Radana Kubová: Lobbing ve Washingtonu

Po roce jsem na začátku léta opět vyrazila na krátký studijní pobyt do zahraničí, tentokráte až za „velkou louži“. Druhý ročník letní školy pořádaný European Consortium for Political Research Standing Group on Interest Groups byl zaměřen na „global advocacy“ – téma v současné době více než aktuální. Hostitelskou institucí byla Frank Batten School of Public Policy and Leadership, University of Virginia.

I letošní ročník nabídl účastníkům přednášky zkušených akademiků a odborníků. Cílem bylo je seznámit především s taktikou a strategií zájmových skupin na mezinárodní úrovni, tedy jak probíhá „obhajoba otázek s globálním rozsahem“ v USA, ale také v rámci mezinárodních institucí jako např. WTO, OSN, WB, apod. Vystoupili zde (chronologicky) Frank Baumgartner (University of North Carolina at Chapel Hill), Gerry Wartburg a Christine Mahoney (University of Virginia), Jan Beyers (University of Antwerp), Kathryn Sikkink (University of Minessota) a Jutta M. Joachim (Leibniz University).

Prostor byl věnován také dalším aktuálním tématům jako např. „arabskému jaru“ (videohovor s kongresmanem Tomem Perriellem, toho času v Egyptě, který mimo jiné pomáhal vytvořit DarfurGenocide.org a Avaaz.org, což je mezinárodní internetové společenství zaměřené na vytváření globální odpovědi na problémy přesahující státní hranice) či aktivismu nevládních organizací a organizací sociálních hnutí působících s cílem obhajoby globální spravedlnosti s využitím tzv. nových sociálních médií (Christine Mahoney). Součástí letní školy byl i jednodenní program ve Washingtonu – označovaném za centrum „global advocacy“ či (vedle Bruselu) centrum lobbingu.

Skutečnost, že se v tomto případě jednalo o druhý ročník letní školy o zájmových skupinách, poukazuje na rostoucí význam aktivit zájmových skupin jak na domácí, tak i mezinárodní úrovni a tedy i na rostoucí zájem o zkoumání této problematiky. Co se týče účasti, naprostou převahu měli doktorští studenti z Evropy, pak byla zastoupena také Kanada, USA, Nigérie či Filipíny. První série letních škol k zájmovým skupinám bude završena příští rok na Agder University v norském Kristiansandu.

Post scriptum:

Virginie je překrásná země, která sice má „něco“ z Evropy, ale tak nějak se zdá, že všechno je tu mnohonásobně větší a i ta tráva je jaksi zelenější. Zřejmě to bude specifickým klimatem. Bouřky zde jsou opravdovým zážitkem. Během několika málo minut deště se voda valí po ulicích, aby za dalších pár minut už byly vidět jen místy kaluže. Na přechod z venkovního tepla a vlhka do vyklimatizovaných místností se Evropan adaptuje ztěžka, nicméně zvyknout se po čase dá. Pokud nebudete cestovat za historií občanské války (Sever proti Jihu), pak doporučuji návštěvu hlavního města, kde se můžete v tuto roční dobu příjemně zchladit při návštěvě muzeí v okolí Capitolu – tzv. Smithsonian institutions, do nichž je vstup zdarma. Okouzlující (zevnitř) je také Library of Congress. Washington jinak ohromí monumentální architekturou a rozsáhlými prostory, ale také ne příliš teplovzdorným metrem či všudypřítomnými fontánkami s pitnou vodou.

Foto: autorka.

Radana Kubová: Lobbing v České republice

Během uplynulých několika jarních týdnů proběhla v Praze v prostorách Poslanecké sněmovny a Amerického centra čtyři setkání odborníků na problematiku lobbingu s cílem odpovědět na otázku Je regulace lobbingu v ČR nutná? Cílem tohoto neziskového projektu bylo vytvoření podkladů pro přípravu návrhu zákona o lobbingu pro Ministerstvo vnitra (viz Programové prohlášení Vlády ČR). Osazenstvo kulatých stolů se mělo sestávat ze zástupců politických stran zastoupených v Parlamentu ČR i v Evropském parlamentu (kteří se ale účastnili minimálně), zástupců Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti, akademické sféry, profesionálních lobbistů (advokátní kanceláře, poradenské společnosti), a zástupců významných svazů a nevládních organizací. Samotným uzavřeným jednáním expertů předcházely panelové diskuze tzv. dobrých praxí, kde vystoupila řada odborníků na lobbing i jeho regulaci, např. Raj Chari (spoluautor knihy Regulating Lobbying), Norman L. Eisen (velvyslanec USA v ČR), Pavel Telička (lobbista při EU), David Ondračka (TI ČR) a další.

O řadě kauz spojených s lobbingem a korupcí v české kotlině i mimo ni zde netřeba referovat. Přesto význam regulace lobbingu tkví v něčem jiném – nejedná se primárně o nástroj boje proti korupci. Cílem má být především odkrytí samotného rozhodovacího procesu, vztahů mezi lobbisty/zástupci zájmových skupin a lobbovanými veřejnými činiteli – tedy jak lobbing probíhá, mezi kým, v jaké věci a proč.

