Thomas Jefferson a Spojené státy Evropské

Pro příznivce podcastů dva tipy, a to rovnou v souvislosti s předchozím příspěvkem a aktuálním "okupačním hnutím" v USA. První je pořad GPS (Global Public Space), který vede Fareed Zakaria. Asi znáte ze CNN. Kompletní video podcast pořadu zkrouhli, ale audio je stále kompletní. Naposledy (16. 10.) se věnovali "Occupy Wall Street". Krásná debata o tom, co bylo dřív, kuře nebo vejce. Sice se na začátku debatovalo o "populistickém" charakteru hnutí "Occupy Wall Street" nebo jeho podobností s Tea Party, o posunu veřejné debaty o nenasytných bankéřích před dvěma roky k debatě o národním dluhu a krachu Řecka dnes, atd. Primární téma bylo ale jasné: Má hlavní vinu za obrovský rozdíl v příjmech 1 % Američanů oproti zbytku a nevídané nenasytnosti kapitalismu za poslední dvě dekády nepovedená regulace (zkušený finančník Forbes) nebo hamižnost jednotlivců, kteří pravidel využili (nobelista Krugman)? Krugman argumentuje, že bankéři jsou ti, co na tom všem vydělali, a jsou to oni, kteří by měli platit. Forbes oponuje, že regulace je zde zásadní faktor a "easy money" nabídnuté FEDem prostě vždycky někdo využije... ať už v 90. letech, v 70. letech nebo dřív ve 20. století. "Příležitost dělá zloděje."

Druhý tip je poněkud intelektuálský, aneb téma "Occupy Wall Street" v rámci "moot" debaty otců zakladatelů Jefferson v. Hamilton a v souvislosti s tématem federalismu, demokracií, atd. Skvělý podcast The Thomas Jefferson Hour nabízí debaty odborníků na Jeffersona, kteří se "vtělí" do jeho kůže a mluví hlasem pana prezidenta. Kritizují procentralizačního Hamiltona, obdivují "Occupy Wall Street" za jejich odpor vůči systému, který je potřeba jednou za pár dekád protřást revolučním hnutím ("from time to time American people wake up and reclaim their sovereignty"), atd. Je to jízda.

Mimochodem, nepřipomíná současná situace v EU staré americké kolonie v 18. století? Po poměrně velkém odporu jednotlivých států neúspěšné konfederace proti nečekaně centralizačnímu návrhu ústavy, která byla nakonec schválena, se otevřely dveře ještě větší centralizaci. Po revoluci byly státy totiž tak zadlužené, že hrozilo, že už jim nikdo nepůjčí. Nový ministr financí Hamilton navrhl zřízení centrální banky, která by sjednotila dluh všech států a federální dluh a mohla tak konsolidovat celý proces splácení a řízení dluhu. Proti byl ministr zahraničí Jefferson, který odmítal centralizaci, nechtěl Ameriku zatáhnout do mezinárodní politiky a preferoval systém soběstačných států. Prezident Washington nakonec rozhodl, že banka bude... a zbytek příběhu už známe. Sleduje někdo debatu v Bruselu a rozumí někdo charakteru těch "valů" a krizových fodnů EU? Nemá snad EU de facto už jednotný dluh? Nebude mít dluhová krize v Evropě stejný důsledek jako v Americe před dvěma stoletími?