Protože, kdyby pan prezident Lisabonskou smlouvu podepsal, tak by už bylo po všem."
Úplně po všem by ale teoreticky být nemuselo, cituji z rozhodnutí Ústavního soudu ve věci Lisabonské smlouvy (446/2008 Sb., bod 84): "Podle mínění Ústavního soudu ani ratifikací přístupové smlouvy se normativně vrcholné postavení ústavního pořádku v systému práva působícího na českém území zcela nevyprazdňuje. Ústavní soud již dříve vyslovil, že výjimečně lze dovodit nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem nebo lidskoprávními smlouvami cestou rozhodnutí o ústavní stížnosti i ex post."
Zcela mě dostala odpověď na další otázku: "HN: V Německu se dnes také čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.
Tak teď přesně nevím, jak je to v Německu. Jestli to tam také prezident podepsal, nebo ne, ale to není podstatné. Podstatné je, že je důležité, aby se nestaly nezvratné kroky."
Nejde mi do hlavy, že když někdo chystá ústavní stížnost, tak ani neví, jak si vede v tomto ohledu nejdůležitější země Unie a země, kde by se senátoři mohli výrazně při sepisování podání inspirovat. Stížnosti v Německu totiž odpovídají německé pečlivosti. A podstatné je, že je to důležité...
1 komentář:
Jen dvě drobné poznámky. Taky mě potěšil posun u Zahradila. Co víc, Respekt zdokumentoval posun i u Římana: http://respekt.ihned.cz/c1-36936930-obrat-festovniho-odeesaka.
Možnost ex-post řízení ÚS o souladu s mezinárodní smlouvou ještě před Lisabone dovodila doktrína, tuším Kuhn s Kyselou někde.
Okomentovat