Zdeněk Sychra: Konference po americku 2

Nedávno tu psal Hubert Smekal o dojmech a zkušenostech z konference z Berkeley. Fakticky ve stejné době jsem se na začátku dubna účastnil výroční konference americké International Studies Association (ISA) v San Francisku. A protože jsme se o našich zkušenostech bavili, přidávám pro zajímavost pár poznámek z této akce. 

Výroční konference ISA je obří akce s desítkami panelů, řadou diskusních kulatých stolů v rámci jednoho obecného tématu. Letos jím byla „The Politics of International Diffusion: Regional and Global Dimensions“. Fakticky to ale znamená velmi širokou paletu témat z oblasti mezinárodních vztahů a vystoupit můžete s čímkoli, pokud je váš paper přijat. Anebo i s více tématy, pokud máte co nabídnout, to se vůbec nevylučuje a řadu jmen najdete v programu na více místech. Náš diskusant (oponent) si trochu postěžoval, že řada účastníků téma dané konference zakomponuje do svého návrhu abstraktu (větší šance na přijetí), ale fakticky se jím pak obsahově zabývá málokdo. Při tak velké akci a šíři témat je to ovšem obtížné a motivaci zájemců lze ostatně dost dobře pochopit.

A jak to celé prakticky probíhá? Jednotlivé tematické panely a diskuse běží vzhledem ke svému počtu ve striktně vymezených časových blocích a samozřejmě i paralelně vedle sebe. Lidé se v rámci skupiny znát mohou, ale také – vzhledem k formátu a rozsahu konference – nemusejí. Hodně záleží na tom, do jakého panelu je paper nakonec zařazen. Příspěvek, který jsem prezentoval (společně s Petrem Kratochvílem), byl součástí panelu Theorizing Governance in Europe. Ačkoliv čistě vzato žádnou teorii nerozvíjel, ale spíš aplikoval. Ale na tom zase tak nezáleželo, když jsem viděl ostatní témata. Celkem se prezentovalo šest paperů. Ke všem se poté vyjadřuje hlavní diskutující se svými poznámkami, kritikou a otázkami. Fakticky hlavní oponent. Následně je prostor pro dotazy a diskusi ostatních zúčastněných v publiku. Na všechno byl vyhrazen časový prostor 105 minut. Na prezentaci paperu bylo deset minut, které byly důsledně odpočítány. Ano, času je málo. Ale to je přímo úměrné počtu příspěvků. Na druhé straně z prezentace nemusí být vždy jasně zřetelná kvalita paperu, třeba když se autor nedostane k jeho závěrům. Hlavní diskutující (Kanaďan, ano i ten měl časový limit) byl hodně konstruktivní a dotazy šly hodně „na tělo“. Naše téma – demokratický deficit a krize eurozóny – navíc docela rozvířil publikum a padlo nejvíce otázek. Vzpomínám na jednoho rozvášněného řeckého akademika. Tedy platí, že v americkém prostředí jsou diskuse občas ostré a dravé. Zároveň ale podnětné jako zpětná vazba, což nás přimělo uvažovat o některých místech naší argumentace a jak téma dále rozvíjet. 

Tak velká akce je samozřejmě dobrou příležitost pro networking, účast na nepřeberném množství dalších panelů, možností, jak se přímo setkat s řadou známých jmen. A ostatně také kolegů, česká akademická sféra byla slušně zastoupena. Zajímavá a velmi rozsáhlá byla prezentace současné akademické produkce, kde nechyběl snad nikdo (nakladatelství, časopisy), kdo se v oboru pohybuje. Organizačně zvládnuto na velmi slušné úrovni, takže jsme nezažili situaci z loňské konference v San Diegu, kde se údajně některé panely v nouzi odehrály ve standardních hotelových pokojích s klasickým sociálním zařízením.

PhDr. Zdeněk Sychra, Ph. D. je odborný asistent na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU.