Minulý týden v Center for the Study of Law and Society prezentoval svou novou knihu jeden z nejvýznamnějších odborníků současnosti zabývajících se problematikou trestání. Profesor práva a sociologie David Garland z New York University rozebíral v souladu se zaměřením publikace "Peculiar Institution" zvláštní instituci Spojených států - trest smrti. Prolog ke knize a první kapitolu můžete stáhnout zde, kdyby se vám nechtělo čekat do příštího léta, kdy dorazí do knihovny FSS, tak na Amazonu je k dostání v pevné vazbě za slušných 23 dolarů, případně v elektronické verzi za 20 USD. Skutečně doporučuji přelouskat alespoň onen prolog a první kapitolu, něco tak čtivého jsem na odborných stránkách již dlouho neviděl. Garland cituje z dobového tisku, z pohlednic či kronik a dokumentuje proměny trestu smrti v čase. Místy se jedná o četbu hodně naturalistickou a jeden výraz dokonce pronikl do mé soukromé top 3 nejotřesnějších slovních spojení. Zážitek z mučení černocha, který skončil zapálením a posléze smrtí, svědek vylíčil jako "negro barbecue"...
Spojené státy jsou jedinou "západní" zemí, která vykonává trest smrti, ročně takto zemře 40 až 50 lidí, většinou ve státech amerického Jihu, tedy bývalých otrokářských oblastech. Trest smrti zůstává legální v 35 amerických státech, nicméně ve většině z nich se nevyužívá. Na druhé straně je to ale právě Amerika, kde se zrodilo hnutí za zrušení trestu smrti a v Michiganu, Wisconsinu či Rhode Islandu došlo k jeho zrušení již před 150 lety, tedy století před Francií či Velkou Británií.
Velmi zajímavá je polemika s Michelem Foucaultem, proti jehož pojetí trestu smrti jako spektakulárního násilí za účelem demonstrace suverénní moci, která nutí k poslušnosti a pořádku, se Garland silně vymezuje. Foucaultův intelektuální vliv stále přežívá, nicméně pro Ameriku se jeho pojetí vůbec nehodí. Nejedná se o kruté divadlo, které má ukázat, kdo drží monopol nad užitím násilí, ale naopak o důkaz fragmentace vládní moci, která nedokáže přebít lokální verzi lidové spravedlnosti.
Garland hovoří o současném trestu smrti a lynčích z přelomu 19. století jako o zrcadlových případech. Zatímco tehdejší nechutné popravy stály mimo právní rámec, představovaly krvavý spektákl pro tisíce diváků, kteří se sjížděli z okolí a o zážitku referovali známým, a odehrávaly se na Jihu a proti černochům, dnešní popravy jsou přísně právně regulovány, probíhají v antiseptickém prostředí skryty před zraky veřejnosti, na niž se nemohou dostat ani žádné fotky, pokud možno nebolestivým způsobem a obětmi bývají v zásadě jen chudí, co si nemohou dovolit solidní právní zastoupení. Na semináři profesor Garland utrousil, že nikdo s příčetným právníkem nemůže být popraven.
O způsobu trestání - využití či nevyužití trestu smrti - rozhodují podmínky strukturální (omezení státní moci, nekompletní pacifikace, lidová suverenita, moc lokálních aktérů) a situační (vztah mezi skupinami obyvatelstva, rasové poměry a míra násilí) - to je asi hlavní Garlandovo poselství pro sociální vědy.
Na závěr jeden citát z knihy: "When we think about the death penalty, we think … of black victims and white mobs, of black defendants and white juries, of slave codes and public hangings."
PS: Pro zájemce - na stránky CSLS byl přidán videozáznam z konverzace s Lawrencem Friedmanem, o níž jsem na blogu referoval dříve.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat