středa 6. května 2009

Relevance politických věd v USA a lekce pro ČR

Kolik v akademickém světě uznávaných právníků a ekonomů je v nové administrativě Baracka H. Obamy? Poměrně dost. A kolik známých odborníků na mezinárodní vztahy? Velmi málo. Co to asi vypovídá o vlivu oboru na zahraniční politiku USA? Takto se Joseph S. Nye Jr. zeptal ve sloupku pro WashPost a komentoval výsledky nedávného průzkumu mezi téměř třemi tisíci amerických expertů na mezinárodní vztahy (dále také zde). Výsledky dotazníků mezi profesory mezinárodních vztahů ukazují na jejich skepsi ohledně konkrétního vlivu své práce.

Nearly 40 percent of respondents reported that these scholars have “no impact” on foreign policy or even the public discourse about it. … In 2006, 48 percent of respondents reported that contemporary case studies conducted by academics were “very useful” to policymakers, but by 2008 only 39 percent of respondents thought policymakers would find this work useful.

Samotný Nye se o svůj vliv bát zřejmě nemusí, jelikož v průzkumu TRIP (2008 Teaching, Research and International Policy) obsadil první místo v žebříčku nejvlivnějších odborníků politických věd na zahraniční politiku své země. Celkové výsledky ale pro obor mezinárodní vztahy nejsou úplně uspokojivé.

… of the 25 scholars rated as producing the most interesting scholarship during the past five years, only three had ever held policy positions (two in the U.S. government and one in the United Nations).

Ignoruje politika akademiky nebo akademici politiku? Teoreticky vyhraněné diskuse na univerzitách mohou mít sice výrazné dosahy v rámci vědy, nicméně od reálného světa politických rozhodnutí se spíše odtrhávají. Nye argumentuje ve prospěch větší praktičnosti akademické obce a nabízí své rady:


1) Departments should give greater weight to real-world relevance and impact in hiring and promoting young scholars.

2) Journals could place greater weight on relevance in evaluating submissions.

3) Studies of specific regions deserve more attention.

4) …greater toleration of unpopular policy positions.

Tyto návrhy by jistě mohly být užitečné i u nás. A jaký vliv mají domácí fakulty na tvorbu české zahraniční politiky? Jistě by pomohl podobný výzkum, jaký citoval Nye. Nicméně, je vůbec na straně českých akademiků skutečný zájem výrazněji ovlivňovat zahraniční politiku svého státu? Nejsem si jist.

1 komentář:

Hubert Smekal řekl(a)...

Osobně bych tolik neodtrhával IR od ostatních akademiků, přece i právníci a ekonomové jsou akademici :) Jak sám píšeš, ekonomů a právníků je na vysokých postech požehnaně, jenže lidé s tímto vzděláním se mohou uplatnit takřka v každém resortu, zatímco vztahaři se z principu budou ucházet o menší počet postů. Navíc třeba profesor mezinárodního práva nebo ekonomie může IR post zastat stejně kvalifikovaně jako vztahař, který ale (bohužel) třeba na ministerstvo dopravy moc nepatří. Jinými slovy: vztahaři mohou útočit jen na jisté posty, ale jsou v konkurenci i s absolventy jiných oborů.
A otázka angažované vědy? K tomu bys přece mohl ty, Daf nebo Hrab napsat něco z praxe, z mé vzdálené slonovinové věže se to jeví jako v současnosti nemožné - chybí poptávka (a poptávka zřejmě řekne, že není nabídka).