Intervenovat v Barmě?

Barmský vůdce Than Šwei se sice dva týdny po ničivém cyklonu sešel s některými z postižených přírodní katastrofou, jeho režim ovšem nepřipouští zahraniční pomoc pro statisíce potřebných a humanitární situace v zemi se dále zhoršuje. Jak markantní rozdíl v komunikaci se světem oproti zkušeným autokratům v Pekingu. Pro Barmu však mají mezinárodní organizace mnohem horší zprávy. Organizace Save the Children tvrdí, že v deltě řeky Iravadi trpělo akutní podvýživou na 30.000 dětí mladších pěti let už před cyklonem, který zemi postihl 3. května, a že právě jim teď hrozí smrt.
Zdá se, že mezinárodní tlak nutí barmský režim k částečným ústupkům, ale jak se postavit k situaci, kdy autoritativní režim brání humanitární pomoci pro oběti přírodní katastrofy a ohrožuje tak desetitisíce lidských životů? Američtí konzervativci například diskutují o možnostech a rizicích shazování humanitární pomoci do postižených oblastí bez souhlasu barmské vlády nebo o možnosti zřídit na pobřeží barmy "safe havens" a bezletové zóny jako v devadesátých letech v Iráku. Není právě tohle situace, kdy by se měly rozvíjet diskuse o podmínkách omezení státní suverenity či přímo o humanitární intervenci? Jak by se zachovala Čína v případě snahy západních zemí prosadit v Radě bezpečnosti tvrdou rezoluci požadující spolupráci ze strany barmské vlády?