2012: The Year in Graphics

Post-vánoční dárek od New York Times pro H.S. Rok 2012 graficky. Tak, jak to umí jen NYT. Od exklusivního srovnání časů běžců na 100 metrů za posledních sto let, přes 512 scénářů vývoje posledních amerických prezidentských voleb nebo prognózy vzniku nových států až po mapy sucha v USA za posledních 117 let.

Celá paráda je zde.

Why has post-war reconstruction in Afghanistan not succeeded?

In this paper it is demonstrated that the reconstruction of Afghanistan has failed. The author illustrates this point by a number of examples and argues that the cause of this failure can be identified as framing that applies prefabricated and universal recipes to particular cases and situations. It is argued that not reflecting particular needs of post-war areas inevitably leads to reconstruction failures. In the last section some particular frames are outlined which can be seen in the reconstruction work in Afghanistan.

Autorem textu je Tomáš Váňa. Najdete jej na webu Global Politics.  
Photo: Wiki

Zheng Yongnian: The Chinese Communist Party as Organizational Emperor (recenze)

Čína a její politika patří v současnosti mezi jedno z nejprominen­tnějších témat ve výzkumu mezinárodní politiky. Mezi různými otázkami, které se v souvislosti s Čínou velmi často probírají, však do určité míry chybějí analýzy Čínské komunistické strany (Chinese Communist Party, CCP), které se nezaměřují pouze na vnitrostátní a vnitrostranickou politiku, ale mají ambici analyzovat CCP jako specifický a unikátní politický útvar.

Navíc někteří pozorovatelé čínské politiky mohou mít pocit, že CCP není ničím neznámým díky tomu, že jsme velmi dobře obeznámeni se sovětskou komunistickou stranou či dalšími komunistickými stranami z doby nedemokratických režimů ve východní Evropě. Recenzovaná kniha zaplňuje zmíněnou mezeru ve výzkumu a snaží se také ukázat, že CCP není možno vnímat pouze jako kopii sovětského modelu, ale spíše jako produkt čínské kulturně-politické tradice.

Autorem knihy je čínský profesor politologie Zheng Yongnian, který v současnosti působí na univerzitě v Singapuru. Zheng se ve své dosavadní kariéře věnoval čínské zahraniční i domácí politice, kde se zaměřoval na otázky demokratizace a nacionalismu. I v této jeho nejnovější publikaci na téma možností demokracie a demokratizace Číny naráží. 

Autorem recenze je Aleš Karmazin, celou ji najdete na webu Global Politics.

Otevřenost je pro levici

Vánoční volno jsem využil k mírné redukci restů, což vedlo mj. k čelnímu nárazu s rozhovorem s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem v Lidovkách ze začátku prosince. Tazatelé T. Němeček a V. Drchal podali tradičně přesvědčivý výkon, takže hned v první odpovědi (ohledně Blažkova podání stížnosti pro porušení zákona ve prospěch "odkláněče" Martina Kocourka) musel ministr použít tuto bravurní odpověď:

"Ministerská stížnost k Nejvyššímu soudu by možná vůbec v zákoně neměla být, beru ji jako anachronismus. Ale já nejsem oprávněn nevyužívat kompetence, které mám, jen proto, že je třeba nemám rád." Jinými slovy, pokud existuje možnost, existuje dle Blažka i povinnost...

Pár odpovědí mě ale po tomto chytrém pokusu trochu zaskočilo:

"Je vidět, že dáte spíš na mezilidské vztahy a osobní rozhovory než na čísla a statistiky. 

Když to stavíte takto, tak ano -snažím se ty lidi nejdřív poznat. Čísla jsou nutná, ale ze statistiky nevyčtete, že papírově je soud plný, a v reálu má několik soudkyň na mateřské." Je rozdíl mezi statistikou a nekompletními daty. 

"V projevu na kongresu ODS jste ohlásil změnu informačního zákona a pravidel pro spory na ochranu osobnosti... 

Prosím vás, musíte rozlišovat. Já považuji za úplně neuvěřitelné, když se stranický projev na sjezdu ODS začíná zkoumat po právní a filozofické stránce. Existuje jediné hodnocení: jestli za něj dostanete hlasy, nebo ne. Já jsem je dostal." ???

