Uznání nezávislosti J. Osetie a Abcházie ze strany Ruska bylo velice dobře načasováno. V době utichajícího konfliktu a stále silné kritiky ze strany Západu bylo pro Rusko mnohem snazší svést se na této vlně, než čekat aby všechno utichlo, a pak znovu rozdmýchalo bouřlivé vody jižního Kavkazu. Muselo k tomu dojit? Nejspíše ano.
Postoje některých zemí, které se dříve stavěly kriticky ke vstupu Gruzie do NATO (hlavně Německa a Francie) se po ruské „humanitární intervenci“ změnila. S největší pravděpodobnosti by NATO v nejbližší době skutečně pozvalo Gruzii do NATO s cílem zabrzdit Rusko v jeho expanzivních aktivitách. Odkládáním tohoto kroku riskovala Moskva, že se zavleče do zdlouhavého procesu vyjednávání a hlavně, že dovolí jiným, aby ji zkomplikovali situaci, kterou nyní drží pevně ve svých rukou. Ačkoliv se mnohým nelíbí kosovské srovnávání, Rusko si odneslo ponaučení z kosovského příkladu – nezatáhnout se do dlouhých vyjednávacích procesů, která kvůli protikladným zájmům zúčastněných nepovedou nikam; nedovolit vstup západních velmocí skrze RB OSN (nebo nějakou jinou organizací) a hlavně ponechat NATO „out of area“.
A co na to NATO, respektive USA? Bude zajímavé sledovat další vývoj. Přesto, nabízí se zde pár zajímavých scénářů. Rusko postavilo NATO před delikátní věc – přijmout Gruzii nebo ne. Pokud ji přijmou budou mít opět dvě volby. Jedna je uznat Gruzii v mezinárodně uznaných hranicích (takže včetně Jižní Osetie a Abcházie), čímž se dostáváme do konfliktu s Moskvou, která svým aktem narušuje uzemní celistvost členské země. Druhou možnosti je uznat odtržení obou oblastí, čímž definitivně uznáváme porušení všech pravidel doteď známých. Chtě nechtě potvrdilo by se to, co kritici osamostatnění Kosova neustále opakovali, že Kosovo otevře Pandořinu skřínku. Znamenalo by to také definitivní změnu mezinárodního práva a vrácení tvrdé realpolitiky dříve než se očekávalo.
Absolutní alternativou a absolutním vítězstvím Moskvy by skutečně bylo potvrzení toho, co bylo v samotném úvodu lehce ironicky označeno jako „out of area“. NATO by zůstalo na nějaké období zcela mimo kavkazskou oblast, zatímco by Rusko převzalo výše jmenovanou koncepci NATO. Suverénně by se vrátilo ve velkým stylu do své zájmové sféry a především na globální scénu.
Postoje některých zemí, které se dříve stavěly kriticky ke vstupu Gruzie do NATO (hlavně Německa a Francie) se po ruské „humanitární intervenci“ změnila. S největší pravděpodobnosti by NATO v nejbližší době skutečně pozvalo Gruzii do NATO s cílem zabrzdit Rusko v jeho expanzivních aktivitách. Odkládáním tohoto kroku riskovala Moskva, že se zavleče do zdlouhavého procesu vyjednávání a hlavně, že dovolí jiným, aby ji zkomplikovali situaci, kterou nyní drží pevně ve svých rukou. Ačkoliv se mnohým nelíbí kosovské srovnávání, Rusko si odneslo ponaučení z kosovského příkladu – nezatáhnout se do dlouhých vyjednávacích procesů, která kvůli protikladným zájmům zúčastněných nepovedou nikam; nedovolit vstup západních velmocí skrze RB OSN (nebo nějakou jinou organizací) a hlavně ponechat NATO „out of area“.
A co na to NATO, respektive USA? Bude zajímavé sledovat další vývoj. Přesto, nabízí se zde pár zajímavých scénářů. Rusko postavilo NATO před delikátní věc – přijmout Gruzii nebo ne. Pokud ji přijmou budou mít opět dvě volby. Jedna je uznat Gruzii v mezinárodně uznaných hranicích (takže včetně Jižní Osetie a Abcházie), čímž se dostáváme do konfliktu s Moskvou, která svým aktem narušuje uzemní celistvost členské země. Druhou možnosti je uznat odtržení obou oblastí, čímž definitivně uznáváme porušení všech pravidel doteď známých. Chtě nechtě potvrdilo by se to, co kritici osamostatnění Kosova neustále opakovali, že Kosovo otevře Pandořinu skřínku. Znamenalo by to také definitivní změnu mezinárodního práva a vrácení tvrdé realpolitiky dříve než se očekávalo.
Absolutní alternativou a absolutním vítězstvím Moskvy by skutečně bylo potvrzení toho, co bylo v samotném úvodu lehce ironicky označeno jako „out of area“. NATO by zůstalo na nějaké období zcela mimo kavkazskou oblast, zatímco by Rusko převzalo výše jmenovanou koncepci NATO. Suverénně by se vrátilo ve velkým stylu do své zájmové sféry a především na globální scénu.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat