Samantha Power na Twitteru k Ukrajině

Americká velvyslankyně u OSN na téma Ukrajina v ne zcela diplomatickém duchu:

Premiér Sobotka pro Foreign Policy

Zde Sobotkův text, zde Bilerova parodie.

Ralls Corporaton vs. CFIUS

K zajímavému vývoji došlo v kauze týkající se amerického systému posuzování zahraničních investic z hlediska jejich národně-bezpečnostní rizikovosti. Jedná se o pole působnosti Výboru pro zahraniční investice (CFIUS) a výkonné moci jako celku. Soudní spor čínského investora s Výborem a prezidentem USA prověřil šíři jejich pravomocí v národně-bezpečnostní oblasti. 

Více na Jiném právu.

Dlouhý vzývá Reagana

Nový předseda Hospodářské komory ČR na iHned odsoudil politiku sankcí a podpořil české podniky ve snaze přes současnou krizi udržovat dobré vztahy s ruskými partnery.

Je tu však i dlouhodobější aspekt celé krize. Ronald Reagan byl zapřisáhlým odpůrcem Sovětského svazu. Jednou z prvních věcí, kterou však po zvolení prezidentem udělal, bylo zrušení embarga na vývoz amerického obilí do SSSR, přijatého jeho předchůdcem Jimmym Carterem po sovětské invazi do Afghánistánu. Reagan věděl, že ekonomická sankce dává sovětům nástroj, na který svedou neefektivnost hospodářského systému, a rozhodl se získat převahu díky silnější ekonomice, technologickému pokroku a dostatečným výdajům na zbrojení. Historie prokázala, že měl pravdu.

Poučme se od Reagana: mít státnickou sílu nepoužít krátkodobě lákavé ekonomické sankce (veřejnost má pocit, že se "něco dělá"), ale založit dlouhodobě účinnou politiku. Podobně jako u Reagana v roce 1981 postavené na posilování vlastní ekonomické a vojenské síly, v dnešní době navíc ještě podpořené postupným snižováním energetické závislosti na ruských dodávkách.

Royal Air Force in Action

Irácké zpravodajství

Se zájmem sleduji neutěšenou situaci v Iráku (odkazy na zajímavé články vizte na mém FB profilu v komentářích k minulému článku na blogu) a bohužel podle všeho jezídské drama ještě chvíli potrvá. Tématu si již všiml dokonce i český prostor (třeba iDNES s decentností sobě vlastní: Islamisté vyvraždili už 500 jezídů a část pohřbili zaživa, tvrdí Bagdád). Posledně jsem varoval před nutnou obezřetností vůči servírovanému zpravodajství a zde je důkaz. Erik Wemple z WashPost pozorně stopoval změny na stránkách konkurenčních NY Times při informování o leteckých úderech proti ISIL. Schválně srovnejte dvě verze, jež od sebe dělí pouhá hodinka:
"DOHUK, Iraq — American military forces bombed at least two targets in northern Iraq on Thursday night to rout Islamist insurgents who have trapped tens of thousands of religious minorities in Kurdish areas, Kurdish officials said." (5:16 p.m.)
Kopíruji i s pravopisnou chybou v nadpisu:
"Airstrikes on ISIS Militants Has Begun, Kurds and Iraqis Say
By HELENE COOPER and ALISSA J. RUBIN
WASHINGTON — Airstrikes on towns in northern Iraq seized by Islamist militants began late Thursday in what Kurdish and Iraqi officials called the first stage of an American-led intervention to blunt the militants’ advance and provide emergency aid to tens of thousands of refugees.
The Pentagon firmly denied that American forces had begun a bombing campaign. But Pentagon officials said it was possible that allies of the United States, either the Iraqi or Turkish militaries, had conducted the bombing.
Kurdish and Iraqi officials attributed the bombing campaign to American forces. An announcement on Kurdish television of what was described as an American intervention prompted street celebrations and horn-honking by residents of towns under seige by the Islamic State in Iraq and Syria." (6:29 p.m.)
O pár hodin později se svět dozvěděl, že Obama autorizoval letecké údery... Že se takové zpravodajské přešlapy dějí ohledně Iráku, kterému stejně moc zdejších (ani přespolních) nerozumí, to lze pochopit. Doba internetová zkrátka preferuje rychlost nad kvalitou. Bohužel, o moc lepší pocity nemám ani ze zpravodajství v nedaleké Ukrajině.


Krátce ale zpět do Iráku. Jezídové údajně směřují do Dohuku (občas se píše taky Duhok, Dahuk či Dihok), což je první větší město za přechodem z Turecka, v severozápadní části Kurdistánu. Poté, co projedete post-apokalyptickým zjevením jménem Zakho, tak Dohuk vlastně vypadá docela normálně (vizte aspoň dvě dokumentační fotky, ta značka přechod pro chodce působí hodně komicky). Bazar, lidé na ulicích, staří Kurdové v typických oblečcích se producírují se samopalem přes rameno, kousek za městem je dokonce pěkná vodní nádrž. Trochu horší z pohledu cestovatele je, že se tak porůznu staví silnice, objížďky nefungují, ukazatele taky ne, pořádné mapy neexistují. Takže můžete mít trošku smůlu a ocitnete se v Mosulu, kde se rozhodně ocitnout nechcete, pokud vaším snem není metamorfóza v paštiku... My jsme sice různě bloudili, ale slunce nás naštěstí vedlo na jihovýchod, nikoliv na jih.

Ricardo Hausmann - How to Infer What Countries Know from What They Produce and Why It Matters (viaOcelot)

Krátké vzpomínky na Irák

V nedávné době jsem si hned třikrát připomněl loňský roadtrip do Iráku. Při letu do Číny jsme v noci přelétali místa, které jsme loni brázdili v naší červené dodávce. Arbil z výšky 10 kilometrů vypadal rozhodně jinak, než z výšky 10 metrů (cca výška našeho patra při přenocování na bazaru). Desítky kilometrů vzdálené hořící ropné věže všemu dodaly na dramatičnosti. 

Po cestě zpět jsem vzal do rukou noviny a hned na první stránce Times jsem se dozvěděl, že Emirates od příštího týdne nebudou létat nad Irákem, jelikož je vystrašil sestřel civilního letadla nad Ukrajinou. Schválně mrknu na obrazovku, kde že se to zrovna nacházíme - Irák. Na uklidněnou pomůže úvaha, že jen opravdu exemplární tupec by něco podobného zopakoval, když celý svět viděl, že takovým činem vaší věci zrovna nepomůžete.

Na závěr to nejdůležitější. Zaznamenal jsem zprávu, která v našem tisku (aspoň v tom, který sleduji), nedostala moc prostoru. Jednotky ISIL při postupu Irákem dobyly i vesnice, které obývají Jezídové, a asi s nimi nepěkně naložily. Zde malá odbočka - je dobré přistupovat ke zprávám z této oblasti s velkou obezřetností, moc reportérů tam asi není, technika extra nefunguje, zdroje jsou různé kvality a důvěryhodnosti. I náš mediální prostor například před nedávnem zaplavily  zprávy, jak ISIL při dobytí Mosulu vybrakoval banku a obohatil se o 400 miliónů USD. Za to si už jde pořídit dost bojechtivých bratrů a vyzbrojit je... Jenže později se ukázalo (podle všeho), že tato mediálně vděčná zpráva se nemusí zakládat úplně na pravdě. To jste se již samozřejmě ale nedoslechli/nedočetli. 

Ale zpět k Jezídům. Jedná se o těžce zkoušenou náboženskou minoritu, která v Iráku obývá několik vesnic či měst a už tak zrovna neprosperuje. V porovnání se špatným zacházením ze strany irácké vlády by jim však ISIL připravil úplné peklo, jak o tom svědčí odkaz na článek výše. Také při zvěstech o blížících se džihádistech zvolily desetitisíce Jezídů rychlý ústup. V dalších zdrojích jsem četl, že se chystají do posvátné obce Lalish. Tu jsme loni navštívili a vůbec netuším, jak by se tam mohlo vlézt třeba o tisíc lidí navíc. My jsme měli obrovský problém Lalish vůbec najít, protože irácké úřady jezídskou turistiku příliš nepodporují. Lalish je vklíněn mezi pěkné kopce, občas se najde i nějaká vláha, ale celkově se bavíme o dost vyprahlém kraji se slabší infrastrukturou, jež rozhodně není připraven na absorpci desetitisíců. Další humanitární katastrofa na obzoru...

