Prezident Václav Klaus v Heritage Foundation

Na přátelské půdě konzervativního think-tanku Heritage Foundation ve Washingtonu pronesl prezident Klaus minulý týden poměrně zajímavý projev o krizi EU. V první půlce sice šablonovitě jednoduchá kritika „socialistické“ ekonomiky, neefektivní regulace a hrozby centralizace, v druhé části ale poměrně dobrý tah na branku a na závěr zajímavý „coming out“. Podívejte se sami, dobré jsou hlavně vtípky v 28:40, 45:10 a 54:10.

A jaký to „coming out“? Podívejte se na video, např. po 54:10, a uslyšíte citaci slov Miltona Friedmana ze Stanford University v roce 1997: „Europe is very lucky, Europe has Vaclav Klaus. … „ Testová otázka: Jaký je politický cíl Václava Klause po konci jeho prezidentského funkčního období? Chtěl jsem se ho na tuto otázku zeptat a potvrdit si tak svůj dojem, nicméně citace guru Friedmana posloužila jako efektní závěr a ani při krátkém potřesení prezidentské ruky po proslovu jsem už neměl příležitost. Inu, uvidíme.

Odpověď se ale samozřejmě týká EU a Eura. Klaus svůj pohled na tuto otázku v Heritige Foundation prezentoval ve spojistosti se svou zkušeností z 90. let. Jakožto premiér ČR v době federace jednal se slovenskými zástupci o rozdělení společného státu. Původní idea byla prý rozdělit politickou unii (federaci) a fiskální unii (společný rozpočet) a ponechat společnou monetární unii (měnu). To se prý ukázalo jako bláhové a nemožné, protože rozdíly mezi oběma zeměmi byly příliš velké. A poučení pro Euro? Může monetární unie v Evropě fungovat bez společné politické a fiskální unie? Tedy bez společného státu a rozpočtu? Klausova odpověď je samozřejmě záporná a centralizujícího vývoje ve směru federalizace EU se bojí nejvíc. Ostatně nejde o nereálné úvahy. S rostoucími problémy Eura slyšíme stále častěji úvahy o centralizaci daní nebo zasahování EU do rozpočtů jednotlivých zemí. Naposledy například německá kancléřka Merkelová před týdnem. Možná je tento vývoj nutný k záchraně Eura, ale z mého pohledu na to Evropa připravena není. Snad jsem ovlivněn euroskeptickou brněnskou politologií, ale v tomto ohledu Klausovy obavy sdílím. Uvítám však komenty, třeba od nějakého ekonoma?

Po shlédnutí Václava Havla na pařížské Sciences Po můžu oba prezidentské projevy trochu porovnat. Havel i Klaus dokázali přesvědčivě využít své osobní zkušenosti ze vzrušujících dob divoké demokratizace a uplatnit je v obecnějších tématech dle své potřeby. Oba prezidenti uspěli, dokázali své publikum zaujmout a dát mu přesně to, co očekávalo a chtělo. I něco navíc. V případě Havla ponaučení a trochu konzervatismu. V případě Klause paralely EU a USA či pohled skeptika na EU fondy.

Klaus nebude v zahraničí (zřejmě) nikdy tak populární jako Havel, takže trochu překvapila poměrně nabitá přednášková síň v krásné budově Heritage Foundation (asi 200 lidí), ale úspěch měl velmi hmatatelný a stejný jako Havel... tleskalo se ve stoje.