"Jak konkrétně chcete měnit zákon o přístupu k informacím? 

Já pouze tvrdím, že kolem "sunshine law" se někdy odehrává tyranie menšiny, jak tomu říká odborná literatura. Přece není správné, že vám někdo třeba na deset let zbrzdí nějakou stavbu. V Americe, když se zveřejní jednání volených orgánů, za dveřmi už stojí lobbisté, kteří okamžitě diskreditují toho, kdo si dovolil hlasovat proti. Jestli vlády neveřejně rozhodovaly stovky let všude na světě, tak nevěřím, že zveřejněním pomáháme demokracii. Naopak, v něčem ji můžeme brzdit. Levice sní o informační demokracii, kdy budeme zveřejňovat úplně všechno a budeme šťastně žít. To tedy nebudeme. Já neříkám - uzavřeme to, neříkejme nic. Ani náhodou. Jen varuji před nezamýšlenými důsledky." Ona taky stovky let v drtivé většině států nebyla demokracie, nebylo účinných prostředků, jak zveřejňovat a komu zveřejňovat, protože většina obyvatelstva neuměla číst. Ale k pro mě nové věci - nepostřehl jsem, že by se ohledně transparentnosti vedl boj na ose pravice - levice. Aspoň u nás ne. Vnímá to tak celá ODS nebo se jedná o ministrův soukromý dojem? Tak nějak doufám, že jen Blažek uvízl v minulé době nebo stovky kilometrů na východě. 

Podpis pod článkem o jisté špetce byzantismu říká své:

JUDr. Pavel Blažek

ministr spravedlnosti

místopředseda strany

člen místní rady

předseda oblastního sdružení

zastupitel statutárního města

Výtečné povídání se podařilo ve víkendových Hospodářkách, respondentem byl egyptolog Miroslav Bárta, jenž nemluvil o Egyptu, ale obecněji o zánicích civilizací a souvisejících průvodních jevech, o zhoršující se kvalitě vzdělání a vědomostí, NERVu či o nesmyslnosti dovozu španělského másla do ČR. Na své si přijdou i ty, kteří pochybují o přínosu společenských věd. Ne že bych se vším souhlasil, ale četlo se to krásně.

Tomáš Znamenáček: Hledání inflexe vánoční pohody

Vzhledem k vánočním svátkům a obtížím při hledání optimálního bodu vánoční pohody se editoři Politica Mundi rozhodli oslovit Tomáše Znamenáčka, odborníka na statistiku a chaffismus, aby pro náš blog připravil příspěvek, kde čtenářům ukáže možnosti kvantitativních a kvalitativních metod při výzkumu sociální reality a při řešení praktických vánočních problémů. 

Přírodním i sociálním vědám se začasté vyčítá přílišná odtažitost od skutečného světa; obraz roztržitého matematika patří k pevně zavedeným kulturním stereotypům. A přesto se matematika umí trefně vyjádřit k palčivým problémům našich každodenních životů, o čemž svědčí i následující graf:  

Pomocí diferenciálního počtu je zde zachycena společenská dynamika takzvaného Rohlíčkového problému (v orig. das Kipferlproblem). Jak jistě mnohý čtenář Politica Mundi pocítil na vlastní kůži, mlsání vanilkových rohlíčků vyžaduje léta zkušeností a leckterý začínající přeborník narazil, když problém uspěchal, nebo k němu naopak přistoupil příliš liknavě. Sníme-li napečené rohlíčky příliš brzy (nedejbože snad přímo v den napečení), býváme kuchařkou krutě pokáráni a leckdy si zaděláváme na několikadenní tichou domácnost. Ovšem prováháme-li naopak vhodný okamžik, opět se dostáváme na tenký led („pro koho myslíš, že jsem to pekla?!“).