Experti se v podstatě shodli, že regulováni by měli být jak lobbisté, tak samotní lobbovaní veřejní činitelé. Řada snah o regulaci lobbingu však ustrne na mrtvém bodě (a zřejmě to bude i případ ČR), když přijde na řadu definování základních pojmů – kdo je lobbista, kdo lobbovaný, jaká činnost je vlastně lobbing a co už lobbing není, jaký druh údajů mají lobbisté/lobbovaní odkrývat, atp. Jádrem sporu byla také otázka kontroly stanovených pravidel (vytvoření watchdog instituce či pověření stávajících orgánů) a vůbec jejich vymahatelnost v praxi. Nutno podotknout, že regulace lobbingu je v různé podobě zavedena např. v USA (úroveň federální i úroveň jednotlivých států), či v Kanadě, kteréžto jurisdikce daná pravidla pro lobbisty i lobbované pravidelně revidují tak, aby se vyplnily objevivší se mezery.

Osobně hodnotím tuto iniciativu veskrze pozitivně. V rámci místy bouřlivých diskuzí padala řada relevantních a někdy i neotřelých argumentů pro i proti regulaci lobbingu. Přesto, mám-li hodnotit prezentované postoje k dané problematice, pak jsem spíše skeptická a alespoň prozatím nepředpokládám, že by v současné době mohl být podobný zákon prosazen a zaveden do české praxe (i vzhledem k současné situaci na politické scéně). Experti se sice shodli na nutnosti zavedení regulace lobbingu, v řadě konkrétních bodů se však stanoviska jednotlivých účastníků mnohdy rozcházela.

Závěry z expertních stolů jsou k dispozici zde.

Velvyslanec USA na PrF MU

Americký velvyslanec v ČR Norman L. Eisen (blog) zavítal včera na Právnickou fakultu MU. Přednesl přednášku o boji proti korpci a klientelismu, který dva roky vedl v rámci Obamovy administrativy. Eisen ví o čem mluví, vystudoval práva na ... tuším, že říkal na Columbii, na Wiki je ale Brown a Harvard... a ve škamnách potkal i Obamu (to ostatně mohl i na Harvardu). Jako právník pracoval jak pro lobbisty a korporace, tak i proti nim. Spoluzaložil nevládku Citizens for Responsibility and Ethics in Washington, která za mříže pomohla dostat řadu velkých ryb.

Skvělá prezentace, je to showman. Společně s děkankou "nejlepší právnické fakulty v ČR" prof. Rozehnalovou ohlásil vznik nového kurzu "Governance Security". Prý je to světová novinka. Jeho excelence tvrdí, že nejde jen o boj proti korupci nebo o regulaci lobbingu, ale přímo o bezpečnost státu (např. při zadávání vojenských zakázek nebo při správě hranic).

Lobbing v Praze

3. listopadu pořádala VŠE celodenní mezinárodní konferenci „Lobbing v moderních demokraciích - s pravidly nebo bez pravidel?“. Jelikož toto téma úzce souvisí s mým doktorským výzkumem, vyrazila jsem do Prahy plna očekávání. Program sliboval účast českých i zahraničních hostů věnující se této problematice z řad akademiků i profesionálů. Cílem konference bylo také prezentovat novou publikaci o lobbingu, v českém prostředí první svého druhu.

Vedle řekněme teoretického přístupu k lobbingu a zájmovým skupinám se konference zaměřila i na otázku zavedení regulace lobbingu v ČR. I když z hlediska obsahu konference zásadně nepřekvapila, očekávala jsem více podnětů z hlediska přístupu k dané problematice spíše než deskripci aktuálního stavu regulace lobbingu (možná se dočkám v knize). Zajímavé byly především diskuze se zástupci profesionálních lobbistů, lidmi z Transparency International ČR a zahraničními hosty, kteří referovali o svých zkušenostech s lobbingem v rámci britské, americké i EU arény.

Jako červená nit se diskuzí vedla otázka zavedení regulace lobbingu v ČR a v podstatě se všichni z přednášejících shodli na pozitivech regulace lobbingu, resp. vytvoření určitých pravidel/mantinelů, v jejichž rámci by se měla lobbistická činnost odehrávat. Regulace tedy nemá principiálně znamenat omezení práv na reprezentaci zájmů. Jejím cílem by mělo být nastavení stejných pravidel hry pro všechny zúčastněné, jako jsou např. podle jedné z panelistek vytvořena pravidla pro bankovní sektor.

Bohužel se v průběhu konference diskuze stočila pouze na regulaci prostřednictvím legislativní normy – zákona o lobbingu – a na profesionální lobbisty, kteří však obecně představují, zejména pak v ČR, pouze malou část lobbistické komunity. Nelze opomenout tzv. in-house lobbisty, ani jiné možnosti a metody regulace lobbingu.