Samotní Jezídové byli velmi příjemní hostitelé, hned po příjezdu do Lalishe se nás ujal průvodce, který vysvětlil základy víry a provedl nás po zásadních místech. Trochu nepříjemné bylo, že jsme se museli zout, což se na zemi, kde byste bez problémů usmažili vajíčka, neobešlo bez lehčích popálenin na chodidlech. Další poučka zní - hlavně nestoupat na práh, který vyznavači líbají. Samozřejmě jsem se při fotografování zapomněl... Jako bonus - přijeli jsme zrovna v době, kdy se konal křest místního děťátka, tak jsme zhlédli i tuto proceduru a jakožto zřídkavým bílým návštěvníkům se nám dostalo statutu celebrit. Jezídové jsou označováni za tajnou islámskou sektu, spíše se však jedná o mix hinduismu, zoroastrismu, manicheismu, šamanismu, judaismu, křesťanství a islámu, který měl svůj vliv již 2 tisíce let před naším letopočtem. O Jezídech se toho celkově asi moc neví (já rozhodně nejsem expert na toto téma), patrně hlavní zdroj negativních postojů vyvěrá ze skutečnosti, že jezídské hlavní božstvo Malak (paví anděl) se nazývá také Shaytan, tedy podle Koránu Satan. To na oblibě nepřidá...

Čejka a Kerry na Blízkém východě

Marek Čejka postoval svůjrozhovor Izraelci se učili od Britů z A2. Odpovídá v něm i na otázku ohledně politiky USA.

Postoj vlády Spojených států amerických k nové palestinské vládě je zatím spíše zdrženlivý, ale nikoliv odmítavý. Současně ale Obama i Kerry otevřeně podpořili vojenskou intervenci v Gaze. Co to vypovídá o vztahu USA k Hamásu?

"Spojené státy jsou dlouhodobou obětí svojí vlastní politiky mnohonásobných standardů, kterou na Blízkém východě uplatňovaly po dekády. Obama i Kerry jsou oba dva vysoce inteligentní politici, kterým musí být jasné, že jim jejich spojenci na Blízkém východě už mnohokrát přerostli přes hlavu. Přesto si mohou myslet „A“ a ve skutečnosti musí s ohledem na své voliče a nátlakové skupiny často říkat spíše „B“."

Nuž, mě by spíš zajímalo, co si dotazovaný myslí o posledním plánu na příměří, který v Paříži razil americký ministr zahraničí Kerry. Ten byl hodnocen i poměrně neutrálními komentátory jakým je třeba David Ignatius jako neskutečná pitomost.

"Kerry’s error has been to put so much emphasis on achieving a quick halt to the bloodshed that he has solidified the role of Hamas, the intractable, unpopular Islamist group that leads Gaza, along with the two hard-line Islamist nations that are its key supporters, Qatar and Turkey. In the process, he has undercut not simply the Israelis but also the Egyptians and the Fatah movement that runs the Palestinian Authority, all of which want to see an end to Hamas rule in Gaza."

"A case can be made for this “kick the can down the road” approach, as I did last week in discussing Kerry’s recent diplomatic negotiations over Iran’s nuclear program and with rival political leaders in Afghanistan. But Gaza has suffered from a generation of brutal expediency. Any deal that reinforces Hamas’s stranglehold — rather than building a path toward change of government, elections and eventual disarmament — is misconceived. In the name of stopping bloodshed this week, it all but guarantees it in the future. That’s why public opinion polls show a strong majority of Gazans back the idea of returning to Palestinian Authority control — because they want an end to the cycle of intermittent warfare."

A co nový plán na jednání mezi oběma stranami? Odhodlá se izraelský premiér Netanyahu k odvážnému kroku?

"In all these ways, Kerry is now headed in the right direction — away from strengthening Hamas and toward empowering the moderates on whom hopes for a more stable and secure Gaza depend.

The question is whether Netanyahu has the courage and political clout to move in the same direction, toward a new framework for Gaza, rather than return to the battered status quo ante — with continued Hamas rule and the recurring wars that some Israelis have described as “mowing the lawn.”

It will be hard for the Israeli leader to embrace this new vision for Gaza because he would have to reverse his earlier opposition to the Fatah-Hamas reconciliation agreement, which he denounced as an embrace by Abbas of Hamas’s terrorist ideology. Netanyahu would also have to be prepared to truly open Gaza to the free flow of people and goods in return for disarming the terrorist groups."