Law and Politics: Přesvědčovací síla Nejvyššího soudu USA

Pro zájemce o Law and Politics (zaužívaný název pro studium práva politologickými metodami) posílám odkaz na článek "Is It Really „Yes Dear, Your Honors?“: A Survey Experiment Looks at the Supreme Court’s Power to Persuade." z pera Jacka Citrina, ředitele Institute of Governmental Studies v Berkeley, a Patricka Egana z NYU.

Studie se snaží zjistit, jaký mají vliv rozsudky amerického Nejvyššího soudu na změnu veřejného mínění. V dosavadní odborné literatuře v zásadě experimentální výzkumy přicházely k závěru, že Soud skutečně formuje veřejné mínění, zatímco empirické studie tvrdily spíše opak.

Citrin s Eganem se na základě precizního kvanti-výzkumu přiřazují ke druhému proudu - tedy ke skeptikům ohledně možnosti soudů měnit názory veřejnosti. Z šesti velkých případů měl rozsudek skutečně signifikantní dopad pouze jedinkrát, a to v kauze vztahů homosexuálů. Jenže i tady se jednalo o dopad pouze krátkodobý, jakmile média začala informovat o názorech elit, které většinou s rozsudkem nesouhlasily, mínění veřejnosti se začalo obracet proti názoru soudu.

Co je zajímavé, na rozsudky soudu rozdílně reagují konzervativci a liberálové. Zatímco liberálové, přestože s rozsudkem nesouhlasí (je tedy spíše konzervativní), tak jejich institucionální loajalita zůstává nezměněna. Což je docela překvapivé zjištění, vezmeme-li v potaz, republikánskou dominanci soudu za posledních téměř třicet let. Naopak konzervativci, když s rozsudkem nesouhlasí, tak zároveň zpochybňují legitimitu soudu jako takového a volají po omezení jeho pravomocí (zle, matičko, zle, soudcokracie zde, jak by asi řekl VK).

Poslední informační drobek - dle průzkumů jsou američtí právníci (profese jako taková) výrazně liberální, čímž se liší od americké společnosti jako celku.

Foto: polisci.berkeley.edu