Nechme ovšem promluvit jasnou řeč matematiky. Na vodorovné ose máme čas, na ose svislé je vynesena míra rozladění, jež nastane po snězení podstatného počtu rohlíčků. Nulový bod vodorovné osy označuje okamžik upečení, nulový bod osy svislé odpovídá neutrální rodinné situaci. Jak vidno, těsně po upečení se neradno rohlíčků dotýkat, nechceme-li se dostat do nesnází. Křivka rozladění pak prudce klesá k červeně označenému bodu vánoční pohody. Podaří-li se vystihnout velmi krátký bod inflexe, je dokonce možno mlsáním pečiva nasbírat kladné body – tento kousek se ovšem daří jen vybraným mistrům oboru po létech dřiny a odříkání. Krátce poté křivka opět začíná strmě stoupat a spotřebiteli bývá předhazováno, že pohrdaje pečivem plive i na tvrdou práci, která do něj byla vložena.  

Matematicky orientovaný čtenář jistě postřehl, že svislá osa netvoří asymptotu, což se v běžné řeči dá snadno interpretovat tak, že k rozladění zhusta dochází již před okamžikem pečení. Jistě není třeba dodávat, že tímto je pozice konzumenta značně stížena, a o to více se musí snažit co nejlépe vystihnout zmíněné optimum bodu vánoční pohody.  

Až se tedy v nadcházejících dnech bude vaše ruka vznášet nad šiky hrdě vyrovnaných vanilkových rohlíčků, vzpomeňte si, že vhodné načasování hraje velikou roli nejen při šermu, jednání o osudu vlády a burzovních spekulacích, ale i na zdánlivě dokonale zmapovaném poli rodinné pohody.

Autor působí v Chaffistickém ústavu českém.

Pokud budete mít vlastní podněty k tématu, pište do komentářů. Text bude upraven do podoby článku pro The Journal of Irreproducible Results a v případě úspěchu i do podoby video-studie v rámci Journal of Visual Experiments. 

Graph: Zoul

Rozhovor s Jamesom Hoarem o situácii na Kórejskom polostrove

Kórejský polostrov sa stal opäť objektom záujmu počas uplynulých dní. Najskôr to bol úspešný test rakety, ktorá na orbit vyniesla satelit a.k.a. "neznámy objekt", nasledovaný prvým výročím smrti Kim Jong Il-a a tesne po tom prezidentské voľby v Južnej Kórei. Bývalý veľvyslanec Veľkej Británie v Pchongjangu a predný expert na Kóreu James Hoare zodpovedal pre Global Politics na niekoľko otázok o tom, čo tieto udalosti znamenajú a ako vidí ďalší vývoj v Severnej Kórei.

James Hoare predpokladá, že momentálne prebiehajú v rámci severokórejského režimu určité vnútorné procesy, ktoré je však veľmi ťažké sledovať a je preto prakticky nemožné predpovedať budúci vývoj. Napriek tomu vidí postupné uvoľňovanie atmosféry po nástupe Kim Jong Un-a, čo samo o sebe vníma ako pozitívnu skutočnosť. Samotný fakt, že James Hoare sa nepúšťa do prezentovania rozličných scenárov demonštruje fakt, ako ťažko je jednať so Severnou Kóreou a malo by to nabádať k ostražitosti.

Celý rozhovor je dostupný na stránkach Global Politics.

Vyšel listopadový Bulletin o lidských právech

V hlavnim članku aktuálního čisla Bulletinu píše Petr Přibyla, stažista u T. M. C. Asser Instituut v Haagu, o nové zahraničně-politické aktivitě Evropské unie v oblasti lidských práv. Dozvíte se, že Evropská nadace pro demokracii má před sebou velmi klikatou cestu a bude záviset na mnoha okolnostech, jestli se Unii podaří jít ve šlépějích amerického vzoru. Překvapí i zákulisní zmínka o pochybách diplomatů členských zemí ohledně připravenosti celého projektu.

 

Hostujicí redaktor Štěpán Výborný se zúčastnil nedávno proběhnuvšího lidskoprávniho „grilování“ České republiky v Radě OSN pro lidská práva a k popisu průběhu celé akce připojuje i několik dobře mířenych glos. Radě pro lidska prava se věnuje také speciálni článek k volbam jejích nových členů.

 

V Bulletinu je například i článek o tom, zda máme právo být zapomenuti (na internetu) nebo texty z oblasti mezinárodní trestní spravedlnosti.

