici v 70. letech byli lidé v jeho okolí označeni radikálními kolegy za nové konzervativce a nepřátele pravého liberalismu. Neo-konzervativci se sice této nálepce bránili, ale neúspěšně. Po debaklu svých nadějí v Demokratické straně se mnozí z nich dali k Republikánům a pravici celkově, až se jim podařilo získat řadu vlivných míst v administrativě prezidenta Reagana. Po konci studené války se tito staří neokonzervativci projevili jako realisté a žádali návrat americké politiky do „normálních časů“. To už nicméně nastupovali noví Kristolové, Kaganové a Wolfowitzové se svými představami pro nové americké století.
Od současných neokonzervativců tak dělí jeho původní otce zakladatele více než jen jedna generace. K současným neokonzervativcům se výrazně a často názorově připojoval druhý otec zakladatel, Norman Podhoretz, nicméně Kritol st. zůstával spíše opatrný. Sice nejspíš nesouhlasil s řadou iniciativ svých následovníků, ale z nového života „svého“ hnutí se radoval.
… the United States emerged as uniquely powerful. … With power come responsibilities, whether sought or not, whether welcome or not. And it is a fact that if you have the kind of power we now have, either you will find opportunities to use it, or the world will discover them for you. … As a result, neoconservatism began enjoying a second life, at a time when its obituaries were still being published.
Některé komentáře ke Kristolově životě můžete najít na stránkách jeho domovského American Enterprise Institutu, na stránkách WSJ od jeho dlouholetého spolupracovníka J. Q. Wilsona a další kousky např. od Krauthammera, Johna Podhoretze nebo i Williama Kristola.
1 komentář:
Právě pro jejich ultralevicovou minulost jsem neokonům nikdy moc nevěřil, ač se spoustou tezí jsem souhlasil. A taky to v nich zůstalo ohledně typicky levičáckého fanatismu a bezohlednosti, se kterou své myšleny dokázali šířit...jinak ale insirativní lidé, včetně pana Kristola
Okomentovat