V Íránu bylo v minulém roce nedaleko města Kóm odhaleno nové zařízení spojené s (nejspíš vojenským) jaderným programem země, v americkém Senátu byl před několika dny schválen další zákon uvalující na íránský režim sankce (Dodd-Shelby Iran Sanctions Bill) a nové sance připravuje i Rada bezpečnosti OSN. Téma íránského jaderného programu se patrně dostává do kritické fáze. Vevnitř Íránu to však vře také a íránský režim bojuje o přežití. Blíží se 11. únor - výročí islámské revoluce a nové masové protesty nespokojených Íránců. Íránský režim mezitím popravil dva demonstranty (Araš Rahmánípúr a Mohammad Rezá Alí-Zamání) a ke stejnému osudu odsoudil dalších devět lidí.
Podle mnohých pozorovatelů prochází režim ajatolláhů největší krizí od islámské revoluce před třiceti lety. Odborníci jako Ray Takeyh či Karim Sadjadpour vidí pád režimu jako výraznou možnost a americkou politikou hýbe diskuse o další politice po vypršení termínu konce roku 2009, do kdy chtěla Obamova administrativa problém řešit diplomaticky. Poté, co i předseda Mezinárodní agentury pro atomovou energii prohlásil spolupráci s Íránem za "bezvýslednou", probíhají diskuse mezi světovými metropolemi o nových sankcích, které by Rada bezpečnosti OSN uvalila i na ropné produkty a zemní plyn z Íránu.
Jak se k situaci postaví nové instituce Evropské unie? Únorové protesty a další vývoj okolo íránského jaderného programu budou významným testem pro nového stálého předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye a vysokou představitelku EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonovou. A co Česká vláda? Je schopna formulovat stanovisko země k této otázce?
Jak se k situaci postaví nové instituce Evropské unie? Únorové protesty a další vývoj okolo íránského jaderného programu budou významným testem pro nového stálého předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye a vysokou představitelku EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonovou. A co Česká vláda? Je schopna formulovat stanovisko země k této otázce?
2 komentáře:
Přidávám odkaz na jiný názor ohledně možnosti pádu režimu od Freda Hallidaye. Psal ho 17. července 2009, ale asi by ho neměnil ani ve světle toho, co se od té doby událo. Cituje 2 Leninovy předpoklady úspěšných revolucí: "The first, often invoked, is that the people cannot go on being ruled in the old way. The second, neglected but equally important is that the rulers cannot go on ruling in the old way." Zatím to nevypadá, že by se druhý předpoklad významně blížil naplnění.
To je ovšem otázka. Podle některých názorů se současný prezident pokouší za pomoci ozbrojených složek transformovat íránský režim k militaristické autokracii. Nezdá se totiž, že spcifická íránská kombinace autoritářství, teokracie a demokracie funguje. Teokracie i demokracie jsou postupně odstraňovány a režim už neumí vládnout starým způsobem.
Okomentovat