V Berkeley jsem se kromě svého marockého spolubydlícího a skupiny "visiting scholars" kamarádil hlavně s doktorandy programu Jurisprudence and Social Policy (JSP). Někteří z nich již vedli semináře, tak jsme se v obědových debatách dostali i k tématu zkoušení a hodnocení. Docela mě zaujal způsob známkování podle normálního rozdělení, který praktikovali. Netvrdím, že jej budu letos používat a že jej považuji za bezvadný, ale docela rád bych jej někdy v ČR uplatnil, abych viděl reakci studentů. Jak hodnocení dle Gaussovy křivky vypadá? Prostě předem stanovíte, že třeba 5 % nejlepších dostane A a 5 % nejhorších neuspěje (F). B a E si odnese po 15 % a C a D po 30 % studentů, konkrétní hranice jsou samozřejmě na zvážení vyučujícího, tyto jsem nadhodil z bekhendu jako příklad.
Hlavní přednosti jsou zřejmé - studenti musí pracovat celý semestr, nestačí dosáhnout ve dvou třetinách semestru stanovený počet bodů a nazdar (ledaže by 5 % studentů na předmět viditelně dlabalo). Navíc, takový systém docela spolehlivě určí ty skutečně nejlepší a prostřednictvím třeba percentilů dobře poměří výkonnost hodnocených.
Co by se v našem prostředí asi nepozdávalo? Přesně to, že vše není přesně předem nalajnováno. Žádné mám 35 bodů, to je D, takže padla. Systém hodnocení dle pravděpodobnostního rozložení klade značné nároky na vyučujícího - je třeba nastavit bodování tak citlivě, aby vznikla bodová škála, na níž by se studenti dostatečně rozprostřeli. Když každý ze 30 studentů získá celkem 10 bodů, tak je do křivky prostě nedostanete... Navíc, osobně bych velmi nerad dal někomu F, když podal výkon na úrovni. Představte si takový velmi nepravděpodobný kurs, který všechny hrozně baví a dřou, všichni získávají spousty bodů, ale prostě 5 % nejhorších byste měli vyhodit, přestože látku ovládají skvěle. Jde to samozřejmě řešit třeba tak, že všem pogratulujete, F zrušíte a o 1 % rozšíříte hranice známek A až E. Pak ale trochu riskujete (morální hazard), že se na to příště spolehnou a tak skvělý výkon nepodají.
Diskutovaný systém také přináší zvýšení soutěživosti, ale nevím, jestli to hodnotit jako jednoznačně pozitivní.
Reakce vítány!
Příspěvky
3 komentáře:
zrovna studuji na zahraniční škole a o tomto systému jsem se bavil se svými spolužáky z usa. Ten motivační element je jistě zajímavý, ale nechtěným vedlejším produktem tohoto způsobu známkování je, dle nich, poměrně drsná nevraživost mezi studenty, kdy například v knihovně vystřihují kusy žurnálů, aby se k nim nikdo jiný nedostal a nemohl je použít na přednášce, v eseji, atd.
Samozřejmě, že to tak asi nebude mezi všemi a něco podobného by se u nás stávat nemuselo, přesto si myslím, že studium na VŠ by nemělo být souboj o přežití mezi spolužáky. rh.
Ja myslim, ze niekde na MU to tak aj funguje, mam pocit, ze z ESF som o tom pocula... Zakladna myslienka toho, ze by malo byt pomerne malo vybornych znamok a pomerne malo F a vela toho medzi tym sa mi zda rozumna, nie uz tak to, ze by sa toho dosahovalo striktne upravou podla normalneho rozlozenia. To, ze niekto ziskava tym, ze iny trati, je sice pomerne bezna zivotna situacia, ale nepaci sa mi jej institucionalizacia v tejto podobe :o) Navyse tu nejde len o zisk relativny, co je celkom bezne (A ma hodnotu odvodenu od toho kolko ludi ma B-F; keby mali A vsetci, hodnotu straca) ale aj o absolutny (mam A prave preto, lebo X ludi ma B-F -> je teda v mojom zaujme, aby co najviac ludi nemalo A). Studenti by mali byt motivovani k prekonavani svojich limitov, nie k snahe odlisit sa od tych najhorsich/od horsich (ci uz "ferovou" formou, alebo snahou potopit ostatnych).
Mne sa paci ako to funguje na Law School na Columbii :o) Je to tak drsne, ze sa na ranking rocniku uplne zanevrelo, proste kto to dokonci, je spicka, a hotovo. Ale to je v nasich podmienkach samozrejme nereplikovatelne. JK
Na ESF (napříkladv v kurzech makra a mikra například) se přístup relativního a absolutního hodnocení kombinuje. Část známky (průběžná aktivita na hodinách) je hodnocena relativně, kdežto průběžné a závěrečné testy se jsou hodnoceny absolutně. To teoreticky umožňuje 100% úspěšnost, relativně vysoký počet áček (a v případě flákajících studentů i efek) a zároveň motivuje k průběžné práci. Pokud nastavíte parametry rozumně, věřím, že by to mohlo splnit váš záměr. Napřed ale určitě doporučuji rozhovor s lidmi z ESF. To bodování tam mají dobře vymyšlené i v jiných kurzech.
Okomentovat