Lobbing v Praze

3. listopadu pořádala VŠE celodenní mezinárodní konferenci „Lobbing v moderních demokraciích - s pravidly nebo bez pravidel?“. Jelikož toto téma úzce souvisí s mým doktorským výzkumem, vyrazila jsem do Prahy plna očekávání. Program sliboval účast českých i zahraničních hostů věnující se této problematice z řad akademiků i profesionálů. Cílem konference bylo také prezentovat novou publikaci o lobbingu, v českém prostředí první svého druhu.

Vedle řekněme teoretického přístupu k lobbingu a zájmovým skupinám se konference zaměřila i na otázku zavedení regulace lobbingu v ČR. I když z hlediska obsahu konference zásadně nepřekvapila, očekávala jsem více podnětů z hlediska přístupu k dané problematice spíše než deskripci aktuálního stavu regulace lobbingu (možná se dočkám v knize). Zajímavé byly především diskuze se zástupci profesionálních lobbistů, lidmi z Transparency International ČR a zahraničními hosty, kteří referovali o svých zkušenostech s lobbingem v rámci britské, americké i EU arény.

Jako červená nit se diskuzí vedla otázka zavedení regulace lobbingu v ČR a v podstatě se všichni z přednášejících shodli na pozitivech regulace lobbingu, resp. vytvoření určitých pravidel/mantinelů, v jejichž rámci by se měla lobbistická činnost odehrávat. Regulace tedy nemá principiálně znamenat omezení práv na reprezentaci zájmů. Jejím cílem by mělo být nastavení stejných pravidel hry pro všechny zúčastněné, jako jsou např. podle jedné z panelistek vytvořena pravidla pro bankovní sektor.

Bohužel se v průběhu konference diskuze stočila pouze na regulaci prostřednictvím legislativní normy – zákona o lobbingu – a na profesionální lobbisty, kteří však obecně představují, zejména pak v ČR, pouze malou část lobbistické komunity. Nelze opomenout tzv. in-house lobbisty, ani jiné možnosti a metody regulace lobbingu.

Pokud to však mám shrnout, tak převážil pozitivní dojem z konference. Jednak je to, doufám, první impulz k diskuzi na téma regulace lobbingu v rámci české vědecké obce či celospolečenské diskuze jak „očistit“ lobbing od současného negativního vnímání. A co se týče přijetí zákona o lobbingu u nás? Někde by se začít mělo. Koneckonců, jak vyplynulo z vyjádření některých panelistů, ani např. v USA nebyla situace ohledně lobbistické legislativy zrovna ideální a v současné době je na federální úrovni v platnosti již několikrát revidovaná úprava lobbistického zákona. Podobně je tomu i v Kanadě.

Obrázek viz http://www.claybennett.com.

Mgr. Radana Kubová je interní doktorskou studentkou na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU. Odborně se zabývá lobbingem a zájmovými skupinami v kontextu Evropské unie a ČR.