Proti proudu

Odpřednášeno, stovky stran přečteny, desítky emailů zodpovězeny, pár tisíc znaků napsáno, je čas na zábavu... 

Celý svět unisono odsoudil Ukrajinu za proces s bývalou premiérkou Julijí Tymošenkovou. Nespokojené hlasy se nesly jak z východu, tak ze západu. Kritizovali svorně novináři, včetně třeba the Economist, kritizovali politikové. Všude v běžných médiích jsem se ale dočetl prázdné proklamace o tom, jak byl proces zpolitizovaný apod., ale nikde pořádnou argumentaci, v čem konkrétně soud pochybil. Přišlo mi, že se prostě novináři a politikové vyjádřili, aniž by rozsudek četli. Hlavní argument zněl - Janukovyč chtěl vyřadit Tymošenkovou z politického boje. Klidně, může to být pravda (a zřejmě je). Ale pokud skutečně "plynová princezna" porušila zákon a soud uložil stanovenou sazbu? Měli by být politikové beztrestní? Samozřejmě, kdyby před soud naklusala komplet ukrajinská elita, tak asi půjdou do kamene všichni, ale to ještě neznamená, že by politikové neměli za své činy stanout před soudem. Mně by třeba nevadilo, kdyby se trochu před pány a dámami v talárech proklepli naši někdejší potentáti, kteří stále tahají za nitky. A bude se stejně vehementně protestovat, když se náhodou v soudní síni octne Berlusconi a půjde sedět?

Ano, horlivost ukrajinského soudu je do očí bijící. Ano, je nefér, že se soud zaměřil jen na jednu osobu a nečistí ukrajinskou politickou scénu plošně. Ale pokud je daný zákon dostatečně rozumný a Tymošenkové provinění vůči němu dostatečně vyargumentovaná? Pak bych spíš ukrajinský soud povzbudil v zemanovském duch "padni, komu padni" k pokračování, než silně kritizoval. 

Kratičká diskuzní poznámka - zkusmá aplikace strategického přístupu k soudům: předpokládejme, že  Janukovyč jedná jako racionální aktér. Pokud chce zachovat (formálně) demokratický systém, pak ví, že jej očekává volební nejistota. Tedy může prohrát a jeho politický oponent mu připravit stejný osud, jako on hypoteticky Tymošenkové. Protože nechce skončit v pruhovaném, nechystá takový scénář ani svým soupeřům. Jinými slovy - Janukovyč je hybatelem případu, jen pokud a) není racionální, a/nebo b) nevěří v možnost volební porážky. Samozřejmě, je to na dřeň osekáno, realita bude nepochybně mnohem barvitější. 

Dočetl jsem se, že ve státní správě jsou k vidění roční apanáže až ve výši dvou miliónů korun. Přeji si, aby stát přitáhl ty nejlepší lidi, a motivační odměny považuji za způsob, jak tohoto cíle dosáhnout. Ale trochu mi vadí, že na důležité posty, kde se asi berou podobné částky, dosáhnou třeba i lidé z pochybných univerzit, jimž píše seminárky nadřízený. A ještě něco - nepředpokládám, že by ministr bral méně než jeho podřízený - na kolik se tedy vyšplhá roční odměna ministrů?

Nové číslo Foreign Policy se věnuje tématu American Exceptionalism, namátkou přispěli např. Walt, Clintonová či Friedman.

A víkendové odlehčení - zajímavá přehlídka politických grafiti, zejména z arabského světa.