Pokud to však mám shrnout, tak převážil pozitivní dojem z konference. Jednak je to, doufám, první impulz k diskuzi na téma regulace lobbingu v rámci české vědecké obce či celospolečenské diskuze jak „očistit“ lobbing od současného negativního vnímání. A co se týče přijetí zákona o lobbingu u nás? Někde by se začít mělo. Koneckonců, jak vyplynulo z vyjádření některých panelistů, ani např. v USA nebyla situace ohledně lobbistické legislativy zrovna ideální a v současné době je na federální úrovni v platnosti již několikrát revidovaná úprava lobbistického zákona. Podobně je tomu i v Kanadě.

Obrázek viz http://www.claybennett.com.

Mgr. Radana Kubová je interní doktorskou studentkou na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU. Odborně se zabývá lobbingem a zájmovými skupinami v kontextu Evropské unie a ČR.

Radana Kubová: Lobbing v Antverpách

Zájmové skupiny, lobbing a jeho regulace prozatím nepatří v české a příliš ani v evropské politologické obci k důkladněji zkoumaným tématům. Začíná se ale blýskat na lepší časy. Když jsem po zadání výše uvedených hesel „vygooglovala“ odkaz na letní školu zaměřenou na problematiku zájmových skupin pořádanou Fakultou politických a sociálních věd Univerzity v Antverpách, rozhodla jsem se nepropásnout tuto jedinečnou příležitost a podala si na ni přihlášku.

Program letní školy byl rozplánován do pěti výukových dnů. Dopoledne probíhaly přednášky a semináře, na něž bylo potřeba dopředu nastudovat dva silnější readery studijních textů. První ročník letní školy (2010) byl tematicky zaměřen na mobilizační proces a společenství zájmových skupin. Jako lektoři vystoupili Jan Beyers s úvodem do problematiky zájmových skupin a reprezentace zájmů v liberálních demokraciích, David Lowery k populační ekologii zájmových skupin a její dynamice (s důrazem na americké zájmové skupiny), William Maloney k problematice mobilizace, kolektivní akce, vnější a vnitřní organizace a profesionalizace zájmových skupin (s důrazem na evropské zájmové skupiny) a konečně Joost Berkhout k problematice mapování populací zájmových skupin v EU. Nutno však podotknout, že americká vědecká obec se prezentovala mnohem sebevědoměji, což zřejmě souvisí s delší tradicí výzkumu na tomto poli.

Praktickou třešinku na pomyslném dortu teorií z přednášek představovala jednodenní návštěva Bruselu, která byla pro mě osobně, vzhledem k mému zaměření, asi nejzajímavějším bodem na programu letní školy. Konkrétně jsme absolvovali kulatý stůl v Evropském parlamentu se zástupci lobbistů, Pieterem Bouwenem, Erikem Weseliusem (ALTER-EU), setkání s Gérardem Legrisem (Generální sekretariát Evropské komise), který má na starost otázky transparentnosti a vztahy se zájmovými skupinami včetně Rejstříku zástupců zájmových skupin, a nakonec diskuzi s konzultanty a lobbisty z Weber and Shandwick, kteří nás, v rámci možností, nechali nahlédnout pod pokličku toho, co obnáší každodenní práce bruselského lobbisty – včetně naprosto precizních komunikačních schopností. Srovnám-li s již absolvovanými diskuzemi v institucích EU, mohu vyjádřit spokojenost nad volbou diskutujících a celkovým průběhem diskuze. Přesto mám poněkud smíšené pocity z vystoupení G. Legrise. Na obhajobu neomylného postoje EK k regulaci lobbingu si uzurpoval téměř celý vyhrazený čas, a strategicky se tak pokusil vyhnout dotazům z publika.

První ročník letní školy byl „prvním“ také v několika dalších ohledech. Letos vůbec poprvé Univerzita v Antverpách pořádala letní školy. Konkrétně tato letní škola byla také organizována jako jedna z prvních aktivit ECPR-Standing Group on Interest Group Politics, jejímž cílem je dále institucionalizovat mezinárodní vědecko-výzkumnou síť zaměřenou na zájmové skupiny. Pro možné zájemce nabízejí další plánované ročníky tato témata: letní škola v roce 2011 bude organizovaná Univerzitou ve Virginii v USA a zaměří se na strategie a politickou mobilizaci; letní škola v roce 2012 bude organizovaná Univerzitou v Agder (Kristiansand, Norsko) a bude se soustředit na vliv zájmových skupin na politickou agendu a na politické otázky.

Mé dojmy z letní školy jsou veskrze pozitivní. Pro všechny zúčastněné bylo nepochybně přínosem vytvoření sítě vzájemných kontaktů. Školu hodnotím jako obsahově velmi zajímavou a přínosnou a organizačně dobře zvládnutou. Poděkování patří prof. Janu Beyersovi za uspořádání a zorganizování letošního ročníku i za jeho osobní nasazení, dále organizátorům z hostitelské univerzity za příjemný a obohacující sociální program a rovněž mé domovské fakultě za finanční podporu, bez níž by účast na letní škole nebyla možná.

Mgr. Radana Kubová je interní doktorskou studentkou na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU. Odborně se zabývá lobbingem a zájmovými skupinami v kontextu Evropské unie a ČR.