Slovensko a přežití Eura

Pokud platí poučka, že se generálové připravují vždy na minulou válku, nepřekvapí tak úvahy amerických stratégů o tom, jak bude vypadat příští válka po dekádě boje proti terorismu. Snad válka na moři a ve vzduchu proti Číně? Mezi takovéto úvahy nad právě desetiletým konfliktem v Afghánistánu, Obamovým plánem na popostrčení hospodářství, vzpomínky na Steva Jobse nebo překvapivý růst preferencí republikánského prezidentské kandidátana Hermana Caina se na titulku pátečních The Washington Post (a NYT) prosadilo i Slovensko. Nadpisy jako "Slovakia unsettles Europe’s rescue plan" a "Slovaks Love and Hate Euro" ukazují zvyšující se zájem Američanů o osud Eura, jehož další problémy můžou výrazně přistřihnout tužby po zdravější a růstové světové (Americké) ekonomice. Zatímco NYT jdou spíše po osobním pohledu Slováků na Euro a rozebírají dilema mezi výhodami společné měny a nespravedlnosti pomoci bohatšímu Řecku, WashPost se dívají víc na celek a srovnávají EU a USA:

What would have happened, for instance, if Washington needed the approval of all 50 states before proceeding with its plan to rescue ailing U.S. financial institutions in the wake of the collapse of Lehman Brothers in September 2008? But the euro zone is a confederation of member states lacking a powerful executive and legislative branch. The situation illustrates, critics say, the built-in flaws of the currency union.

Američany do velké míry nezajímá management Eura a nebo politické fungování nefederální EU, chtějí vidět výsledky. Podobně jako například v případech Avena před ICJ nebo následně Medellín u US Supreme Court nikoho moc nezajímala federální struktura USA, self-executing treaties dle amerického práva a nebo problémy centrální vlády s přinucením států respektovat mezinárodněprávní odpovědnost USA, v případě s Eurem nebude mezinárodní společenství dumat nad tím, jestli byl k záchraně Eura potřeba i souhlas Sulíka, ale to, jak to všechno dopadlo. Za výsledek bude politicky odpovědná EU, ne Slovensko. V případě krachu plánů na ozdravění Eura ale takové štěstí Slováci zřejmě mít nebudou vůči svým evropským sousedům. Nejsem si proto jist, jestli principiálně negativní postoj (i když možná rozumný) k příspěvku na další financování řeckého dluhu může nějak pomoci slovenským zájmům v EU.

A nebo se na to rychle zapomene (v případě přežití Eura)? Kdo si ostatně ještě pamatuje, že ČR byla jedinou zemí v EU, která blokovala Lisabonskou smlouvu nebo neratifikovala Římský protokol ICC?