Celý Bulletin je na webu Centra.
Obrázek: European External Action Service

Michael Brtnický: Egypt - krize uprostřed krize

Politickou krizi v Egyptě, provázenou početnými demonstracemi a občasnými střety příznivců a odpůrců prezidenta Muhammeda Mursího, odstartoval prezidentský dekret z 22. listopadu, kterým si nástupce Husního Mubáraka nárokoval větší pravomoci než měl jeho předchůdce, svržený masovými protesty před dvěma lety. Atmosféru navíc vyostřil kontroverzní návrh nové ústavy. Současná krize odráží dlouhodobý proces hledání nové identity Egypta po pádu minulého režimu.

Text M. Brtnického, který v současnosti pobývá v Káhiře, najdete zde.

Jeho starší zprávu z Damašku najdete na Politica Mundi a další texty na Global Politics.

Drum Major

Po několika měsících sporů o nápis slov Martina L. Kinga na jeho pomníku ve Washingtonu, které byly zkráceny a dle kritiků nevyjadřovaly Kingův záměr, došlo k rozzuzlení (o sporu jsem psal zde). Nápis se nebude opravovat, ale rovnou se celý odstraní. Prý aby byla ochráněna "strukturální integrita" celého objektu. O věci reportuje Wash Post zde.

 

A co tedy King pronesl během svého posledního kázání v Atlantě v roce 1968? Mluvil o tom, co by o něm mělo být řečeno na jeho pohřbu, pokud by zemřel. Kázání pronesl dva měsíce před svou smrtí. Kritizovaný úryvek na pomníku zazněl původně takto:

Yes, if you want to say that I was a drum major, say that I was a drum major for justice. Say that I was a drum major for peace. I was a drum major for righteousness. And all of the other shallow things will not matter.

Rozhovor s Jonathanom Holslagom o vzťahoch EU-Čína

Minulý týždeň som mal príležitosť robiť rozhovor s Jonathanom Holslagom, ktorý je jedným z najznámejších európskych "China watcherov". Témou rozhovoru bola samozrejme Čína a jej vzťah s Európou. Jonathan sa ukázal ako celkom euro-optimista, podporoval silnú európsku globálnu pozíciu, na druhej strane sa však vyjadril, že Európa sa nemá púšťať do veľkých adventúr na druhom konci sveta a mala by sa zamerať na svoje pohraničné priestory. Celý rozhovor je publikovaný na webe Global Politics.

Obhajoba amerického četníka

Upadá moc USA? A má se z toho Česká republika radovat? Texty na toto téma se na ČESKÉ POZICI během roku 2012 shodly, že svět čeká multipolární uspořádání a že díky tomu malé a středně velké země konečně získají svůj hlas ve světové politice. Úpadek USA nebo i ústup do pozadí této velmoci by však nebyl v českém národním zájmu.

USA se pomocí svého globálního „koncertu velmocí" pokoušejí udržet nejen vlastní status nejsilnější mocnosti, ale zároveň i stabilitu, která již více než 60 let znamená liberální světový obchod a dříve nepředstavitelný mír mezi velmocemi. Pro malé země obklopené silnými státy, jejichž hospodářství je orientováno na export a které brzy zřejmě nebudou schopné si ani zajistit bezpečnost vlastního vzdušného prostoru, jde o luxusní zboží. Existuje snad nějaká lepší alternativa?  

Drobně provokativní text viz na České pozici. Včetně přísné debaty pod článkem.

Mezinárodní trestní soud: politické a právní limity

Centrum pro lidská práva a demokratizaci ve čtvrtek 6. prosince 2012 v 18:00 v místnosti č. 038 Právnické fakulty MU pořádá odborný seminář "Mezinárodní trestní soud: politické a právní limity efektivního fungování"

Je Mezinárodní trestní soud po 10 letech fungování efektivní? Jaké jsou problémy a limity jeho úspěšného působení? Lze řešit problémy s financováním, omezenou pravomocí soudu vůči nečlenským státům či selektivností ve výběru soudem řešených situací? O těchto i dalších otázkách s vámi budou diskutovat:

Robert Fremr - soudce Mezinárodního trestního soudu, předseda senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR a ad litem soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.
Kateřina Uhlířová - odborná asistentka na Katedře mezinárodního a evropského práva PrF MU, dříve působící u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Soudu pro válečné zločiny v Bosně a Hercegovině.